Český robotický systém Eagle.one, který dokáže pomocí umělé inteligence bezpečně zachytávat nepovolené drony v chráněném vzdušném prostoru, se dostal do zprávy Evropské komise ke stavu Unie. Projekt, na němž spolupracují Fakulta elektrotechnická ČVUT a společnosti Fly4Future a Eagle.One, byl vyzdvihnut jako příklad špičkové inovace s evropským i celosvětovým přínosem. Poptávka po „lovci dronů“ je od letišť, přes věznice a hraniční přechody až po provozovatele kritické infrastruktury a obranné složky.
„Pro nás je obrovským povzbuzením, že se projekt dostal až do zprávy Evropské komise o stavu Unie. Vnímáme to nejen jako ocenění práce celého týmu, ale i jako potvrzení, že naše technologie má smysl a skutečný přínos. Dává nám to novou energii posouvat projekt dál, hledat nové partnery a ukazovat, že řešení, která vznikají u nás v České republice, mohou mít dopad v celé Evropě. Takové uznání je pro nás motivací, abychom pokračovali ještě intenzivněji,“ uvedla Věra Sasková, ze společnosti Fly4Future, jež vznikla v roce 2017 a je spin-out Českého vysokého učení technického v Praze. Vědci a vývojáři věří, že se jim díky podpoře ze strany Evropské komise podaří dostat technologii do širšího využití a propojit se s partnery, kteří sdílejí vizi bezpečnějšího světa.
Eagle.one posouvá hranice současné robotiky
Eagle.one se odlišuje od většiny konkurenčních systémů tím, že nepovolené drony nezneškodňuje destruktivně, ale dokáže je bezpečně odchytit do speciální sítě a následně přistát na předem určeném místě. To je klíčové zejména v situacích, kdy hrozí, že by narušitel mohl nést výbušniny nebo jiné nebezpečné látky – při sestřelení by mohlo dojít k rozsáhlým škodám.
Osmivrtulový robot o váze 15 kg dokáže dosáhnout rychlosti až 100 km/h, zvládá manévry na hranici současné robotiky a dokáže reagovat i na nepředvídatelnou trajektorii pohybu cíle. Díky palubní umělé inteligenci si samostatně plánuje optimální trasu k odchytu a vyhodnocuje nebezpečnost cíle.
Eagle.one je v pohotovosti 24/7 v mobilním hangáru, který zajišťuje nabíjení i optimální podmínky pro okamžité nasazení. Zásahový dron je schopen odchytit více cílů během jedné mise a jeho účinnost byla ověřena v reálných podmínkách, mimo jiné ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR.
Řídicí algoritmy, umělá inteligence i testování prototypů vznikají ve špičkových laboratořích Skupiny multirobotických systémů (MRS) na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. FEL ČVUT tak spojuje špičkový výzkum s praktickými aplikacemi, což je příklad toho, jak akademická sféra může přispívat k technologické suverenitě Evropy.
Výzkumníci z MRS také intenzivně pracují na koordinaci několika robotů, kteří by vzájemně spolupracovali při odchytu více cílů. Díky umělé inteligenci by tak mohli ve skupině postupovat obdobně, jako když smečka šelem zaútočí na svou kořist.
„Je až neuvěřitelné, jak události posledních dnů a měsíců dokázaly radikálně zvýšit zájem veřejnosti, odborníků, ale i klientů o tento projekt, na kterém pracujeme už více než osm let. Přímé srovnání jasně ukazuje, že námi vyvíjený systém zásadně převyšuje konkurenci a jsem hrdý na to, že je to hlavně díky skvělé práci našich magisterských a doktorských studentů. Kromě vědeckého přínosu zde má naše práce i jasný společenský dopad,” říká doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT.
Studenti díky projektu získávají unikátní příležitost ověřovat své výsledky v praxi a zároveň přispívat k řešení problému, který má zásadní společenský i bezpečnostní význam. Příkladem je Ing. Michal Pliska, který v rámci své doktorské práce na katedře kybernetiky vyvinul řídicí systém robotického systému: „Eagle.One je unikátní, protože nám umožňuje testovat nejnovější výsledky našeho bádání na špičkovém prototypu v reálném nasazení. To dramaticky posouvá náš výzkum a dává nám nenahraditelnou zpětnou vazbu. I díky tomu jsme mohli publikovat poznatky o tomto velmi aktuálním problému v nejrelevantnějších vědeckých časopisech, kde z nich čerpá celá komunita.“
Zájem o “lovce dronů” je z celého světa
„Cílová skupina pro využití Eagle.One je poměrně široká, protože míst, kde drony nejsou žádoucí, je celá řada. Nejčastěji se ale setkáváme se zájmem ze strany letišť, u kterých přítomnost neautorizovaného dronu způsobuje zásadní ohrožení pro letový provoz. Zájem projevují také věznice a hraniční přechody, kde jsou drony často používány pro pašování zakázaných látek, předmětů a zbraní. Je potřeba zmínit také provozovatele kritické infrastruktury a továren, ve kterých i malý dron nesoucí trhavinu může způsobit obrovské škody. Samostatnou kapitolou jsou pak obranné složky,“ řekl Ing. Ladislav Urbánek ze společnosti Eagle.One, který má ve firmě na starosti prodej robotů Eagle.one v rámci Evropy.
Zájemci o toto unikátní řešení jsou nicméně z celého světa a zájem je natolik veliký, že nynější objednávky dokáže firma uspokojit až s odstupem.
Citace z doprovodné zprávy EK
„České společnosti Eagle.one a Fly4Future společně s Českým vysokým učením technickým v Praze vyvinuly robotického ‚lovce‘ Eagle.one. Projekt, představený v listopadu 2024 a podpořený z Evropského fondu pro regionální rozvoj, se zaměřuje na vývoj autonomního létajícího robota využívajícího palubní umělou inteligenci k bezpečnému zachycení nepovolených dronů v chráněném vzdušném prostoru, a to bez jejich zničení, což je klíčové zejména v civilních aplikacích.“
State of the Union 2025: From promise to progress: first year in office
O projektu Eagle.one
Eagle.one je autonomní robotický systém určený k ochraně vzdušného prostoru před nepovolenými drony. Pomocí umělé inteligence dokáže v reálném čase identifikovat, sledovat a bezpečně odchytit narušitele do sítě, aniž by došlo k jejich zničení. Nový projekt OPTAK DeepTech (CZ.01.01.01/01/24_063/0006766), který byl oficiálně zahájený v červenci 2025 s cílem zahrnout nejnovější poznatky výzkumu ČVUT do existujícího systému, je řešen ve spolupráci Fakulty elektrotechnické ČVUT a společnosti Fly4Future. Firma Eagle.One zajišťuje komercializaci výsledků projektu. Díky podpoře Evropské unie a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se technologie dostává z laboratoří do reálného nasazení a přitahuje zájem zákazníků po celém světě.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 19 000 studentů. V akademickém roce 2024/2025 má ČVUT v Praze akreditováno celkem 341 studijních programů, z toho 145 v angličtině. Kromě fakult tvoří ČVUT v Praze také šest ústavů (Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Ústav technické a experimentální fyziky). ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 416. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení Subject Rankings 2024 pro „Architecture and Build Environments“ je ČVUT 151.–200., v „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical & Manufacturing Engineering“ na 201.–250. místě, u „Electrical & Electronic Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 307. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 301.–350. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 182. místě. Od roku 2020 je ČVUT členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje zajímavou a přínosnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique – L´X, Tallinn University of Technology, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute of Technology. Roku 2023 byla aliance rozšířena o HEC Paris a IESE Business School (University of Navarra). Více na www.cvut.cz.