Češi nevědí, co očekávat od důchodu a jak se na něj finančně připravit

Odejít do důchodu s našetřeným milionem korun je pro Čechy reálnou možností, přesto to většina považuje za nesplnitelný sen. Důvodem je nedostatečná znalost podmínek penzijního spoření a života v důchodu. Správné odpovědi na otázky týkající se penze totiž Češi znají jen ve dvou pětinách případů. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat ČSOB Penzijní společnost.

Češi mají o životě v důchodu a o tom, jak se na něj připravit, jen mlhavou představu. “Aby mohl člověk odejít do důchodu s milionem korun, musel by podle většiny respondentů na tuto částku šetřit od dvaceti let měsíčně nejméně tisíc korun. Ve skutečnosti ale stačí jen 700 korun,” vyvrací jeden z hlavních mýtů Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti.

Více než polovina lidí se zase domnívá, že současní důchodci se mají stejně, nebo dokonce hůře než důchodci před padesáti lety. Ve skutečnosti se jim však žije lépe a jejich kupní síla roste. “I když se to třeba někomu nezdá, kupní síla penzistů v České republice dlouhodobě narůstá. Stačí se podívat na jejich situaci před padesáti, třiceti i deseti lety. Ať už důchody přepočítáme na jednotlivé potraviny nebo další spotřební zboží. Jedna jistota ovšem penzistům dlouhodobě zůstává, a sice že bez dostatečných úspor se jejich finanční situace po odchodu do důchodu výrazně propadá,” říká Petr Dufek, analytik ČSOB.

Naopak dobrou představu mají lidé o výši průměrného důchodu – dvě třetiny respondentů ji určily ve správné výši deset až třináct tisíc korun, a také o věku odchodu do důchodu (62 – 68 let). Stejně tak respondenti dokázali dobře odhadnout průměrný věk dožití mužů (76 let) a žen (82 let). “Mužům ve svých odhadech ubrali jeden rok, ženám dva. Přesto ale nedokázali správně určit dobu, kterou průměrný Čech stráví v důchodu,” poukazuje Petr Dufek na to, že pouze pět procent dotazovaných určilo správnou dobu strávenou v důchodu na rozmezí 21 až 25 let. Více než sedmdesát procent lidí je přesvědčeno, že v penzi nebude více než 15 let.

Dá se říci, že se lidé na důchod a možnosti přípravy na něj dívají skepticky a žijí v zajetí zažitých klišé a dílčích informací, což je škoda, protože možnosti tu jsou,” shrnuje Marie Zemanová výsledky průzkumu. Příkladem může být částka 300 korun, kterou dvě pětiny dotázaných správně uvedly jako minimální částku pro získání státního příspěvku, a kterou většina i spoří, nebo věk, ve kterém by lidé měli začít spořit na penzi. Respondenti i odborníci se shodují na tom, že hlavní je začít odkládat peníze na důchod co nejdříve, protože každých 5 nebo 10 let pak hraje v celkové naspořené částce velkou roli.

Z oslovených respondentů nedokázal nikdo správně zodpovědět všechny otázky vstupující do tzv. Indexu znalostí o životě v důchodu. Nejlepší dosažený výsledek byl 83 procent, průměr celé české populace je 41,5 procenta.

O průzkumu:

Exkluzivní průzkum se uskutečnil v polovině října formou online dotazníku na reprezentativním vzorku tisíc respondentů starších 18 let.

Informace o ČSOB Penzijní společnost, a.s.

ČSOB Penzijní společnost, a. s., člen skupiny ČSOB (dále jen „ČSOB PS“), do konce roku 2012 pod obchodní firmou ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., člen skupiny ČSOB, působí na trhu penzijního připojištění od roku 1994 (původní název společnosti byl Českomoravský penzijní fond, a. s.). Je právním nástupcem Občanského penzijního fondu, a. s., a Českého penzijního fondu Zdraví, a. s., se kterými se sloučil v letech 1999 a 2000. V roce 2011 pak došlo k fúzi s ČSOB Penzijním fondem Progres, a. s. členem skupiny ČSOB. Penzijní společnost shromažďuje prostředky účastníků, případně státu, umísťuje je do účastnických fondů, obhospodařuje majetek těchto fondů a vyplácí dávky, jejichž cílem je zabezpečit doplňkový příjem ve stáří nebo invaliditě.