Zákon týkající se ochrany oznamovatelů nekalého jednání, tzv. whistleblowingu, by měla v brzké době projednávat vláda. Jeho účinnost je pro soukromé společnosti předpokládána v polovině příštího roku, resp. na začátku roku 2024 pro menší a střední společnosti. Česká republika má povinnost tento zákon přijmout na základě evropské směrnice a jako v mnoha jiných případech zde máme zpoždění – lhůta pro implementaci uplynula již v prosinci loňského roku. Státní správa je přitom povinná se touto směrnicí již řídit. Z analýzy mezinárodní advokátní kanceláře Noerr ale vyplývá, že tento systém minimálně na úrovni ministerstev není vůbec využíván. Oznámení ohledně whistleblowingu nebyla na naprosté většině ministerstev žádná. Jinak to nevypadá dokonce i pokud by se počítala oznámení o protiprávním jednání zavedená do praxe se služebním zákonem v roce 2015. Za téměř sedm let byla jako odůvodněná vyhodnocena na většině ministerstvech v průměru jen dvě podání a celkově napříč všemi ministerstvy bylo podáno pouze jedno jediné trestní oznámení.
„Přijetí zákona můžeme v podstatě brát za hotovou věc, vzhledem k tomu, že se jedná implementaci evropské směrnice. Z praxe v jiných zemí EU ale vyplývá, že oznamovací systémy často nejsou efektivně využívány. Podívali jsme se proto na to, jaké jsou doposud zkušenosti s fungováním oznamovacích systémů na českých ministerstvech. Ukázalo se, že oznámení za dobu fungování nového systému bylo přijato celkově méně, než je prstů na jedné ruce,“ říká Petr Hrnčíř, partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.
Ani oznámení dle původního systému ke služebnímu zákonu nebylo za sedm let fungování mnoho. Na většině ministerstvech bylo každoročně přijato do pěti oznámení. A i z těchto bylo za celou dobu fungování jako důvodných vyhodnoceno na většině ministerstvech v průměru přibližně dvě a celkově bylo podáno pouze jedno trestní oznámení.
„Dosavadní zkušenosti na ministerstvech ukazují, že oznámení protiprávního jednání nejsou často využívána. Můžeme spekulovat nad důvody, proč tomu tak je. Optimista by řekl, že je to z důvodu, že k protiprávním jednáním na ministerstvech v podstatě nedochází. Naopak pesimista by se na to díval tak, že se zaměstnanci bojí poslat oznámení prošetřovali, který je zároveň jejich kolegou – mohlo by dojít k úniku informací o jeho identitě a mohl by si tím způsobit problémy v práci,“ vysvětluje advokátka Lenka Sklenářová z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr. „Dalšími důvody sporadického využívání oznamovacích kanálů mohou být nastavená zákonná kritéria, kdy dochází nejprve ke zkoumání, zda oznámení splňuje formální náležitosti u obou oznamovacích systémů, kdy je okruh oznámení limitován – tedy, že jej podala ta „správná“ osoba a směřuje proti „správnému“ protiprávnímu jednání. Je ale možné, že zaměstnanci ani nejsou dostatečně seznámeni s fungováním oznamovacích systémů.“
Nová legislativa cílí nejen na státní instituce, ale i na samosprávu a soukromé zaměstnavatele ve vybraných oborech bez rozlišení počtu zaměstnanců a zároveň na všechny zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci. Všechny tyto povinné osoby musí zejména nastavit interní oznamovací systém umožňující zaměstnancům důvěrně a anonymně upozornit na protiprávní jednání, a to včetně určení osoby, která bude přijímat oznámení a bude jakýmsi zprostředkovatelem komunikace mezi oznamovatelem a zaměstnavatelem. Mnoho velkých společností již má systém oznamování zaveden, nebude to tak pro ně úplná novinka. Budou muset jen zkontrolovat, zda stávající systém naplňuje nové zákonné požadavky. Pro státní instituce a samosprávu platí pravidla již od prosince loňského roku, pro ostatní subjekty se očekává zavedení povinností od 1. července 2023, respektive od 1. ledna 2024 pro ty s méně než 250 zaměstnanci. Kromě vnitřního oznamovacího systému již funguje i oznamování protiprávních jednání skrze Ministerstvo spravedlnosti.
Myšlenka chráněného oznamování protiprávního jednání bez postihů není ve státní správě nová, ale v trochu jiné podobě funguje již od roku 2015, kdy byla zavedena společně se služebním zákonem. Státní instituce byly a jsou povinny mít určenou osobu k příjímání oznámení, speciální e-mailovou adresu a fyzickou „schránku důvěry“ na pracovišti. Zaměstnanci mohou i anonymně oznamovat podezření ze spáchání protiprávního jednání jiným zaměstnancem, nadřízeným nebo jinou osobou při výkonu státní služby či veřejné funkce.
„Jak bude oznamování využíváno u soukromých subjektů, je otázkou. Ze zkušeností z okolních zemí, kde obdobná legislativa funguje již delší dobu, víme, že oznámení v chráněném režimu jsou spíše výjimečná. Na druhou stranu, pokud firmy učiní taková opatření, aby tomuto systému zaměstnanci důvěřovali a využívali jej namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií, vyřeší tím zaměstnavatelé i mnoho problémů, o kterých se nyní informace až k managementu nedostanou,“ uzavírá Petr Hrnčíř, partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.
O advokátní kanceláři Noerr
Mezinárodní advokátní kancelář Noerr je jednou z nejdéle působících mezinárodních advokátních kanceláří v Česku. Nabízí své služby předním mezinárodním, regionálním i českým společnostem. Noerr má silné postavení nejenom v Německu, ale také v regionu střední a východní Evropy, kde kancelář zastupuje více než 100 právních a daňových poradců. Pražská kancelář byla založena již v roce 1990 a přes 30 let radí zahraničním i lokálním klientům v souvislosti s jejich činností v České republice. Zaměřuje se především na poradenství v oblasti fúzí a akvizic, korporátního práva, bankovnictví a financí, restrukturalizace a insolvence, soudních sporů, nemovitostí a pracovního práva. Více informací naleznete na noerr.com