Pomalá výstavba dálnic netrápí jen Českou republiku, ale i další státy EU. Stavebnictví napříč Evropou čelí rostoucím nákladům, nedostatku pracovních sil i tlaku na zrychlení realizace dopravních staveb. Zároveň naráží na nedostatek základních stavebních surovin, například kvalitního stavebního písku, klíčové složky betonu. Do popředí se proto dostávají lehké konstrukční materiály, které umožňují stavět rychleji a s menším zatížením podloží. Jedním z nich je geofoam – obrovské bloky expandovaného polystyrenu, které váží jen zlomek běžné zemní výplně a dokáží zkrátit stavbu z měsíců na týdny. Materiál s nižší logistickou zátěží a menším dopadem na okolní prostředí se v Česku použil například při výstavbě vylehčeného náspu na dálnici D1.
Nedostatek stavebního písku podle odborníků přestává být okrajovým tématem. Spotřeba betonu v Evropě dlouhodobě roste, zatímco otevírání nových ložisek naráží na přísnější environmentální regulaci. „Alternativní konstrukční materiály dnes nejsou jen otázkou úspory času nebo nákladů. Pokud chceme být schopni dlouhodobě stavět infrastrukturu, musíme část klasických materiálů nahrazovat efektivnějšími řešeními,“ říká Martin Trešl ze společnosti Austrotherm. Jednou z alternativ je podle něj geofoam – lehká konstrukční výplň z expandovaného polystyrenu.
Geofoam váží přibližně jedno procento hmotnosti běžného násypového materiálu a umožňuje zásadně změnit způsob zakládání dopravních staveb. „U klasických náspů se často čeká měsíce až rok na konsolidaci podloží. Lehká výplň tento problém prakticky eliminuje. Stavba může pokračovat okamžitě, bez dlouhých technologických přestávek,“ vysvětluje Trešl.
Použití geofoamu podle něj snižuje potřebu sanace neúnosných podloží a omezuje objem zemních prací. V praxi to znamená méně těžké techniky, méně dopravy materiálu a nižší náklady na logistiku. Podle zkušeností z infrastrukturních projektů může být taková stavba několikanásobně rychlejší než u tradičních metod.
Lehká konstrukce zároveň výrazně odlehčuje mostním opěrám, propustkům a podzemním konstrukcím. To umožňuje projektantům navrhovat úspornější řešení a minimalizovat riziko sedání terénu. „Nejde jen o rychlost. Geofoam dává investorům větší jistotu v dlouhodobé stabilitě konstrukce. U staveb na stlačitelných podložích je to zásadní faktor,“ doplňuje Trešl.
Technologie pro infrastrukturu budoucnosti
Expandovaný polystyren používaný pro geofoam je odolný vůči vlhkosti a biologickému napadení a má velmi nízkou nasákavost. Díky tomu si zachovává své vlastnosti i v náročných podmínkách po desítky let. Materiál je zároveň recyklovatelný a jeho nízká hmotnost snižuje energetickou náročnost dopravy. „Expandovaný polystyren je zdravotně nezávadný a v konstrukcích nevylučuje žádné látky do okolního prostředí. Jde o inertní materiál, který se běžně používá i v potravinářství nebo zdravotnictví. Z hlediska stavebnictví je jeho výhodou právě dlouhodobá stabilita a možnost opakované recyklace,“ vysvětluje předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.
V České republice se technologie osvědčila například při výstavbě vylehčeného náspu u mostního objektu na dálnici D1. Podobná řešení se dnes běžně používají v západní Evropě, Skandinávii i v zámoří, kde jsou lehké výplně standardní součástí dopravního inženýrství. Podle odborníků bude tlak na rychlost a efektivitu výstavby v následujících letech dále růst. Materiály, které umožní zkrátit čas realizace a snížit rizika spojená s podložím, se tak stávají klíčovou součástí moderní infrastruktury.