Česko v centru nelegálního obchodu s tygry

Tisková zpráva Svobody zvířat, Praha 9. 11. 2020 – Nelegální obchod s kočkovitými šelmami u nás neskončil. Přední světové organizace na ochranu přírody přináší ve své poslední zprávě informace o rozsáhlém obchodu s tygry, ve kterém nadále figuruje i Česká republika. Senát bude v tomto týdnu hlasovat o novelizaci klíčového zákona, který by nahradil stávající nedostatečnou legislativu a zamezil rozsáhlému obchodu s těmito zvířaty v ČR. Na poslední chvíli ale jeden ze senátních výborů vložil do hry pozměňovací návrh, který by zmařil úsilí o přísnou regulaci chovů a využívání kočkovitých šelem, což je v rozporu se záměry Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Senátní návrh chce také zrušit zákaz odebírání mláďat šelem a lidoopů od matek a jejich umělého dokrmování.

Novela zákona na ochranu zvířat ve znění schváleném Sněmovnou se mj. snaží o regulaci množení divokých druhů zvířat, a to nejen u soukromých chovatelů, ale také v cirkusech. Konkrétně novela obsahuje zákaz množit divoké druhy zvířat v cirkusech od r. 2022. Pozměňovací návrh Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v podstatě vrací pro cirkusy novelu do současného znění, tedy většina divokých druhů zvířat by se dále mohla drezurovat i množit. Přitom z Poslanecké sněmovny do Senátu prošla těžce vydobytá kompromisní varianta, která se nedotkne již narozených zvířat.

Ve chvíli, kdy se bude v Senátu hlasovat o chovu divokých druhů zvířat (tedy i kočkovitých šelem), přichází ze zahraničí krajně znepokojivé zprávy o zapojení zemí EU, včetně České republiky, do ilegálního obchodu s tygry. Dvě přední světové organizace Traffic a WWF, zabývající se problematikou nelegálního obchodu s chráněnými volně žijícími druhy a ochranou biodiverzity, přináší ve své zprávě informace o rozsáhlém obchodu s tygry, ve kterém figuruje i Česká republika.

Na základě detailních analýz označují šest zemí s podezřením, nebo již se známými vazbami na nelegální obchod s tygry chovanými v zajetí: Belgii, Českou republiku, Francii, Německo, Itálii a Velkou Británii. Jde o země s nedostatečnou legislativou a slabými kontrolními mechanismy při množení, chovu a registraci tygrů a nakládání s uhynulými těly těchto zvířat.

V uplynulých letech (2013, 2014, 2016, 2018) došlo v ČR k opakovaným záchytům nelegálních výrobků a produktů určených pro černý trh. Šlo o tygří kosti, drápy, prášky, vývary a jiné tekuté produkty pocházející z tygrů. V roce 2018 byla odhalena kauza tzv. tygřích jatek, kde se tygři zabíjeli pro vykrytí poptávky po výrobcích na tradiční čínskou medicínu na černém trhu. V kauze nelegálního obchodu figuroval i chovatel, který svá zvířata poskytoval mj. pro potřeby mnoha filmů či muzikálu.

Dodnes chová desítky různých šelem. Přitom loni mu byly zabaveny 2 samice tygra, které nebylo možné ztotožnit s předloženými doklady včetně čipů, které nebyly aplikovány do těl zvířat. Česká republika nemá žádné vlastní zařízení, kam by šelmy chované v nevhodných  podmínkách, nebo chované nelegálně, mohla umístit. Proto musela přistoupit ke krajnímu řešení a samice převést do soukromého slovenského zařízení, jemuž ze státního rozpočtu hradila veškeré náklady spojené s péčí o tato zvířata.

České úřady opakovaně shledaly mezi chovateli velké nesrovnalosti v dokumentech obchodovaných šelem (v průvodních a vývozních dokumentech i několika nenahlášených úmrtích). Např. jeden tygr byl označen jako uhynulý a převedený na preparátora, zatímco z jiného dokumentu vyplynulo, že zvíře bylo živé a prodáno do Itálie. Rovněž se ukázalo, že dokumenty u některých zvířat byly zaměnitelné, zatímco u jiných tygrů zcela zmizely. V českých chovech šelem byla rovněž odhalena podezřele vysoká úmrtnost tygrů ve věku 5-6 let v porovnání s průměrnou délkou života (cca 20 let u tygrů chovaných v zoo, nebo cca 15 let ve volné přírodě). Příčina úmrtí byla pravidelně označována jako důsledek problémů s ledvinami. Navíc podle zjištění investigativních novinářů mají policejní vyšetřovatelé za to, že zejména Polsko a Slovensko jsou země, odkud se mrtví tygři vozí do ČR, kde jsou jejich těla zpracovávána podle požadavků tradiční čínské medicíny.

V ČR kvete také bohatý legální obchod formou importů, exportů a reexportů, a to i do zemí 3. světa. V letech 2013–2019 bylo vyvezeno z ČR do zemí EU 45 živých tygrů a 111 živých tygrů bylo dovezeno zpět do ČR z ostatních členských zemí EU. Většina tygrů byla do ČR importována z Francie (28), Německa (16), Litvy (14), Slovenska (12) a Maďarska (9). Jedenáct členských států reexportovalo v letech 2013-2016 celkem 84 živých tygrů, z čehož 15 bylo z ČR. Všechna zvířata pocházela z chovů v zajetí, přičemž 48 z nich bylo určeno pro potřeby cirkusů/putovních vystoupení, 21 pro komerční využití, 13 pro ZOO a 2 pro vzdělávací účely.

Čísla a analýzy rovněž dlouhodobě  ukazují, že většina tygrů, stejně jako např. lvů, je v ČR drženo a chováno v soukromých chovech a cirkusech. Podle údajů poskytnutých úřady a institucemi bylo v roce 2018 144 lvů (z celkem 166) a 98 (z celkem 118) tygrů chováno v cirkusech a soukromých chovech, zbylí byli evidováni v ZOO. Tato čísla však nelze brát jako definitivní. Jak sami přiznali, přesnou a jednoznačnou statistiku kočkovitých šelem v rámci druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, totiž nedokázalo sestavit ani vedení ministerstva zemědělství, ani část krajských úřadů, ani Státní veterinární správa.

Alarmující je pak počet chovů kočkovitých šelem v rámci druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči v ČR. Podle Státní veterinární správy bylo v roce 2007 v ČR 15 povolených chovů, v roce 2016 to bylo už 84 chovů.

Pokud chce Česká republika doopravdy podniknout kroky k zastavení nelegálního obchodu s volně žijícími druhy zvířat, je zřejmé, že Senát musí schválit novelu zákona na ochranu zvířat v takovém znění, v jakém ji dostal od Poslanecké sněmovny.