Dokončeno. Můstky ze skla a oceli zdobí vysokoškolský kampus

Praha, 17. června 2020 – Téměř tříletý projekt je u konce. Ve středu 17. června 2020 proběhlo za účasti řady čestných hostů slavnostní otevření dvou můstků ze skla a oceli, které nově propojují budovy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Světem chemie inspirované objekty navrhlo architektonické studia ov-a, vlastí stavbu realizovala firma Metrostav.

Primárním důvodem propojení budov univerzity bylo kromě většího komfortu pro studenty a zaměstnance také zajištění větší bezpečnosti. Můstky nově umožňují i bezbariérový vstup do obou budov.

„Kromě nesporného praktického užitku pro každodenní chod školy vnímám dokončenou stavbu i v rovině symbolické. Můstky jsou něco, co spojuje, což je v dnešní době mimořádně žádoucí. Zároveň nám přinášejí nadhled nad ulicí, kterou jsme přes 60 let vnímali jen z pozice chodce. Právě nadhled a možnost podívat se na věc z jiné perspektivy nám v běžném životě umožňují čelit těm největším výzvám,“ říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.

Průběh náročné stavby se obešel bez zásadních komplikací, byť osazení předcházely složité přípravné práce spojené zejména s ochranou a přeložením inženýrských sítí, založením stavby a bouracími pracemi, které nesměly mít významný dopad na chod odborných pracovišť a laboratoří VŠCHT.

Při realizaci jsme řešili řadu nestandardních situací. Napjatý časový plán vyžadoval přeložení parovodního potrubí v zimních měsících, kvůli navazující realizaci pilot a základových konstrukcí. Aby škola nezůstala odpojena od tepla, pracovali jsme na přeložce během vánočních svátků i na Nový rok. Také realizace základových konstrukcí v hloubce až 6,5m při zachování provozu v ulici Studentská nebo provedení bouracích prací bez přerušení provozu školy vyžadovalo rychlé a operativní řešení v kritických místech stavby,“ popisuje Petr Mlejnek, vedoucí projektu z divize 1 společnosti Metrostav a.s.

Konstrukce můstků se navíc musely kvůli délce přesahující 24 metrů vyrábět v dílně vzdálené 30 km od Prahy a následně speciálním transportem dopravit na místo realizace. „Šlo to lépe, než jsme čekali. Dá se říct, že na milimetr přesnou ocelovou lávku jsme dávali na baráky, které stavěli zedníci, přičemž zednická přesnost jsou cca 2 centimetry. Vše ale bylo přesně zaměřeno, a nakonec to dopadlo vážně ukázkově,“ sděluje Petr Šichtanc, architekt VŠCHT Praha.

Konstrukce obou lávek je zasklená a nese netradičně bílou barvu. Prostorová mřížka ocelových trubek spojuje obdélník se šestiúhelníkem, který odkazuje ke světu organické chemie – benzenovému jádru.

„V moderním tvarosloví naplňujeme původní urbanistickou vizi Antonína Engela,“ uvádí Petr Šichtanc s odkazem na návrh dejvického kampusu z třicátých let 20. století, k jehož úplné realizaci však nikdy nedošlo.  „V současných podmínkách nebylo možné originální návrh následovat, neboť byl založen na masivních zděných konstrukcích na pilířích a klenbách, které by významně zasahovaly do pěší komunikace a omezovaly dopravu. Přestože jsme stavěli v památkové zóně, historizující cestou jsme jít nechtěli,“ dodává Šichtanc.

Moderní podobu můstků navrhlo v roce 2017 v rámci architektonické soutěže studio ov-a. V porotě tehdy mimo jiné zasedli ing. arch Pleskot, architekt roku 2014 a jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé české architektury, nebo ing. arch. Melková, držitelka hlavní ceny Grand prix architektury 2012  a zpracovatelka koncepční studie vývoje Kampusu Dejvice.

Od rekonstrukce budovy CIIRK jsou propojovací můstky nejvýraznějším zásahem do podoby Kampusu Dejvice, ve které tráví svůj čas desetitisíce studentů a akademiků z VŠCHT Praha, ČVUT, Ústavu organické chemie a biochemie AVČR, Národní technické knihovny a Katolické fakulty UK.