Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu. Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.
Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluzi
Oceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.
Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT…
V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z jiných důvodů.
Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.
Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů
Hlava IV
Organizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními
- 17
(3) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách mohou vykonávat pedagogickou činnost souběžně nejvýše 2 3 pedagogičtí pracovníci. Nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci mohou ve třídě, oddělení a studijní skupině vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně v rozsahu maximálně poloviny týdenního počtu povinných vyučovacích hodin stanovených rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem, nebo poloviny provozu mateřské školy. Ve třídě, oddělení a studijní skupině může vykonávat pedagogickou činnost nejvýše 1 asistent pedagoga, jehož činnost je vykonávána jako podpůrné opatření.
Návrh a jeho zdůvodnění: Snížení počtu pedagogických pracovníků ze čtyř na dva je příliš restriktivní a bude mít negativní dopady na třídy, kde je větší počet žáků s těžšími diagnózami a podpůrnými opatřeními od třetího stupně výše. Zásadně nesouhlasíme s omezením působení u třetího pedagogického pracovníka na pouhou polovinu vyučování. Proto navrhujeme označený text vypustit a změnit počet pedagogických pracovníků ze dvou na tři. Připomínku lze vyřešit i nahrazením slova „nejvýše“ slovem „obvykle“. Tato připomínka je zcela zásadní.
(4) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 zákona vykonávají pedagogickou činnost souběžně nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci.
Návrh a jeho zdůvodnění: Nesouhlasíme se striktním omezením na 3 pedagogické pracovníky. Ve třídě se mohou sejít žáci s velmi závažnými diagnózami a podpůrnými opatřeními vyššího stupně, proto může vzniknout potřeba většího množství pedagogických pracovníků (speciálních pedagogů, asistentů…) než 3, což ukazuje současná praxe. Proto navrhujeme celý odstavec vyškrtnout. Tato připomínka je zcela zásadní.
- 19
Pravidla vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona
(2) Třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 zákona; v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 zákona, přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 25.
Návrh a jeho zdůvodnění: Oceňujeme vypuštění slova „Školy“, ale nadále považujeme odstavec za zbytečně omezující. Neexistuje žádný důvod omezovat ve třídě počet žáků s jiným znevýhodněním na čtvrtinu, třetinu či polovinu apod. Proč by se nemohli vzdělávat žáci s různým znevýhodněním společně v jedné speciální třídě bez ohledu na jejich počet, když v běžné třídě spolu být mohou? Kvůli tomuto omezení se rok od roku snižuje počet speciálních tříd při běžných školách. Toto opatření je přímo v rozporu s myšlenkou společného vzdělávání. Žáci s různými diagnózami se vzdělávají podle stejného RVP, nic tudíž nebrání tomu, aby byli spolu v jedné třídě. V zahraničních úspěšných inkluzivních systémech podobné omezení neexistuje. Proto navrhujeme vyškrtnutí celého odstavce. Tato připomínka je zcela zásadní.
(4) Ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.
Návrh a jeho zdůvodnění: V běžných třídách se tito žáci společně vzdělávat mohou, proto je zcela v rozporu s myšlenkou společného vzdělávání, že by se nemohli společně vzdělávat ve speciálních třídách. Kvůli tomuto striktnímu opatření se rok od roku snižuje počet speciálních tříd při běžných školách. Žáci s různými diagnózami se vzdělávají podle stejného RVP, nic tudíž nebrání tomu, aby byli spolu v jedné třídě. V zahraničních úspěšných inkluzivních systémech podobné omezení neexistuje – žáci s LMP se v běžných i speciálních třídách vzdělávají společně s žáky s jinými speciálními vzdělávacími potřebami i bez nich. Proto navrhujeme vyškrtnutí celého odstavce. Tato připomínka je zcela zásadní.
- 20
Zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona
(1) Žáka lze vzdělávat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pouze na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka a doporučení školského poradenského zařízení, je-li to v souladu se zájmem žáka.
Návrh a jeho zdůvodnění: Navrhujeme nutnost doporučení školského poradenského zařízení uplatnit pouze v případě speciálních škol. Pokud se jedná o speciální třídu při běžné škole, měla by stačit pouze žádost zákonného zástupce. Hlavní slovo by měl mít rodič nebo zletilý žák, nelze jeho právo omezovat nutností doporučení ŠPZ. Tato připomínka je zcela zásadní. Případně doporučujeme stávající text nahradit novým textem, který zní: (1) Žáka lze vzdělávat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pouze na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka, součástí žádosti musí být zpráva školského poradenského zařízení.
Připomínky Pedagogické komory k Příloze č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.
Přehled podpůrných opatření
- Hlavním podpůrným opatřením by mělo být snížení celkového počtu žáků/dětí ve třídě pod 20 a za každého žáka se závažnější diagnózou s nárokem na podpůrné opatření od třetího stupně výš další snížení počtu žáků (vždy minimálně o dva).
- V příloze chybí výraznější konkrétní podpora nadaných dětí a žáků, žáků s jiným mateřským jazykem než je čeština a žáků ohrožených z nejrůznějších nespecifikovaných důvodů školním neúspěchem. Nadaní žáci by měli být podpořeni nejen pomůckami, ale rovněž formou pedagogické intervence (práce nad rámec vyučování s odborným lektorem apod.).
- Úvazky pro školní psychology a speciální pedagogy ve výši 0,5 nemusí na některých školách stačit. Proto by měl být škole zafinancován úvazek 1,0 nebo i vyšší. Celková výše úvazků by měla být navázána na počet žáků s PO od třetího stupně výš na dané škole. Pokud vzdělávání ve škole ovlivňuje souběh okolností podstatných pro kvalitu vzdělávání (lokalita, počet a skladba žáků s potřebou podpůrných opatření), je žádoucí přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga na plný úvazek.
- Mezi podpůrnými opatřeními chybí (školní) sociální pedagog nebo terapeut.
- Součástí hodnocení na vysvědčení by mělo být uvedení stupně podpůrných opatření. Přílohou vysvědčení by měl být výpis výstupů, pokud byly upravovány. Preferováno by mělo být kriteriální hodnocení výstupů.
- Ve větší míře by se mělo využívat podpůrné opatření, kdy je výuka dalšího cizího jazyka nahrazena jiným obsahem. Totéž by se mělo týkat i prvního cizího jazyka, případně i dalších vyučovacích předmětů. Rozšířit by se měl počet diagnóz, kterých se mohou týkat úpravy obsahu, výstupů a časového rozsahu výuky. Za nejlepší řešení považujeme návrat k Příloze RVP ZV pro žáky s LMP, kde byly v učebním plánu výrazně navýšeny počty hodin z oblasti Člověk a svět práce a hlavních vyučovacích předmětů – matematika a český jazyk, což legislativa platná od roku 2016 znemožňuje.
- U podpůrných opatření od třetího stupně výš by měl být doporučován jako druhý pedagogický pracovník ve třídě prioritně speciální pedagog, nikoliv asistent. Asistent by měl být doporučován až jako třetí pedagogický pracovník ve třídě.
- Rozdělení přímé a nepřímé pedagogické činnosti asistenta v poměru 9 : 1 bylo ve stávajícím znění vyhlášky vyhovující. V tomto smyslu by se mělo upravit příslušné nařízení vlády.
- Pokud lékař určí dítěti konkrétní diagnózu, mělo by ji ŠPZ plně respektovat. Mohlo by ovšem v případě pochybností iniciovat přezkum u lékaře, který bude mít tyto přezkumy na starost.
Za Pedagogickou komoru zpracovali Jana Karvaiová a Radek Sárközi
V Praze dne 5. 12. 2018
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz