Revoluce v oddlužení se odkládá. Alespoň na čas.

/Praha – Brno, 23. ledna 2018/ – Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát a v Česku tak bude platit „přísnější“ varianta nových oddlužovacích pravidel. Verze schválená Poslaneckou sněmovnou má za cíl umožnit oddlužení širšímu okruhu osob, než tomu bylo doposud. Na druhou stranu ale v rámci kompromisu dojde k tomu, že část lidí, kteří doposud měli vstup do procesu oddlužení garantovaný, z něj budou nyní vyloučeni (případně odkázáni na smlouvu o důchodu či darovací smlouvu). Zde je na místě krátká poznámka – při projednávání v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že nutnost uhradit věřitelům alespoň stejnou částku, jakou obdrží insolvenční správce, je bod, který by nejraději valná část poslanců z novely vyjmula.

Kromě toho se dá také očekávat, že se téma oddlužení otevře v horizontu zhruba tří až čtyř let znovu. V případě, že Evropská komise schválí směrnici o restrukturalizačních rámcích, budou se členské země EU zabývat povinností odpouštět dluhy alespoň fyzickým osobám podnikajícím. Ale divil bych se, kdyby zůstalo jen u nich a na běžného spotřebitele by nedošlo.

Drobní insolvenční správci v ohrožení

Co přinese novela insolvenčním správcům? V první řadě jim přibude práce a povinnosti, protože na oddlužení dosáhne více lidí. Navíc se ale budou muset vypořádat i s narůstajícími požadavky na výkon jejich funkce. Ministerstvo spravedlnosti se totiž rozhodlo obejít Legislativní radu vlády a v rámci druhého čtení sněmovního tisku 71 v PSP ČR podalo prostřednictvím jednoho z poslanců dva pozměňovací návrhy. Ty obsahovaly body z vyhlášky, se kterou ministerstvo nepochodilo u Legislativní rady vlády. Jeden z nich, týkající se výslovného zákazu sdílení zaměstnanců mezi insolvenčnímu správci, byl Poslaneckou sněmovnou zamítnut. Zákonodárci tak zjevně ukázali svou vůli, podle níž je sdílení zaměstnanců mezi správci v pořádku.

Druhý bod, jenž naopak Sněmovnou prošel, znamená, že insolvenční správci musí mít pro výkon své funkce odborně způsobilé zaměstnance. Takový požadavek je problematický hned z několika důvodů. V první řadě jde o to, že insolvenční zákon ani zákon o insolvenčních správcích nikde neuvádí, co se považuje za výkon funkce insolvenčního správce. Důvodová zpráva zmateně hovoří o výkonu funkce a rovněž zmiňuje základní administrativní podporu, přičemž obě věci jaksi splývají.

Dalším problémem je, že odborně způsobilý zaměstnanec musí mít alespoň šestiměsíční odbornou praxi nabytou při vykonávání činností souvisejících s výkonem funkce insolvenčního správce. Tyto činnosti ovšem nemůže vykonávat, pokud tuto praxi nemá. Vzniká tak začarovaný kruh, ze kterého není cesta ven. Zároveň je dána legisvakanční lhůta čtyř měsíců, ale praxe musí být alespoň šestiměsíční. Vyloučeny jsou navíc osoby, které sice požadovanou praxi mají, ale nenabyly ji v zaměstnaneckém poměru. To se týká například lidí podnikajících na základě živnostenského oprávnění.  

Všechny tyto téměř nesplnitelné podmínky mohou zamezit drobným insolvenčním správcům v přístupu k nápadu řízení – jsou pro ně neúnosné nejen ekonomicky, ale také reálně. Dále je pro mě otázkou, proč stát soukromým podnikatelům plně odpovědným za výsledek jejich práce diktuje, jakými prostředky mají dosáhnout cíle. Stát zkrátka začíná funkci insolvenčních správců pomalu znárodňovat. Ostatně například ve vystoupení poslance Tomia Okamury na půdě Sněmovny před projednáváním samotné novely už zaznělo, že by měl stát vzít insolvenční správce pod sebe.

Čtyřicet procent pod inflací

Další nepříjemný trend, který jsme mohli v poslední době zahlédnout, je debata o odměnách insolvenčních správců.  Zatímco spotřebitelské ceny v Česku vzrostly za posledních deset let kumulovaně o 40 procent, insolvenční správci dostávají po celou dekádu stále stejnou odměnu. Přesto se vedou debaty o tom, že by se odměna insolvenčních správců mohla snižovat, případně by měla být navázaná na úspěšnost insolvenčního správce. Myslím si, že stát má díky insolvenčním správcům v podstatě zdarma vyřešenou agendu, pro kterou by jinak musel vybudovat zvláštní úřad. A to by státní kasu stálo určitě více, než na kolik ji přijde stávající řešení. Přesto zaznívají hlasy volající po snížení odměny správců. Naopak se vůbec nediskutuje o tom, že náklady, které musí insolvenční správci ve spojení s výkonem jejich funkce nést, neustále rostou.

Mgr. Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 a. s.

O společnosti Insolvence 2008 a. s.

Společnost zajišťuje systémovou integraci (IT řešení), služby a odborné vzdělávání pro insolvenční správce. Systém Insolvenční správce® používá 40 % insolvenčních správců. Insolvence 2008, a. s. se opírá o zkušenosti právníků, odborníků v oblasti insolvenčního řízení a především samotných insolvenčních správců, kteří se přímo podílejí na vývoji softwaru Insolvenční správce®. Nejmodernější technologické zázemí a technickou podporu zajišťuje mateřská společnost CCV Informační systémy − ryze česká softwarová společnost, která patří k předním hráčům v oblasti informačních systémů na českém a slovenském trhu.

Naše poslání

Nabízet profesionální služby pro insolvenční správce s cílem maximálně zjednodušit a urychlit jejich každodenní agendu při správě jednotlivých insolvenčních řízení. Díky poskytovaným poradenským službám v oblasti insolvence a informačních technologií chceme přispívat k neustálému vzdělávání našich klientů.

Naše vize

Zefektivňovat kompletní agendu insolvenčního řízení pomocí elektronického řešení, poskytovat poradenství a zajišťovat vzdělávání insolvenčních správců, jejich spolupracovníků i dalších odborníků v oblasti práva. Více na http://www.insolvencnizona.cz a http://www.insolvencnispravce.info.

 

Reklamy