Praha, 10. června – Když Elon Musk posílá k obloze své rakety, je to velkolepé divadlo pro masy. Když se ale jeho klíčová společnost SpaceX chystá na burzu, to skutečné a mnohem důležitější drama se odehrává mimo dosah kamer – v hlubokých institucionálních základech finančního systému.
Cílová valuace sice stále útočí na astronomickou hranici 1,75 až 2 bilionů dolarů a samotný úpis vypukne v pátek 12. června 2026, podstata celého debutu se však na poslední chvíli zásadně změnila. Wall Street ukázala, že se nenechá bezhlavě opít technologickým optimismem, a pravidla pro zařazování do indexů nakonec zafungovala jako účinná brzda, která Muskovy ambice zchladila.
Konec „dozrávání“: Když indexy nakupují v největší horečce jako na horské dráze
Jedním z nejstabilnějších obranných mechanismů akciového trhu bylo dosud pravidlo o takzvaném „dozrání“ akcií (seasoning period). Podle něho musela nová společnost po svém IPO projít fází testování trhem – běžně se obchodovala měsíce až rok na volném trhu, než ji indexoví poskytovatelé vůbec vpustili do elitních indexů typu S&P 500. Logika byla jednoduchá: nechat vyprchat počáteční šílenství, divokou volatilitu a stabilizovat cenu. Původní scénář u SpaceX počítal s agresivním využitím mechanismu zvaného fast tracking, který by indexové fondy donutil okamžitě nakupovat akcie v té nejméně výhodné, vysoce volatilní fázi a otevřel by dveře spekulantům pro drahou arbitráž. Jenže tržní realita Elona Muska zchladila.
Pro vstup do prestižního indexu S&P 500 platí neúprosná podmínka: firma musí vykázat čistý zisk za poslední čtyři po sobě jdoucí kvartály. Pohled do čerstvého účetnictví SpaceX ale odhaluje brutální kapitálové spalování. Společnost sice za rok 2025 utržila 18,67 miliardy dolarů, ale skončila v čisté ztrátě 5 miliard dolarů. První kvartál roku 2026 tento trend pouze umocnil – při tržbách 4,7 miliardy dolarů vygenerovala firma masivní čistou ztrátu 4,3 miliardy dolarů za pouhé tři měsíce. S&P 500 je tedy prozatím zcela mimo hru.
Určitý průlom nastane pouze u indexu Nasdaq, který sice aplikuje pravidlo zrychleného vstupu (fast entry) už po 15 dnech od IPO, ale i zde burza zasáhla. Nově totiž zavedla speciální váhový multiplikátor, který počáteční sílu SpaceX uměle tlumí. Výsledná váha v indexu se bude pohybovat pouze mezi 0,5 % až 0,7 %. SpaceX sice bude velkým hráčem, ale v první fázi s technologickým indexem nijak dramaticky nezahýbe a pasivním investorům nehrozí přímý zásah nečekanou volatilitou.
Ochranný štít jménem free float v plamenech. Prodáme vám minoritu, držíme otěže pevně v rukou, děkujeme vám za vaše peníze
Pokud by se váha firem v indexech počítala čistě z jejich celkové trhové hodnoty, příchod SpaceX s odhadovanou masivní valuací by indexy otřásl. Zde ale přichází ke slovu technická nuance, která pasivní investory prozatím zachrání – pravidlo volně obchodovatelných akcií (free float). Váha firem v indexu totiž neodráží jejich celkovou hodnotu, ale pouze hodnotu akcií, které jsou skutečně dostupné pro veřejné obchodování na burze. V rámci tohoto historického IPO plánuje společnost prodat akcie v hodnotě 74,4 miliardy dolarů. Na první pohled jde o suverénní historický rekord, který překonává i ropný gigant Saudi Aramco. V kontextu obří bilionové valuace SpaceX to však znamená, že se na burzu dostává pouhých 4,2 % z celkového počtu akcií. Elon Musk a úzký okruh původních investorů si totiž plánují nechat drtivou většinu firmy pevně ve svých, soukromých rukou.
Majetkový podíl Elona Muska po IPO bude činit 42 %, avšak jeho reálná moc nad firmou zůstane absolutní. Na burzu totiž míří výhradně akcie třídy A s jedním hlasovacím právem. Musk si ponechává akcie třídy B, které disponují 10 hlasy na jednu akcii a veřejně se neobchodují. Ve výsledku tak bude Musk po úpisu kontrolovat 82,4 % všech hlasovacích práv. Kvůli minimálnímu floatu bude počáteční váha firmy v indexu S&P 500 (až do něj jednou splněním podmínek vstoupí) činit pouhých zhruba 0,14 %, což odpovídá úrovni Comcastu a řadí ji kolem 130. místa. Tento institucionální detail slouží jako dokonalý tlumič nárazů, přičemž váha firmy v indexech poroste až postupně, jak budou zakladatelé v průběhu let uvolňovat další tranše akcií mezi veřejnost.
Absurdní matematika devadesátinásobku tržeb daná vládními zakázkami
Co však na tomto IPO z hlediska klasické fundamentální analýzy nedává smysl, je samotné oceňování. Trh je momentálně v takovém stavu, že dokáže absorbovat valuace popírající gravitaci, kdy se SpaceX upisuje za cenu na úrovni 90násobku jejích ročních tržeb. Pro srovnání, taková Nvidia se momentálně obchoduje kolem patnáctinásobku s daleko vyšším tempem růstu. Firma sice generuje masivní příjmy přes satelitní síť Starlink (segment Connectivity v prvním čtvrtletí 2026 utržil 3 miliardy dolarů), ale naráží na limity. Průměrná tržba na jednoho uživatele (ARPU) jí totiž poklesla o 23 %. SpaceX musí agresivně zlevňovat, aby získala masovou klientelu v regionech s horší infrastrukturou, což tlačí na ziskovost. Klíčovým stabilizačním pilířem tak zůstává silná pupeční šňůra na americkou vládu, jejíž zakázky tvoří přibližně třetinu celkových tržeb. Největší finanční černou dírou je pak nově integrovaný segment umělé inteligence (zahrnující xAI a model Grock), který v Q1 2026 sice přinesl tržby 818 milionů dolarů, ale odepsal masivní provozní ztrátu 2,5 miliardy dolarů. Právě kvůli obřím investicím do AI a infrastruktury prochází firma hlubokým kapitálovým spalováním.
Nová éra akciového trhu. Soukromé monopoly hledající částečnou likviditu, firmy dál ovládají
Vstup SpaceX na burzu ukazuje, jak hluboko se změnila samotná povaha akciového trhu. Doby, kdy si firmy chodily na burzu pro kapitál na počáteční růst, vystřídala éra dospělých soukromých monopolů, které na veřejný trh přicházejí až ve chvíli, kdy jejich zakladatelé hledají částečnou likviditu, ale firmu chtějí dál pevně ovládat. Široká indexová ETF už zkrátka nejsou tím stoprocentně nudným a bezpečným přístavem jako dřív. Přes zrychlené procesy se stávají přímým účastníkem dravých technologických sázek, a proto se spíše než na trajektorii letících raket vyplatí dívat na to, kudy tečou peníze indexových fondů.
Autorem je © Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity