Společné bydlení pro pozůstalou manželku i partnerku? Bez závěti se to může stát

Praha, 17. září 2021 – V rámci právní ochrany majetku je třeba pečlivě myslet i na řešení případného dědictví. Pokud neexistuje závěť, bude totiž pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel – tzv. dědických tříd. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, tak v takovém případě hrozí riziko zejména nesezdaným párům – partner totiž bude dědit pouze v případě, že zemřelý neměl děti a žili ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku. Praxe navíc ukazuje, že mohou nastat i kuriózní situace, kdy byt zdědí napůl manželka a partnerka.

„Když neexistuje závěť, neprojeví zemřelý svou pravou vůli, což je problematické zejména u nesezdaných párů. Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžela či manželku. „Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili.“

„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Například vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklad z praxe advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba ale pamatovat na tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou děti. Vyjma zákonem striktně vymezeného a v praxi poměrně obtížně realizovatelného vydědění, mají tito dědicové vždy dostat zákonem stanovený povinný díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu.

O Právní Ochrana Majetku – P. O. M.:

Právní ochrana majetku je speciální produkt určený vlastníkům nemovitostí, veřejně registrovaných věcí (kam patří například veterány, jachty, letadla nebo podíly ve společnostech) a cenných předmětů, kteří chtějí přistoupit zodpovědně k sobě a ke svému nejbližšímu okolí a vyvarovat se konfliktním a nákladným přechodům majetku v rámci dědictví, majetkových ztrát v případě rozvodu, možným podvodům, závisti či škodám z pouhých nedopatření. Více informací na www.pravniochranamajetku.eu.

O AK Polverini Strnad:

Advokátní kancelář Polverini Strnad funguje na trhu téměř 20 let. Po celou dobu své existence usnadňuje svým klientům podnikání a nabízí komplexní business řešení včetně nadstandardních služeb – jako jsou například záruky na smlouvy, upozornění na závazné termíny nebo přípravy jednoduchých obchodních shrnutí právních dokumentů. Kancelář působí v Praze, Římě, Brně a Bratislavě. Jejími zakladateli jsou Pavel Strnad a Giampaolo Polverini. Více informací na www.ak-ps.eu.