Prohlášení aktivistů pomáhajících uprchlíkům: BEZPEČNOU BUDOUCNOST NÁM ZARUČÍ JEDINĚ LIDSKÁ PRÁVA

Před sedmdesáti lety byla Valným shromážděním Organizace spojených národů schválena Všeobecná deklarace lidských práv. Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv, říká její první článek. O dodržování lidských práv ze strany státní moci usilovalo od té doby už několik pokolení aktivistů v mnoha zemích světa. Útlak, diskriminace, násilí, nespravedlivé věznění a zničující genocidní války jsou bohužel stále křiklavým obrazem naší současnosti a zápas o to, aby lidská práva byla respektována ve všech koutech současného složitého světa, se rozhodně nechýlí ke svému konci.
Porušování lidských práv je skutečnou příčinou nejčastěji zmiňovaného a často i s obavami přijímaného jevu naší doby, tedy migrace. Důvody, proč lidé opouštějí svůj domov a hledají důstojný a bezpečný cíl ve vzdálených zemích, jsou složité a obtížně řešitelné. Jejich základem je však nedostatečný, ba žádný respekt k základním lidským právům v místech, odkud prchají, jakož i v zemích, přes které hledají ochranu nebo nový domov. Na své dlouhé a nebezpečné cestě se pak  setkávají s téměř neustálým ohrožením, jehož původci zneužívají nedostatečné autority státní moci v některých státech, zatímco jinde je běžencům odmítána pomoc na základě přímého rozhodnutí jiných takových států.

Máme zkušenosti jak se zápasem o lidská práva v naší zemi, tak i s pomocí uprchlíkům. Nejde o různé věci, nýbrž o jediný, úzce propojený problém. Bez respektu, vstřícnosti a připravenosti pomoci těm, kteří do naší země, navíc v zanedbatelných počtech, přicházejí, protože ztrácejí naději na důstojný život ve své zemi, snižujeme úroveň zaručených základních práv i sobě samotným. Třeba ne hned a ne každému. Ale lidská práva jsou bezpodmínečná, všeobecná a nedělitelná. Jejich záruka není jen záležitostí vrcholné státní moci, i když od vlády i parlamentních komor máme právo očekávat nejvyšší právní i civilizační standardy. Plný respekt k lidským právům očekáváme také od všech zákonodárců, samospráv, policejních a justičních orgánů i jednotlivých úřadů v každé jejich vykonávané agendě. A také od médií. Jen tak zaručíme, že v budoucnosti se budeme moci na svůj stát spolehnout.

Vládu a zákonodárné sbory vyzýváme, aby v rámci Evropské unie i mimo ni prosazovaly lidská práva ve světě jako jednu ze svých nezpochybnitelných priorit. To ovšem znamená především plně lidská práva dodržovat. A v těchto dnech také trvat na přistoupení ke Globálnímu paktu OSN o migraci, který je v české veřejné diskusi vykládán v rozporu se svým obsahem, na jehož vyjednání se podílela i Česká republika. Česká vláda zcela rezignovala na obhajobu a vysvětlování tohoto paktu, který chce docílit snížení rizik, jimž jsou migranti vystaveni ve všech fázích migrace, a to s ohledem na dodržování jejich lidských práv. Vyzýváme vládu, aby k tomuto paktu bez vytáček a falešného zpochybňování přistoupila. Jsme přesvědčeni, že nelze proti sobě stavět bezpečí a lidská práva. Bez respektu k nim nelze dosáhnout ani bezpečí obyvatel, ani bezpečnosti státu.

V zápase o respektování lidských práv hodláme pokračovat a nenecháme se od tohoto úsilí odradit. Ideálům, tak působivě vepsaným do textu Všeobecné deklarace lidských práv, se nesmíme zpronevěřit. Jsou měřítkem lidskosti a skutečným základem naší civilizační úrovně.

Dne 10.prosince 2018

Magda Faltová
Jaroslav Miko
Zuzana Lenhartová
Martin Rozumek
Anežka Polášková
Petr Pospíchal
Magdalena Pospíchalová
Zuzana Schreiberová
Milan Votypka
Eva Zahradníčková