Obchod s Británií přiškrcují i cla, odklad vyclení se může vymstít

Konec prvního čtvrtletí po brexitu přinesl další pokles česko-britského obchodu. Ten podkopávají i cla na produkty, které nejsou celé vyrobené v EU či Británii. Prohlášení o původu zboží musí exportéři získat od svých dodavatelů do konce letošního roku. Možnost půlročního odkladu vyclení by měli využívat opatrně. 

Obchod České republiky s Británií se letos v porovnání s loňským rokem propadl o 11 procent, upozornil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle něj byla Británie předloni pro Česko pátým největším exportním trhem, loni ale sestoupila na sedmé místo a letos může v žebříčku klesnout ještě níž. 

Propad vedle koronaviru způsobil i brexit a s ním spojená cla, míní Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb. Nulové clo je totiž vyhrazeno pouze pro zboží s preferenčním, tedy unijním nebo britským původem. Obchodníci si proto musí dát pozor na produkty, jejichž jen některé součásti mají preferenční původ. 

„Pro ilustraci: česká firma dodává do Británie oblečení, ale látku na něj pořizuje v Asii. Teď musí vypočítat a porovnat, kolik stálo šití v Česku a kolik asijská surovina. Tak se určí, zda oblečení má preferenční původ,“ vysvětlil Procházka. 

U různých skupin produktů je povolen jiný podíl prvků s nepreferenčním původem. „Obvykle smí dosahovat 50 procent, u aut a jejich dílů ale jen 45 procent. A někdy ještě méně – u některých textílií 40 procent, u části zemědělské produkce 30 procent a u několika chemických výrobků 20 procent,“ upřesnil Procházka.  

Podle něj může vývozce vystavovat prohlášení o původu zboží, i když ještě nedostal prohlášení o původu od všech svých dodavatelů. Veškeré dokumenty ale musí mít nejpozději do konce letošního roku. 

Londýn povoluje více možností celního odbavení dovozu a část firem využívá nabídky půlročního odkladu vyclení. „Tato varianta je lákavá, ale nese s sebou i rizika. Není jasné, co nastane, když se případné problémy odhalí se šestiměsíčním zpožděním. Clo platí konečný příjemce, takže chybami mohou čeští vývozci uvalit dodatečné náklady na své britské odběratele a ohrozit tak vzájemné obchodní vztahy,“ upozornil advokát Jakub Honzík, předseda Asociace pro anglické právo. 

V únoru 2021 měl český vývoz do Británie hodnotu přibližně 11 miliard korun, zatímco v únoru 2020 dosáhl hodnoty kolem 12,5 miliard a v únoru 2019 necelých 14,9 miliard. Vyplývá to z posledních dat Českého statistického úřadu.