Dvě stě studentů z celého světa se na Fakultě elektrotechnické ČVUT učí létat s drony

Brazílie, Mexiko, Spojené státy, Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Indie, Nigérie, Austrálie či řada evropských států včetně Česka. 170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole  multirobotických systémů. Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně.

Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatní nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využijí nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT.

Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. „Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů,“ vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů

Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. 

Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za „olympiádu robotických týmů“. Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. 

V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť.

Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. „Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty,“ říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí.

Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. „Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují,“ říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, která pak může případně využít ve vlastním výzkumu.

 Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. “V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že “state of the art” je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit,” říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní.

Video z Letní školy MRS 2020 https://www.youtube.com/watch?v=RbBjJ9DjNg8

Video z Letní školy MRS 2019 https://www.youtube.com/watch?v=m_AxZs-_DXI&t=9s

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti  „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/