V Česku rostou mediány platů a mezd mladých lidí rychleji než ceny bytů, bydlení je tak pro ně dostupnější

Jedinou výjimkou je Praha, kde si na byt o zhruba 60 m2 spoří 31 let

Datový portál Česko v datech analyzoval situaci bydlení mladých lidí v Česku. Zhruba 67 % Čechů ve věku 16 až 29 let žije u svých rodičů. Pronájem vlastního bydlení nejvíc zasahuje do peněženek Čechů ve věku 18 až 24 let, které připraví o bezmála 30 % měsíčních výdělků. Na vlastní bydlení mladí Češi spoří nejdéle v Praze, kde si při teoretickém odkládání třetiny měsíčních výplat naspoří na 57,8 metrů čtverečních za 31 let. Zatímco ve zbytku republiky si Češi na byty našetří za kratší dobu než v roce 2011, v Praze doba spoření z mediánu mzdy v tom samém období téměř o rok vzrostla.

U rodičů bydlí v Evropě 69 % obyvatel ve věku 16–29 let a častěji se doma drží muži. Česko je o dva procentní body pod evropským průměrem, ovšem rozdíl mezi pohlavími je ještě znatelnější než v případě souhrnných unijních statistik. Víc než tři čtvrtiny českých mužů do třiceti let žijí u svých rodičů, zatímco u žen dosahuje tento poměr 58 %. 

Nejméně platí za koleje Pardubičané

Studenti si často místo pronájmů soukromých bytů nejprve volí pobyt na vysokoškolských kolejích – jsou totiž násobně levnější. „Ani u studentů z Prahy, kteří za koleje platí nejvíce, se průměrná měsíční částka nepřehoupne přes tři a půl tisíce korun. Nejméně pak podle našich dat za koleje platí studenti s trvalým bydlištěm v Pardubickém kraji, kteří za ně průměrně zaplatí 2 806 korun,“ popisuje situaci hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Průměrný nájem klientů České spořitelny ve věku 18 až 24 let vycházel v loňském roce na 7 777 Kč. Placením nájmu tak tato věková kategorie přichází o bezmála 30 % měsíčních příjmů. Z průměrné měsíční hrubé mzdy jim zbývá 18 387 korun. Během prezenčního studia na vysoké škole má pravidelný příjem jen zhruba 39 % studentů a dalších 27 % se spoléhá na příležitostné přivýdělky. 

Nad 1+kk se mladí bez spolubydlícího neobejdou

Z dat realitní kanceláře RE/MAX spolu s průměrnými platy podle Českého statistického úřadu vyplývá, že si mladí do třiceti let mohou ze svého průměrného výdělku bez problému hradit nájem garsoniéry i 1+kk, a to i v cenově náročnější Praze, kde jsou ceny výrazně vyšší ve všech typech bytů než ve zbytku republiky. U prostornějších bytů, kdy už pražský nájem tvoří přes polovinu výdělků této generace, pomohou platící spolubydlící, mezi které se hrazení nájmu rozdělí. Do roku 2019 rostly průměrné nájmy podobným tempem jako mzdy, ale kvůli pandemii začaly být od loňska dostupnější napříč všemi kategoriemi. Kromě největších bytů o více než čtyřech místnostech klesaly ceny nájmů i letos.

Mimo Prahu si lidé na byt spoří rychleji než dříve

Ceny bytů jsou v současnosti mnohem vyšší, než si může většina mladých dovolit. Podle dat Českého statistického úřadu stojí průměrný pražský byt (s rozlohou 57,8 metrů čtverečních) přibližně 3,6 milionu korun. Reálně mohou ale ceny být více než dvojnásobné. Přestože jsou v Praze nejvyšší průměrné mzdy a nejmenší rozlohy bytů, s odkládáním 30 % výdělku na ně průměrní Češi ve věku 20–29 let spoří (bez využití hypotéky či jiných nástrojů) přes 31 let. Od roku 2011 tato doba vzrostla o necelý rok. „To se může na první pohled zdát jako minimální růst, ale je potřeba přihlédnout k ostatním částem republiky. Praha je totiž jediná, kde doba spoření na byt z mediánových mezd od roku 2019 vzrostla. Na Olomoucku klesla například o 4 roky, a na Karlovarsku to bylo dokonce o téměř pět let,“ upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. U platů pak doba spoření na byt klesla napříč celou republikou včetně Prahy. Pro lidi ve věkové kategorii 20–29 let se tak bydlení postupně stává dostupnějším, ačkoliv pro zbytek populace to neplatí. Ceny nemovitostí totiž v Česku rostou každoročně přibližně o osm až devět procent a růst mezd se podle Českého statistického úřadu obecně pohybuje kolem tří až čtyř procent. 

Mladí si berou nejnižší hypotéky

Hypotéky si nejčastěji zřizují Češi ve věku 30–44 let, kteří podle letošních dubnových dat České spořitelny stojí za 60 % všech sjednaných hypoték. Mladí do 29 let si sjednávají zhruba pětinu hypoték a podobně jsou na tom i lidé starší pětačtyřiceti let. Nejmladší kategorie do 24 let si hypotéky zřizuje jen zřídka a co se týče celkové částky, vybírá si ve srovnání s ostatními hypotéky s nejnižší hodnotou. Teprve letos překročily její průměrné hypotéky hranici dvou milionů korun, ale dá se očekávat, že tato částka do konce roku ještě klesne.

Pokud by mladí lidé na splácení hypoték vynakládali 30 % průměrného platu měsíčně, splatili by je za bezmála 21 let. I přes postupný růst platů se tato teoretická doba prodlužuje, a hodnoty z roku 2020 jsou tak nejvyšší za posledních pět let. V roce 2015 by totiž Češi ve věku 18 až 24 let splatili své hypotéky s vynaložením stejného podílu tehdejšího platu za 18,8 let. Zatímco ceny bytů rostou pomaleji než mediány platů a mezd Čechů ve věku 20–29 let, výše sjednávaných hypoték se zvedá rychleji.

Stavební spoření

Pro snadnější přístup k vlastnímu bydlení si lidé sjednávají stavební spoření, a často to za ně v raném věku dělají jejich rodiče. „Rodiče nejmladším účastníkům stavebního spoření sjednávají spoření nejčastěji s měsíčním vkladem 1 700 Kč. Ten je oblíben zejména proto, že takové spoření jim ročně zajistí nejvyšší možnou státní podporu. Při tomto spoření dokáží rodiče svému dítěti naspořit do jeho osmnáctin až 430 000 Kč,“ říká Stanislav Oliva ze Stavební spořitelny České spořitelny.  

Seznam infografik: