V Praze 17. srpna 2022 – V čase pandemie se rozšířila představa, že v režimu home office tráví svůj pracovní čas významná část české populace. Aktuální data Eurostatu ale potvrzují, že jde o mýtus a ani pandemie rapidně nezvýšila v České republice podíl lidí pracujících z domova. V aktuální analýze se analytička WOOD & Company Eva Sadovská věnuje tomu, kolik zaměstnaných Čechů, ale i Evropanů, pracovalo vloni pravidelně anebo částečně z domu, jak to aktuálně vypadá s návratem zaměstnanců na pracoviště a jaké změny pandemie způsobila v kancelářích.
V analýze se dozvíte:
- Kolik Čechů pracovalo v roce 2021 z domu a jak se situace změnila oproti předcházejícím letům?
- Jak je home office využívaný v jiných regionech EU?
- Jak to vypadá s návratem zaměstnanců na pracoviště?
- Jak se změnil život v kancelářích za poslední dva roky?
Vloni pracovalo z domu pravidelně anebo občas jen 14,5 % zaměstnaných Čechů
Home office umožnil firmám v období pandemie omezit mobilitu a zároveň udržet jejich provoz. Nejaktuálnější údaje Eurostatu za rok 2021, který byl naplno zasažen pandemií, ale nepotvrzují, že ta by výrazně navýšila podíl pracujících z domova. Počet zaměstnaných, kteří vyměnili kancelář za obývák představoval 14,5 % (přičemž 7,3 % občas a 7,2 % pravidelně). O něco více se home office týkal žen
(s podílem 15,4 %) než mužů (13,6 %). Jen pro srovnání, v roce 2019, tedy v období před pandemií, pracovalo z domu pravidelně anebo částečně 10 % pracujících Čechů. V roce 2020, který byl zasažen koronakrizí, se podíl zaměstnaných využívajících home office zvýšil na 13,1 %. Počet pracujících z domu tedy pod vlivem pandemie narostl na jejím vrcholu jen o 4,5 p.b.
Důvodem relativně nízkého podílu pracujících z domu je fakt, že režim home office není vhodný pro všechny typy zaměstnání. Největší potenciál pro práci na dálku mají odvětví jako informace a komunikace, administrativní služby nebo finanční a pojišťovací činnost. Pro drtivou většinu zaměstnanců tak home office zůstává jen fikcí. Avšak i ve výše zmíněných odvětvích může výlučně práce z domova představovat v dlouhodobém hledisku problém.
V rámci EU patříme i nadále mezi země s nejnižším podílem pracujících z domova. Na opačném konci žebříčku, s prací z domova ať už pravidelně nebo občas, jsou Lucembursko, Švédsko a Holandsko s podílem 45 až 54 %. Naopak nejnižší podíl těchto pracovních sil mají v Bulharsku a Rumunsku. Ukazatel zde vloni dosahoval úrovně 6,5 %, resp. 6,6 %. V Evropské unii se v průměru home office vloni týkal téměř čtvrtiny (24 %) pracujících lidí. Stejně jako v případě Česka, i v ostatních zemích unie došlo v roce 2021 vlivem pandemie a přísných opatření k nárůstu počtu pracujících z domova.
Nadšení z home office netrvalo dlouho. Zaměstnanci se po pandemii vracejí zpět do kanceláří
Aktuálně nemáme v České republice už téměř žádná protipandemická opatření. A toto uvolnění pociťují i administrativní budovy, které evidují narůstající počet zaměstnanců.
„Kanceláře v administrativních budovách se stále více zaplňují. Stavy před pandemií však v nejbližším období neočekáváme, protože většina společností v současnosti preferuje hybridní model práce. Zdá se, že právě ten bude tzv. novým normálem. Od nájemců v budovách víme, že své zaměstnance chtějí a potřebují mít přímo na pracoviště alespoň několik dní v týdnu,“ vysvětluje Jiří Hrbáček, místopředseda představenstva realitního fondu WOOD & Company.
Jak pandemie ovlivnila život v kancelářích?
- Výlučný home office přináší z dlouhodobého hlediska problémy: Člověk je tvor společenský a osobní kontakt hraje v zaměstnání stále prim před sterilitou online prostředí. Při dlouhodobější práci z domova se ztrácí dělící čára mezi domácím a pracovním prostředím, což může vést ke zvýšení psychologické a emoční zátěže. Dlouhodobý home office může zároveň vést k tzv. „atomizaci“ členů týmu, ke ztrátě synergií, podpory a pocitu sounáležitosti, ale i k nedostatku informací. Na svoje limity naráží při home office i osobnostní a pracovní růst zaměstnance, který se lépe realizuje v kolektivu.
- Novým normálem se stal mix práce v kanceláři a z domova: Jde o tzv. hybridní model práce, který je složený z několika dnů práce na pracovišti a zbývajících dnů práce z domova, například v poměru 3:2.
- Firmy nezmenšují kanceláře, ale mění jejich uspořádání: Většina společností nemění výměru pronajatých kancelářských prostor, ale zaměřují se více na jejich uspořádání. K nejčastějším úpravám patří dispoziční změny pomocí stavebních úprav nebo nábytkových prvků, obvykle v oblastech sociálních zón, snížení obsazenosti kancelářských prostor například rotací zaměstnanců, zvýšení počtu malých, a naopak snížení počtu velkých konferenčních místností.
Technologický pokrok: Pandemie bez pochyby urychlila technologický pokrok. Návrat do kanceláří ale nemusí nutně znamenat upouštění od online nástrojů, které se v období home office osvědčilo. Nové online platformy budou mít i v budoucnu vliv na pracovní postupy a budou umožňovat kolegům zapojovat se do pracovního procesu bez ohledu na to, kde se nacházejí.