Praha, 23. února 2026 – Výdaje na vědu a výzkum v České republice v poměru k HDP nejen, že nerostou, ale dokonce klesají. Česká republika je tak v podprůměru EU, vyspělé země dávají násobně víc. Situace se pravděpodobně nezlepší ani s nástupem nové vlády, která výdaje na výzkum chce dále snížit. Objem investic do výzkumu a vývoje dosáhl 1,82 % HDP, tj. nejméně od roku 2017.
- ČR tak zaostává za průměrem EU, který je 2,24 % HDP
- Nejvyspělejší země dávají až dvojnásobek podílu HDP, v přepočtu na obyvatele je to dokonce čtyřnásobek
- Situace se nezlepší ani s nástupem nové vlády, která výdaje na výzkum a vývoj chce dále snižovat
Podle aktuálně zveřejněných nejnovějších dat Eurostatu (za rok 2024) dosáhly výdaje na vědu a výzkum v České republice 1,82 % HDP. To je nejnižší číslo od roku 2017. „Výdaje na vědu a výzkum jsou taženy hlavně soukromým sektorem, stát bohužel o rozvoj nejeví zásadní zájem. Nezmění se to ani s nástupem nové vlády,“ říká David Kotris, zakladatel poradenské společnosti enovation, jednoho z lídrů trhu dotačního poradenství v ČR.
Investice do vědy a výzkumu jsou tak taženy hlavně soukromým sektorem. „Právě investice v oblasti vědy a výzkumu jsou klíčové pro to, aby české firmy byly do budoucnosti globálně konkurenceschopné. Vidíme obrovský boom zájmu o rozvoj výzkumu i deep tech technologií,“ David Kotris.
Výdaje vybraných evropských zemí na vědu a výzkum (v % HDP, zdroj: Eurostat):
Průměr Evropské unie přitom dosahuje 2,24 %, Česká republika tak za EU zaostává a její odstup se nezmenšuje. V těch nejrozvinutějších evropských ekonomikách přitom do vědy a výzkumu míří více než 3,5 % HDP – téměř dvakrát tolik než v ČR. Ještě markantnější rozdíl je v přepočtu na obyvatele. V České republice dosahují výdaje na jednoho obyvatele 536 eur, průměr EU je 897 eur. „Tradičně nejvíce podporují výzkum, vývoj a inovace severské státy, kde se průměrné výdaje na jednoho obyvatele blíží hranici 2000 eur, to je téměř 4x víc než u nás,“ dodává David Kotris s tím, že i v Německu či Rakousku jsou průměrné výdaje na obyvatele přes 1500 eur.
Alarmující je nicméně, že ve výdajích do výzkumu zaostává celá Evropa , byť dlouhodbě proklamuje závazek ve výši 3% HDP.. Za posledních 10 let totiž investice do vývoje vzrostly v EU jen o desetinu procenta HDP, zatímco např. v USA přidaly téměř celý procentní bod na 3,5 procenta. Proto i v technologickém světě Evropská unie nejen za USA, ale i za asijskými ekonomikami zaostává.
Z EU míří do ČR miliardy korun ročně
Nezastupitelnou roli v podpoře hrají i dotační programy, na rozvoj vědy a výzkumu míří do České republiky miliardy korun ročně.
V oblasti vědy a výzkumu se tak klienti enovation napříč všemi možnými dotačními programy zapojili do více než 120 projektů s celkovými způsobilými náklady 3,7 miliardy korun. „To znamená, že potenciální objem získaných dotací je téměř 1,6 miliardy. Tato čísla jasně potvrzují, že české firmy se inovací nebojí a jsou připravené investovat do budoucnosti,“ říká David Kotris.
Právě loňský rekordní zájem o TWIST podle Kotrise potvrzuje, že úspěšných projektů, které chtějí růst, je v České republice stále víc. Kapacity dotačních programů proto nedokážou uspokojit všechny. Už několik týdnů po uzavření aktuální výzvy TWIST je jasné, že nepůjde jen o další položku v dotační historii, ale o milník, který významně ovlivní český výzkum, vývoj a inovace,“ tvrdí David Kotris.
Program TWIST je zaměřený především na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve strategických oblastech pro ČR. Do roku 2031 počítá tento program s výdaji 8,2 miliardy korun, přičemž pět miliard korun je vyčleněno ze státního rozpočtu. Program TWIST v loňském roce nahradil program The Country for the Future.
Vzhledem k podpoře inovací je tento program určen i pro start-upovou scénu. Podle dat Evropské start-upové aliance přitom Česká republika dlouhodobě v podpoře start-upů zaostává. Problémem přitom není ani tak samotná výše dotací, jako neinformovanost a nekoordinovanost.
Nyní je potřeba, aby nová vláda zajistila předvídatelné prostředí a stabilní víceletý finanční rámec, resp. harmonogram výzev a také systematické komplementární provázání s komunitárními programy.