Statistiky varují: Mezi středoškoláky je nejvíc nezaměstnaných za poslední roky

Praha, 2. února 2022 – Nezaměstnanost absolventů středních a středních odborných škol v posledních dvou letech dramaticky roste. Týká se to především těch, kteří studium ukončili učňovskou zkouškou a výučním listem. Vyplývá to ze statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Národního pedagogického institutu ČR, které analyzovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR).

„Zatímco v letech 2015 – 2019 počty absolventů, kteří po ukončení studia nenašli práci, soustavně klesaly, v roce 2020 nastal zvrat k horšímu a ten se loni ještě prohloubil,“ uvádí Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.

Celková míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem odrážející jejich počty v jednotlivých letech se v roce 2020 v meziročním srovnání zvýšila ze 4,2 % na 6,5 %, v roce 2021 jich bylo dokonce 9,8 %.

Jednotlivé řemeslné profese přitom nárůst nezaměstnanosti postihl v různém rozsahu. Podle statistik AMSP ČR patří k nejpostiženějším učební obory výrobce potravin (20 % nezaměstnaných v roce 2021), knihař (17,4 %), tiskař a prodavač (shodně 15,8 %), nebo oděvní výroba (17,1 %).

Podle předsedy představenstva AMSP ČR Josefa Jaroše je to především následek covidové pandemie a opatření k jejímu zmírnění. 

„Pandemie se zásadním způsobem odrazila prakticky ve všech sférách života společnosti včetně ekonomiky,“ říká Jaroš. 

„Trh práce byl rovněž dramaticky zasažen, a to se promítlo i do situace absolventů. Firmy jsou celkově opatrnější v přijímání nových zaměstnanců, protože se jim do budoucna cokoli obtížně plánuje,“ upozorňuje Jaroš a dodává: „Zaměstnavatelé jsou navíc ostražití vůči čerstvě vyučeným řemeslníkům, kteří absolvovali závěr studia v režimu distanční výuky a do školních dílen nesměli vkročit ani proto, aby připravovali své závěrečné práce.“

Výjimečné roky

„Opravdu se jedná pouze o roky 2020 a 2021, které byly celospolečensky postiženy pandemií koronaviru, a to v celém našem hospodářství, podnikatelském prostředí a samozřejmě také ve školství,“ upozorňuje Dana Čapková, místopředsedkyně a tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska.

Řada absolventů středních škol s výučním listem podle ní nenašla ihned uplatnění, protože mnoho provozů v oblasti gastronomie a dalších služeb bylo dlouhodobě uzavřeno a nastal celospolečenský nárůst nezaměstnanosti, přičemž často zaměstnavatelé přecházeli k zaměstnávání formou krátkodobých brigád a řada lidí byla nucena změnit svou profesní dráhu.  

Přirozeným časem pro nástupy absolventů končících školu v červnu daného roku je přitom září. Ne všichni však najdou okamžité uplatnění v praxi. Pro analýzu nezaměstnanosti je tak vhodnější sledovat jejich počty až po určitém čase.

„Dalším faktorem je také zvýšení počtu absolventů v oborech s výučním listem či s maturitní zkouškou, jež se projevuje od roku 2016. Přesto věříme, že celospolečenská poptávka po těchto absolventech bude opět na vzestupu s následným hospodářským růstem a stabilitou ve společnosti,“ uvádí Čapková.

„Pravděpodobně je to dáno tím, že roky poznamenané pandemií jsou opravdu atypické a nelze je srovnávat s roky předešlými,“ potvrzuje její slova Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.

Vysoká procenta nezaměstnanosti mohou být ale podle Janečka pochopitelně způsobena i tím, že firmy mají obavy zaměstnávat absolventy, o kterých vědí, že jejich výuka, především odborný výcvik, byly uzavřením škol výrazně negativně poznamenány. 

Proč odborný výcvik nedostal výjimku?

„Je to důsledek toho, že kompetentní místa v krizové době nechtěla slyšet, že odborný výcvik měl dostat výjimku, že výuka odborného výcviku se nedala ani částečně systémem online nahradit. Firmy se pravděpodobně obávají, že absolventi z těchto let opravdu znají svoji profesi spíše teoreticky, ale nemají potřebné manuální návyky. A tyto obavy mohou být i oprávněné, protože školy své tehdejší žáky s obtížemi naučily to, co by měli v konkrétním oboru manuálně zvládat, ale rozhodně nebyl časový prostor na procvičení, zažití a upevnění těchto dovedností. Množství hodin, které žáci místo v dílnách a v odborných pracovištích trávili u PC, se logicky musí někde projevit,“ připomíná Janeček.

Dodává, že na podzim roku 2021 mohly školy čerpat finanční prostředky na doučování žáků zasažených pandemií z „Národního plánu obnovy“. „Byly to prostředky určené ve středním školství pro doučování žáků letošních posledních ročníků, v naší škole jsme je využili pro navýšení počtu hodin právě v odborném výcviku. Koncem roku 2021 tato možnost však skončila a momentálně se o pokračování nemluví. Přitom právě žáci, kteří jsou nyní ve třetím ročníku učebních oborů a budou tedy letos končit, zažili uzavírání škol od 03/2020, kdy byli v 1. ročníku, jsou tedy výpadkem odborného výcviku také velmi postiženi a může to i jim silně komplikovat možnost pracovního uplatnění,“ varuje Janeček.