Kvalitativní rozbor hlavních narativů vybraných dezinformačních webů v roce 2020

Po celý rok 2020 monitorovali na týdenní bázi Čeští elfové obsah několika dezinformačních webů, přičemž se zaměřili zejména na ty s význačným postavením v rámci dezinformačního ekosystému – Aeronet, Nová republika, Parlamentní listy, Protiproud a Sputnik; v průběhu roku se k nim na čas přidal web AC24 a Pravý prostor.

Cílem tohoto přehledu není popsat vyčerpávajícím způsobem všechna témata, která se na vybraných dezinformačních webech objevila, ale spíše poukázat na dlouhodobé trendy a širší obraz světa, jež tyto weby vykreslují. Podrobnější kvalitativní popis jejich obsahu si můžete přečíst v měsíčních či týdenních monitorinzích na webových stránkách Českých elfů. 

Základní optika 

Svébytná manipulativní optika je totiž klíčovým nástrojem z hlediska způsobu, jakým se sledované weby vztahují k realitě a aktuálním událostem. Základními charakteristikami tohoto výkladového rámce jsou: 

  1. Vyhrocená polarizace – rozdělování na „my“ proti „oni“. Nemusí se nezbytně jednat o preferenci konkrétního ideologického pohledu, rozhodující je podporovat extrémní názory v jakékoliv části politického spektra
  2. Bipolarita – typicky se jedná o mocenské soupeření mezi USA/EU a Ruskem/částečně Čínou 
  3. Antiliberální rámec – vykreslování západních liberálních hodnot jako úpadkových (jedná se typicky o lidská práva, práva menšin, vládu práva) a naopak preference „konzervativních“ hodnot a sklonům k autoritářství 
  4. Útoky na demokratické instituce a organizace – typicky se jedná o strany demokratické opozice, veřejnoprávní média, neziskové organizace, zpravodajské služby (zejm. kontrarozvědka), Senát a podobně 
  5. Konspirační výklad světa podporující obecnou nedůvěru v demokratický proces 

Tyto charakteristiky směřují k potlačování pluralismu a demokratických hodnot, a naopak směřují k propagaci autoritářství a antiliberalismu. Není proto překvapující, že sledované weby také často preferují a oceňují snahy jdoucí tímto směrem, a interpretují dané aktéry jako ochránce „tradičních“ hodnot. Konspirativní výklad světa a narativy na ně navázané pak mají za cíl obecné rozdmýchávání atmosféry nedůvěry, v níž adresáti informace nevědí, co je pravda a co je lež, komu věřit a komu ne. V dlouhodobém horizontu takové působení přispívá k snižování důvěry uvnitř společnosti a jejímu drolení. 

Hlavní témata a narativy  

COVID-19 

Roku 2020 dominovala pandemie COVID-19, což se odrazilo i na obsahu sledovaných webů. Narativy se přitom v průběhu roku proměňovaly – zatímco v prvním měsících bylo velmi důležité téma rozmělňování původu viru (namísto v Číně např. v USA; namísto přírodního původu umělý původ v laboratoři – ve více konspiračních narativech se mělo jednat o biologickou zbraň), od měsíce srpna se sledované weby začaly zaměřovat na útoky na vakcíny a vakcinaci obecně. V průběhu celého roku pak bylo možné sledovat narativy zaměřené na bagatelizaci nemoci, a tedy i zpochybňování důležitosti preventivních a protiepidemických opatření. Více konspirativní linie argumentace pak stavěla na představě spiknutí elit, které má za cíl využít COVID-19 jako prostředek pro omezení svobody občanů a jejich kontroly (např. prostřednictvím čipů, které mají být dle některých narativů ve vakcínách), případně na ni co nejvíce vydělat (to se týká zejména farmaceutického průmyslu). V souvislosti s COVID-19 se také řeší geopolitické implikace – následující ekonomická krize by mohla prohloubit údajný úpadek Západu, a naopak posílit Čínu či Rusko, které jsou vykreslované jako nastupující velmoci. 

Narativy o COVID-19 nejsou takto vedeny samoúčelně – zpochybňování schopnosti států Západu, včetně ČR, pandemii řešit přispívá k celkovému dlouhodobému podkopávání důvěry v instituce demokratického státu a v tuto formu vlády jako takovou, a stejně tak ve výsledky vědeckého bádání. Bylo by proto chybou vnímat dezinformační narativy o COVID-19 izolovaně pouze jako záležitost spojenou se zdravotní problematikou. 

Kauza Koněv a kauza ricin

Kauza odstranění sochy maršála Ivana Koněva z Náměstí Interbrigády na Praze 6 a možné riziko otravy pražských komunálních politiků ze strany ruských zpravodajských služeb, se kterým přišel v dubnu 2020 týdeník Respekt, se stalo jedním z častých témat jarních měsíců. Jedná se o jeden z příkladů, kdy je aktuální kauza využita k útokům na širší spektrum nepřátel nebo oponentů. V případě obou propojených kauz sledované dezinformační weby stály jasně na straně ruské či proruské interpretace kauzy. 

Kontext informačního působení:

1) proruská interpretace dějin konce 2. světové války, což je jedna z dlouhodobě budovaných linek. V té pak byla kauza Koněv vykreslována jako pokus o přepsání této historické kapitoly, a tedy i urážka citů Rusů a těch, kdo se podíleli na osvobozování Prahy. 

2) útoky na komunální politiky (zejm. Ondřeje Koláře), kteří za odstraněním stojí, spojené s útoky na české instituce obecně (zejm. Ministerstvo zahraničí a ministra Tomáše Petříčka), protože dle sledovaných webů nejsou s to vymáhat efektivně dodržování mezinárodních smluv. Odstranění sochy je dle nich totiž porušením těchto smluv, proti čemuž se ovšem MZV ohradilo. 

3) hodnocení ruské reakce na celou situaci, včetně například výhrůžek kriminalizací příslušných komunálních politiků, jako zcela adekvátní a vykreslení Ruska jako oběti

V případě kauzy ricin je tato událost využita k útokům na BIS a Michala Koudelku a rovněž k bagatelizaci rizik, které představují ruské zpravodajské a obecněji vlivové operace na českém území

Vztahy ČR – Tchaj-wan a ČR – ČLR

Způsob, jakým je pojato téma česko-tchajwanských vztahů, do určité míry koresponduje s ambivalentním vztahem sledovaných webů k Čínské lidové republice. Zejména se jedná o vítanou příležitost, jak zaútočit na ty politiky, kteří jsou vůči této zemi kritičtí, např. s ohledem na strategický rozměr bezpečnosti nebo masivní potlačování lidských práv (typicky pražský primátor Zdeněk Hřib, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer či předseda Senátu Miloš Vystrčil). Shodou okolností se jedná o politiky opoziční a dlouhodobě kritické vůči autoritářským režimům. Ti jsou pak označeni jako naivní, případně neuvažující strategicky s ohledem na ekonomické zájmy, které by právě tvrdým postojem vůči ČLR (a to i v otázce styků s Tchaj-wanem) poškodili. Tato argumentace byla silně přítomná i v případě cesty M. Vystrčila na Tchaj-wan na začátku září 2020. K Číně samotné mají sledované weby vztah mírně pozitivní – zejména s ohledem vykreslování ČLR jako jedné z nastupujících velmocí (v kontrastu vůči USA a EU jako naopak prostoru úpadku), částečně obdivný vůči místní mocenské efektivitě a využívání technologií. 

Dění v České televizi

Česká televize patří k dlouhodobým cílům sledovaných dezinformačních webů, a to i přes stále velmi vysokou sledovanost i poměrně vysokou důvěru, kterou má u veřejnosti. Nezávislá média, tím spíše média veřejné služby, nicméně představují instituce stojící v cestě autoritářským a antipluralitním tendencím, a proto jsou cíleně napadána a oslabována. V roce 2020 se volili noví členové Rady a byly to právě různé osoby spojené s extrémně kritickým náhledem na toto médium, které dostávaly prostor. Cílem útoků byla zejména publicistika a vybrané osobnosti zpravodajství – typicky Marek Wollner, Nora Fridrichová, Jakub Železný, Václav Moravec. Nejviditelnějším zástupcem prezentované kritiky byla později skutečně do Rady zvolená ekonomka Hana Lipovská působící na Institutu Václava Klause či v Institutu svobody a demokracie Jany Bobošíkové, či moderátor Luboš „Xaver“ Veselý. V závěru roku pak dostávaly značný prostor i útoky na ty, kteří vyjadřovali nespokojenost s činností obou zmíněmých v Radě, a to zejména v souvislosti s potenciálně protiprávním odvoláním Dozorčí rady ČT.  

Migrace

Na pomezí mezi domácími a zahraničními tématy je celým rokem prostupující téma migrace. Ve sledovaných dezinformačních webech je migrace bez ohledu na její snížení pojímána jako bezpečnostní hrozba, přičemž je podprahově ale často i explicitně spojována s etnicitou a jinakostí migrantů z Blízkého Východu či Afriky. Rovnítko je pak dáváno mezi migraci a islamismus nebo přímo islámský terorismus. V souvislosti s takto zobrazovanou migrací je pak terčem útoku Evropská unie, případně někteří politici jí (údajně) naklonění. Oblíbený narativ spojený s tématem migrace je pak konspirační narativ o řízené islamizaci Evropy a nahrazování bílé křesťanské populace muslimy. Často se objevují také hoaxy o zvláštním zacházení s migranty, kteří mají na rozdíl od Evropanů privilegované postavení např. při čerpání sociální pomoci. 

Bělorusko

V létě a na podzim 2020 se jedním z hlavních témat stalo dění v Bělorusku, konkrétně pak protesty, které propukly po zfalšovaných prezidentských volbách v srpnu 2020. Tyto protesty jsou označovány za neautentické a řízené ze zahraničí (jako další tzv. barevné revoluce ve Východní Evropě). Sledované weby celkově výrazně straní Alexandru Lukašenkovi a jeho potlačování protestů a zatýkání opozice. 

Dění v USA

Dění v USA se stalo předmětem většího zájmu sledovaných dezinformačních webů zejména v souvislosti s letními protesty Black lives matter a podzimními prezidentskými volbami. V případě protestů byla zdůrazňována jejich násilná povaha, z čehož bylo přímo vyvozováno, že Amerika jako taková je na prahu občanské války a celkově upadá. V případě prezidentských voleb pak sledované weby stály jasně na straně Donalda Trumpa, který podle nich byl zastáncem žádoucího kurzu americké politiky, a naopak útočily na později zvoleného kandidáta Demokratů Joe Bidena. Některé weby, např. Aeronet, pak částečně přebíraly narativy konspiračního systému QAnon, stojící na konspiracích o tajném spiknutí elit, tzv. deep state. Na konci října a po volbách pak zesílil narativ o zpochybňování regulérnosti voleb, které byly dle sledovaných webů zfalšované. V té souvislosti pak došlo i k útokům na české úvahy nad zavedením možnosti korespondenční volby.   

Evropská unie

Evropská unie je dlouhodobým terčem útoků sledovaných dezinformačních webů, často je propagována údajná nevýhodnost členství pro ČR a rovněž s tím související vystoupení z EU. Evropská unie je prezentována jako prostor diktátu omezující suverenitu členských států a často jim vnucující nesmyslné požadavky (často vedle již zmíněné migrace například v ekologii, oblasti genderové rovnosti nebo ochrany různých menšin). Způsob referování o EU je do velké míry odcizující a posilující pocit, že Unie je něco České republice cizího a neovlivnitelného, jako protiklad jsou pak dávány například země V4, které mají být ČR bližší a mají představovat přirozené spojence. Zejména jsou pak vyzdvihovány Maďarsko a Polsko, jakožto ochránci tradičních či přirozených hodnot, včetně vlády tvrdé ruky. 

Trendy z hlediska podporovaných subjektů či osob 

V obecné rovině je možné konstatovat, že sledované weby podporují ty subjekty, které propagují žádoucí výklad světa a zastánci „tradičních“ hodnot (v podání sledovaných webů spíše zastánci autoritářských a antiliberálních kroků). V konkrétních kauzách to pak jsou hlasy, které nějakým způsobem podporují úhel pohledu, který chtějí sledované weby propagovat (typicky hlasy bagatelizující nákazu COVID-19). 

Z konkrétních subjektů je to Rusko a Vladimir Putin, případně další postavy kremelského režimu, Donald Trump, maďarské a polské vládnoucí strany, evropští politici inklinující k autoritářství (např. Matteo Salvini, Geert Wilders). V českém prostředí je to pak na úrovni politiků SPD, KSČM či Trikolora a její zástupci, částečně prezident Miloš Zeman či Jiří Ovčáček jako jeho mluvčí. Z „expertních“ hlasů jsou častými propagovanými hlasy např. Jaroslav Bašta, Zdeněk Zbořil, Stanislav Novotný, Jan Schneider či Hynek Blaško. Vzhledem k tomu, že je také jedním ze zakladatelů webu Nová republika, dostává významný prostor europoslanec za SPD Ivan David.  V případě tématu ČT, které bylo poměrně výrazně zastoupeno v agendě sledovaných webů to byla také ekonomka a nyní členka Rady ČT Hana Lipovská či Luboš „Xaver“ Veselý. 

Trendy z hlediska útoků 

V obecné rovině je možné konstatovat, že cílem útoků jsou ti aktéři či subjekty, které oponují žádoucímu výkladu světa – tedy proruskému, antiliberálnímu či antizápadnímu/antievropskému. Stejně tak jsou cílem útoku mezinárodní organizace, kterých je ČR součástí (EU, NATO), a její spojenci (USA, Německo). V souvislosti s pandemií COVID-19 se ale cílem útoku stávala také střídavě vláda ČR a její zástupci – např. R. Prymula, ale dokonce i A. Babiš. Zvýšená intenzita cílení i na české vládní představitele není až tak překvapivé, například útoky na A. Babiše, který je silně polarizující osobností představují další radikalizační téma. 

Z dlouhodobých cílů útoků sledovaných webů je možné zmínit několik kategorií: 

  • opoziční politiky či političky – zejm. se jedná o zástupce Pirátů, TOP09, Starostů, vybrané i z ČSSD nebo ODS, případně další nezávislé zejména z řad senátorů (P. Fischer, M. Hilšer aj.)
  • neziskové organizace a organizace občanské společnosti – typicky Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, neziskové organizace pomáhající uprchlíkům nebo s integrací migrantů, organizace Evropské hodnoty  
  • veřejnoprávní média – nejčastěji to byla Česká televize a někteří její redaktoři (mimořádně silně jsou personifikovány útoky konkrétně na Noru Fridrichovou, Marka Wollnera, Jakuba Železného a Václava Moravec)
  • zpravodajské služby, konkrétně pak Bezpečnostní informační služba a její ředitel Michal Koudelka 
  • Evropská unie a zástupci EU, typicky předsedkyně Evropské komise Ursula Von Leyen nebo Věra Jourová 
  • migranti/uprchlíci – často spojováno s islámským terorismem 
  • osobnosti s negativní nálepkou v konspiračních teoriích – George Soros, Bill Gates 

Ty weby, které volí více expresivní slovník, pak útočí na předem označené skupiny nepřítel – „neomarxisté“, „zastánce genderové ideologie“, „dům Sion“ (zejm. web Aeronet často prezentuje explicitně antisemitskou rétoriku), „sudeťáky“ a podobně. Přitom nerozhoduje reálná síla takových skupin mít signifikantní vliv, ale emocionální potenciál štěpit společnost a vyvolávat dělení na „my“ a „oni“. Typicky se tedy jedná o subjekty a témata, na které má zpravidla každý bud jasně kladný, nebo negativní názor. U většiny adresátů tedy vyvolávají silnou emoci.

Doporučení

Česká republika čelí koordinované a dlouhodobé kampani, která útočí na její demokratické hodnoty a instituce její a západní zakotvení (především členství v EU a NATO). Dosud této kampani stát organizovaným způsobem nečelil.

Doporučujeme

1) Vytvořit centrální koordinační místo pro strategickou komunikaci státu. Tímto místem může být Úřad vlády a nově zřízená pozice koordinátora pro strategickou komunikaci.

2) Vytvořit funkční a flexibilní systém varování před informačními, kybernetickými a dalšími „hybridními“ hrozbami primárně pro příslušné státní adresáty (orgány státní správy a samosprávy), včetně následného poskytování výstupů či doporučení i veřejnosti (mediím, vzdělávacím institucím, akademické sféře atp.).

3) Vytvořit systém vzdělávání v oblasti „hybridních“ hrozeb pro státní správu a samosprávu, zapojit na dobrovolné bázi i média a akademickou sféru, případně neziskový sektor.

4) Na základě informací ze systému varování připravovat pro příslušné instituce návrhy řešení a postupů. Vyvinout standardní operační postupy pro typizované hrozby a pro jednotlivé instituce.

5) Zefektivnit výměnu informací a koordinovat společný postup se spojenci.