Praha, 13. ledna 2021 – Kdo má v souvislosti s covid-19 nejvyšší riziko hospitalizace a úmrtí? Koho očkovat přednostně? Měla by vakcínu jako první dostat sportovně založená šedesátnice, nebo její třicetiletý obézní kolega? Odpovědi na tyto otázky přinesli vědci z Oxfordské univerzity, kteří analyzovali 6 milionů nakažených v Británii a přišli s unikátní studií, jež riziko hospitalizace a úmrtí na následky onemocnění covid-19 kvantifikuje.
Pro české pacienty jej v podobě online dotazníku QCovid v aplikaci Medevio připravila technologická firma Cogvio Medical[i].
Podle aktuálně zveřejněných očkovacích scénářů je jasné, že v prvních měsících roku 2021 bude mít Česká republika zhruba jen 1 milion vakcín proti onemocnění covid-19. Ovšem stát zvládne naočkovat maximálně stovky tisíc obyvatel. Logicky je proto potřeba najít způsob prioritizace těch, kteří by měli očkování dostat první. Je samozřejmé, že přednostně budou očkováni lidé v první linii, zejména zdravotníci a další složky, které přicházejí do bezprostředního kontaktu s pacienty covid-19. Koho ale očkovat přednostně z většinové populace? Odpověď nabízí Oxfordská studie na 6 milionech pacientů a dle ní navržený online dotazník QCovid v aplikaci Medevio. Algoritmus hodnotí zdravotní stav a další údaje tak, aby stanovil míru rizika pro konkrétního jednotlivce.
“Pokud bychom chtěli naočkovat všechny seniory starší 65 let a pacienty s chronickými nemocemi, museli bychom najednou mít vakcíny pro minimálně 4 miliony obyvatel, tj. 8 milionů dávek vakcíny. Přednost při očkování by měli mít ti, kdo jsou u covidu-19 nejvíce ohroženi závažným průběhem onemocnění nebo dokonce úmrtím. A takových není málo. Připomeňme, že na onemocnění covid-19 zemřelo již více než deset tisíc Čechů. QCovid nabízí vědecky nejpodloženější metodu určení, postavenou na největším datovém vzorku britských výzkumníků,” říká lékař, farmakoekonom a zakladatel Cogvio Medical Tomáš Doležal.
Rizikové faktory násobící nebezpečnost covid-19
V počátku pandemie to vypadalo, že úmrtí jsou nejčastější u nejstarší populace. Postupně se však ukazovalo, že věk není jediným rozhodujícím faktorem. Mezi komplikující faktory se nejprve přidala závažná chronická onemocnění či poruchy imunity. Nyní se mezi rizikové faktory počítají hlavně cukrovka prvního a druhého typu, chronická obstrukční plicní nemoc, chronické selhání ledvin (pacienti na dialýze nebo po transplantaci), různé formy ádorového onemocnění a léčba chemoterapií, neurologická a duševní onemocnění a také některá kardiovaskulární onemocnění. Vyšší riziko mají také osoby žijící v pečovatelských domech. Plicní astma představuje například při onemocnění covid-19 menší rizikový faktor než léčba některých nádorů.
Vyplněný dotazník QCovid velmi přesně vyjádří rizikovost covidu-19 pro konkrétní skupiny lidí. Tak například diabetici 1. typu mají čtyřnásobně a diabetici 2. typu až šestinásobně vyšší riziko úmrtí na covid-19 než lidé bez této diagnózy. Ještě hůř jsou na tom pacienti po transplantaci ledvin (mají devítinásobně větší riziko komplikací) a onkologicky nemocní, kteří podstoupili léčbu určitými typy chemoterapie (riziko dokonce sedmnácti násobně vyšší).
Tomáš Doležal závěrem konstatuje: “Už jen fakt, že je někdo klientem domu seniorů zvyšuje jeho riziko složitého průběhu nemoci covid-19 3,5násobně, zatímco riziko pacientů s ischemickou nemocí srdce nebo jeho vrozenými vadami je jen mírně vyšší, o cca 20 %, tj. 1,2násobně. Překvapivě samotná diagnóza plicního astmatu riziko úmrtí automaticky vůbec nezvyšuje. Jak je vidno ze současné nejpodrobnější studie, zdravotní riziko není jednoduché určit intuitivně, ve hře je vždy více faktorů. Proto jsme chtěli, ať si každý může sám díky QCovid i v češtině zjistit, jaké má riziko složitého průběhu nemoci. A to na základě těch nejpřesnějších dostupných dat. Podle výše rizika se pak buď každý sám, nebo po dohodě s praktickým lékařem, může rozhodnout, jak moc spěchat na své očkování.”
[i] Algoritmus QCovid, který do češtiny lokalizoval právě medicínský start-up Cogvio Medical, je založen na velké analýze dat. Algoritmus byl navržen na základě analýzy dat velké populační kohorty. Konkrétně šlo o 6,08 milionů lidí z Velké Británie, kteří spadají pod 1 205 praktických lékařů. V této kohortě se na jaře 2020 objevilo 10 776 hospitalizací pro covid-19 a 4 384 úmrtí na covid-19. Celou studii publikovala velká skupina expertů ve Velké Británii teprve nedávno v prestižním lékařském časopise British Medical Journal. Algoritmus nabídli jako open source řešení a Cogvio Medical jej přináší do České republiky.
—–
Informace pro editory
COGVIO Medical je odnož firmy COGVIO, technologické firmy zaměřené na vývoj software, datovou analýzu a strategický consulting pro farmaceutické společnosti a zdravotnictví. COGVIO spojuje doménovou znalost farmacie, medicíny a zkušenost z vývoje rychle škálujících technologických startupů. Díky tomu a navíc bez investora v zádech nyní spolupracují se 17 z top 20 farmaceutickými společnostmi, mj. Pfizer, MSD či Novartis a řadou jiných významných klientů v zahraničí. COGVIO se aktuálně zaměřuje na expanzi do Kanady, západní Evropy, CEE a Gulf regionu.
COGVIO je autorem celé řady softwarových produktů, pro širokou veřejnost spustilo například COVID-bota.Tým COGVIO se sestává z více než 30 vývojářů, datových specialistů, ale také lékařů a expertů v oblasti farmakoekonomiky a veřejného zdraví.
COGVIO je jednou ze zakládajících firem iniciativy Covid19cz a podílelo se na návrhu a vytvoření technologického řešení Chytré karantény.
Více se o COGVIO můžete dozvědět na jejich webových stránkách či firemním LinkedInu.
Zakladatelé COGVIO jsou Pavel Svítil, Petr Bartoš a Tomáš Doležal.
Pavel Svítil, CEO COGVIO, má zkušenosti z oblasti vývoje a bezpečnosti léčiv, jejich uvádění na trh a consultingu. Vystudoval medicínu, před COGVIO působil v globálních benefit-risk management týmech inovativních farmaceutických společností.
Tomáš Doležal, má více než 15 let zkušeností s regulací léčiv, hodnocením zdravotnických technologií (HTA), farmaepidomiologií. Vystudoval medicínu a má titul PhD ve farmakologii. Vede konzultační společnost Value Outcomes. CEO Cogvio Medical.
Petr Bartoš se před ukončením lékařské fakulty rozhodl naplno podnikat v technologiích a společně s Tomášem Čuprem založili e-commerce projekty Slevomat a DámeJídlo, v obou následně působil na pozici CTO. Jeho specializací jsou obory PharmaTech a eHealth a je spoluautorem technologického řešení Chytré karantény. CTO Cogvio Medical.