Při vývoji vakcín jsou klíčové. Biotechnologie dnes zachraňují životy

Dolní Dobrouč, 30. srpna 2021 – Živé organismy se využívají na výrobu inovativních produktů nebo řešení problémů nejčastěji ve farmacii. Biotechnologický průmysl se posouvá vpřed mílovými kroky. Co stojí za jeho úspěchem?

Hodnota biotechnologického průmyslu byla v roce 2020 vypočítána na více než 750 miliard amerických dolarů a očekává se, že rok 2021 přinese čísla na úrovni více než jednoho bilionu dolarů. Podle předpokladů by se navíc do roku 2028 měla hodnota oproti dnešním číslům více než ztrojnásobit, celkem na 2,44 bilionů dolarů. 

Ohromující úspěch při vývoji vakcín

Až 4 z 10 léků uvedených na trh jsou v současnosti vyrobeny díky biotechnologiím. Právě oblast medicíny posouvá možnosti využití biotechnologií na novou úroveň. Podle odborníků je možné tento růst připsat tomu, že se vědci zaměřili na poskytování bioslužeb, přijímání bioinformatických řešení a rozkvět bioprůmyslového sektoru. 

Biotechnologické společnosti jsou rovněž stěžejní při boji s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Podle statistiky společnosti Airfinity se díky spolupráci biotechnologických firem s výrobci vakcín podařilo za šest měsíců vyrobit ohromujících 2,2 miliardy dávek očkovací látky s odhadem 11 miliard dávek do konce roku 2021. Tento počet bude stačit na proočkování celé dospělé světové populace

„Především v tomto roce se celý průmysl spojil s cílem rekordně rychle inovovat a navázal partnerství způsoby, které byly bezprecedentní při řešení krize veřejného zdraví způsobené pandemií. Dalším z cílů je zajistit, aby pacienti na celém světě měli i nadále přístup k potřebné léčbě,“ vyjádřil se David Doleski, předseda pro biotechnologické operace z farmaceutické společnosti Sanofi pro ISPE (International Society for Pharmacoepidemiology).

Jak biotechnologie fungují?

Biotechnologie jsou, zjednodušeně řečeno, založené na využívaní živých organismů nebo jejich částí k určité výrobě. Uplatňují se v mnoha velkých oborech, přičemž ty největší se zabývají produkcí potravin, těžbou některých surovin nebo úpravou organických materiálů.

Jednou z firem, která v Česku biotechnologie hojně využívá, je Contipro. Tato východočeská společnost se řadí mezi klíčové hráče globální produkce kyseliny hyaluronové a při své práci se dlouhodobě opírá i o výhody, jež biotechnologie nabízí. „Naše hlavní výroba stojí na klasické biotechnologii, díky níž produkujeme určité látky pomocí upravených kmenů původně divokých mikroorganismů. Pro naše výzkumné účely používáme i mutované kmeny mikroorganizmů, do kterých byla přidaná cizí genetická informace. Tato skupina se jmenuje GMO mikroorganismy. V posledním období jsme například zahájili výrobu nové suroviny pro kosmetiku s názvem InspiraSEA, která vzniká fermentací hlubokomořské bakterie,“ vysvětluje Vladimír Velebný, vědec a generální ředitel české biotechnologické společnosti Contipro.

I biotechnologie stojí před výzvami 

Zmíněné GMO mikroorganismy jsou i podle docenta Velebného budoucností biotechnologií. Jejich výhodou je například to, že vybrané kmeny se jednodušeji kultivují a celý proces je levnější. Ani to ale nemusí stačit. Rozvoj a inovace v tomto segmentu proto stojí před další výzvou. Mikroorganismy totiž neprodukují některé účinné látky v takovém množství , aby to stačilo pro velkou, průmyslovou výrobu. Celý proces se proto vyvinul až k takzvané biotransformaci, kde jsou využity enzymy, jež vytvářejí žádaný produkt. V tomto systému jsou mikroorganismy využívané jako producent enzymů, které v kultivačním prostředí mění jednu látku na jinou.
 „Ne všechny proteiny je možné produkovat pomocí bakterií. Při některých je nutné využít živočišné buňky. Další vývoj v této oblasti je proto výzvou budoucnosti. Už dnes ale především v oblasti medicíny vidíme obrovské posuny. Ty nastaly ve fermentační výrobě regulačních molekul i u proteinů v tkáňovém inženýrství. Koneckonců, sílu biotechnologií jsme poznali i při výrobě vakcín proti Covidu-19, při jejich rychlém testování a uvedení na trh,“ uzavírá Vladimír Velebný.