Evropská unie představila dosud nejrozsáhlejší strategii proti jednorázovým plastům. Do deseti let mají být všechny plastové obaly recyklovatelné nebo znovu využitelné. Podle zjištění projektu Evropa v datech za sebou Evropané zatím ročně nechávají 26 milionů tun použitého plastu. Většinu (58 %) tvoří právě obaly, kterých se průměrně recykluje necelá polovina (42,5 %). Češi se s 59,2 % vytříděných plastových obalů řadí na čtvrtou nejlepší příčku evropského žebříčku, který vede Litva (74,4 %).
Letos v březnu se státy OSN dohodly, že do roku 2030 výrazně sníží spotřebu jednorázových plastů. Evropská unie se spolu s dalšími státy chtěla těchto výrobků zcela zbavit do roku 2025, rozhodnutí ale podle ekologických organizací zablokovaly USA. Ty přitom spolu s některými státy západní Evropy patří k největším producentům plastového odpadu. „V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje roční spotřeba plastů v USA okolo 100 kilogramů. V Evropě se pohybuje okolo 52 kilogramů, zatímco třeba asijské země produkují zhruba 20 kilogramů na osobu za rok,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Češi jsou v Evropě čtvrtí v recyklaci plastových obalů
Česká republika se v roční spotřebě plastových obalů (22,5 kg na osobu) pohybuje pod evropským průměrem (32 kg). Češi přitom ročně recyklují téměř 60 % plastů a patří tak po Litvě (74,4 %), Kypru (63,7 %) a Slovinsku (62 %) na čtvrtou příčku. Největšími producenty odpadu z plastových balení v Evropě jsou potom Irsko, Lucembursko a Estonsko. Podle předloňského průzkumu Eurobarometru se však minimálně třetina Evropanů již nějakou dobu používání jednorázových plastů vyhýbá. Lidé se jednak obávají vlivu plastů na své zdraví (74 % Evropanů, 73 % Čechů), ale především jejich dopadu na životní prostředí (87 % Evropanů, 84 % Čechů).
Novým trendům se přizpůsobují i velké firmy
Od roku 2021 se v Evropě nebudou moci prodávat jednorázové plastové výrobky, které již mají dostupné alternativy. Patří mezi ně plastové talíře, příbory, brčka, nápojová míchátka nebo boxy na jídlo a pití z polystyrenu. Firmy, které je využívají, se proto připravují na změny. „V různých fázích rozpracování a testování máme plán náhrady plastových obalů za alternativní. Příkladem mohou být dřevěná míchátka, která v České republice máme už více než 20 let. Stejně tak papírové tašky na objednávku s sebou nebo držáky na nápoje z recyklovaného papíru,” uvádí Zuzana Svobodová, ředitelka PR a komunikace McDonald’s v České republice. Díky veškerým opatřením zahrnující konec používání plastových kelímků či brček by společnost v Česku ročně ušetřila desítky tun plastového odpadu.
Zpětný odběr plastových lahví
Evropské země mají také do deseti let zajistit, že se zpět vysbírá 90 % plastových lahví na pití. Pomoci jim k tomu mohou například systémy zálohování, které už fungují v Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Německu, Nizozemsku nebo Švédsku. Minimálně třetina materiálu pro výrobu lahví také musí pocházet z již recyklovaného plastu. V tomto směru si své závazky stanoví i další velké firmy. Společnost Coca-Cola HBC, výrobce a distributor Coca-Coly v Česku a střední a východní Evropě, si tak například do roku 2025 předsevzala, že z recyklovaného materiálu nebo materiálu pocházejícího z obnovitelných zdrojů bude vyrábět 35 % svých PET lahví. Chce také pomáhat se sběrem odpadu v rozsahu odpovídajícím 75 % obalů používaných pro její nápoje.