Softwarové pirátství je v Česku již třetím rokem na ústupu. Meziročně míra pirátství poklesla o další procentní bod. „V Česku se v roce 2010 užívalo nelegálně 36 procent softwaru. Kvůli pirátství přišli tuzemští výrobci softwaru o tržby v hodnotě 3,7 miliardy korun,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA). Na Slovensku klesla míra pirátství rovněž o procentní bod na 42 procent. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a po celém světě 42 procent. (TZ)
Tyto a další výsledky přináší Celosvětová studie softwarového pirátství za rok 2010, která hodnotí stav počítačového pirátství ve světě. Studii již osmým rokem publikuje protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA) ve spolupráci s analytickou společností IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.
Softwarové odvětví boj s pirátstvím v Česku jednoznačně vyhrává a nadále patří mezi 20 zemí (viz obr. 3) s nejnižší mírou softwarového pirátství. Na pomyslném žebříčku obsadila 12. příčku. „Česko snižuje míru pirátství již třetím rokem. Je jedinou zemí ve střední Evropě, která je tak úspěšná. Navzdory tomu se hodnota pirátského softwaru meziročně zvýšila o téměř 400 milionů korun,“ říká mluvčí BSA Jan Hlaváč a dodává: „Stále úspěšnější vymáhání práva policií a vzdělávání veřejnosti přináší výsledky, ale je třeba v dosavadním tempu vytrvat. Snižování míry pirátství navíc prospívá tuzemské ekonomice.“
Při vypracování studie byla použita metodologie, která bere v potaz 128 různých datových vstupů ze 116 zemí. Letošní studie je obohacena ještě o jeden nový rozměr: průzkum veřejného mínění mezi uživateli počítačů. Tématem průzkumu byl rovněž postoj společnosti k ochraně duševního vlastnictví a k softwarovému pirátství. Průzkum provedla agentura Ipsos Public Affairs.
Češi pirátství odmítají, přesto mnoho z nich stahuje software z pirátských zdrojů
Průzkum agentury Ipsos Public Affairs zjistil v Česku výraznou podporu ochrany duševního vlastnictví: sedm z deseti respondentů (72 %) vyjádřilo ochotu platit tvůrcům za jejich dílo a podporovat tak další technologický rozvoj. To, že ochrana duševního vlastnictví rozvíjí kreativitu, si myslí 75 procent Čechů a dalších 62 procent se domnívá, že z ochrany práv autorů těží i tuzemská ekonomika. „Je vidět, že postoje veřejnosti se mění, v minulosti ochrana duševního vlastnictví takovou podporu neměla,“ konstatuje Jan Hlaváč.
| Procento uživatelů, kteří považují uvedené formy distribuce softwaru za legitimní či legální | |
| tržnice a pouliční prodej softwaru | 19 % |
| instalace „půjčeného“ softwaru | 27 % |
| instalace SW na více počítačů v práci (1 licence) | 44 % |
| stažení softwaru z P2P výměnných sítí | 45 % |
| instalace SW na více počítačů v domácnosti (1 licence) | 54 % |
| nákup softwaru na on-line aukcích | 69 % |
Češi si jsou podle průzkumu většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní. Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 % respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 % dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 %. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů,“ upozorňuje Jan Hlaváč.
Nejčastějším způsobem šíření pirátského softwaru je zakoupení pouze jedné softwarové licence, přičemž program je pak instalován na více počítačích. „Tento způsob pirátství je dlouhodobě nejčastější ve firmách, ale začíná se rozšiřovat i do domácností. Stahování pirátského softwaru z výměnných sítí je doménou domácích uživatelů,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Výrazná většina tuzemských respondentů (77 %) vyjádřila přesvědčení, že legální (licencovaný) software je v mnoha ohledech lepší než software pirátský: po stránce technické podpory (90 % respondentů), ochrany proti škodlivým programům, tzv. malwaru (80 %), spolehlivosti (75 %) a funkčnosti (64 %). „Lidé evidentně oceňují hodnoty, které jim legální software nabízí,“ dodává Hlaváč.
Nejvíce pirátského softwaru v EU je v Bulharsku, Rumunsku a Řecku
Za posledních šestnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 30 procentních bodů (viz obr. 1). Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již třetím rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo patnácté. „V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (43 %) či Francie (39 %),“ vyjmenovává Jan Hlaváč.
Míra pirátství se v Evropské unii drží již čtvrtým rokem na 35 procentech. Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (65 %), Rumunsko (64 %) a Řecko (59 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (20 %), Rakousko (24 %) a dále Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství. Podrobné srovnání všech zemí EU je v příloze (viz obr. 2).
Pirátského softwaru ve světě ubylo
Míra pirátství ve světě klesla o procentní bod na 42 procent. Celosvětově ale hodnota nelegálního softwaru vzrostla na rekordních 59 miliard amerických dolarů: „To je téměř dvakrát více, než když byla studie v roce 2003 publikována poprvé,“ říká Hlaváč. Hlavním motorem softwarového pirátství jsou rozvíjející se ekonomiky. Míra pirátství v rozvojovém světě je 2,5krát vyšší než v rozvinutých zemích a tržní hodnota nelegálního softwaru (31,9 miliardy dolarů) tvoří více než polovinu celosvětové sumy.
Z globálního pohledu nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe, Bangladéš, Moldavsko a Jemen. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit Spojené státy, Japonsko a Lucembursko, které mají všechny 20procentní míru pirátství.
Dále studie zjistila:
- Polovina ze 116 regionů studovaných v roce 2010 vykazovala míru pirátství přes 62 procent, přičemž celosvětový průměr činí zmiňovaných 42 procent.
- Respondenti průzkumu jako největší výhody licencovaného softwaru uvádějí přístup k technické podpoře (88 %) a ochranu před hackery a viry (81 %).
- Většina uživatelů osobních počítačů po celém světě je přesvědčena o tom, že ochrana duševního vlastnictví má hmatatelný ekonomický přínos: 59 procent respondentů po celém světě uvádí, že ochrana autorských práv má přínos pro místní ekonomiky, zatímco 61 procent respondentů uvádí, že ochrana autorských práv vytváří nová pracovní místa.
„Výsledky dnes zveřejněné studie ukazují, že i když softwarové pirátství nadále ohrožuje globální ekonomiku, lidé oceňují hodnotu duševního vlastnictví, zejména jeho úlohu v podpoře ekonomického růstu,“ konstatoval předseda správní rady a generální ředitel BSA Robert Holleyman. „Softwarové pirátství i nadále působí negativně na inovaci v IT, vytváření nových pracovních míst a ekonomický růst po celém světě. Tato zpráva jasně ukazuje, nakolik je důležité působit osvětově na firmy, státní úředníky i koncové uživatele a upozorňovat je na riziko softwarového pirátství a na to, co lze dělat pro to, aby se tomuto druhu pirátství zamezilo.“
O studii BSA
Celosvětová studie softwarového pirátství pokrývá veškerý software provozovaný na osobních počítačích – tj. stolních, přenosných či kapesních počítačích. Zahrnuje operační systémy, systémový software, jako jsou databáze a bezpečnostní balíčky, aplikační software, legální bezplatný software a software na otevřené platformě (open source).
Letos si BSA objednala služby agentury Ipsos Public Affairs, která oslovila přes 15 000 firemních i soukromých uživatelů osobních počítačů po celém světě. Zeptala se jich na otázky týkající se společenských postojů k ochraně duševního vlastnictví a užívání nelegálního softwaru. Průzkumy, prováděné osobně i po internetu ve 32 zemích, poskytují obrázek, jenž přesvědčivě vypovídá o úrovni počítačové vyspělosti a kulturní diverzitě.
Detailní popis metodologie a studii v kompletním znění najdete na adrese www.bsa.org/globalstudy.
O protipirátské organizaci Business Software Alliance – BSA
Mezinárodní organizace Business Software Alliance (www.bsa.org) prosazuje po celém světě práva softwarového odvětví. Působí v 80 zemích světa a usiluje o vytváření podmínek pro inovace a růst trhu se softwarem. Vlády a partneři z technologického sektoru spolupracují s BSA na řešení právních otázek a politiky užívání softwaru. BSA zároveň poukazuje na důležitou roli softwarového odvětví pro ekonomický a sociální rozvoj všech zemí světa. Členové BSA každoročně investují miliardy dolarů do ekonomik jednotlivých států. Přispívají k tvorbě nových pracovních míst a vytvářejí softwarová řešení, která pomáhají lidem po celém světě být produktivnější a lépe a bezpečně navzájem komunikovat. Členy BSA jsou společnosti Acronis, Adobe, Altium, Apple, Asseco Poland S.A., Autodesk, Bentley Systems, CNC, Corel, Dassault Systèmes SolidWorks Corporation, DBA Lab S.p.A., Microsoft, NedGraphics, Progress Software, Siemens, Symantec, Tekla a The MathWorks.
O analytické společnosti IDC
IDC je přední mezinárodní analytická a poradenská společnost působící na trhu informačních a komunikačních technologií a zároveň organizátor uznávaných odborných konferencí v oblasti informačních technologií, telekomunikací a spotřebitelských technologií. IDC napomáhá IT odborníkům, manažerům a investorům kvalifikovaně rozhodovat o investicích do informačních technologií a vytvářet vlastní obchodní strategii. Průzkumy s mezinárodním, regionálním či místním obsahem zpracovává pro společnost IDC přes 1000 analytiků ve více než 110 zemích. Již přes 46 let poskytuje IDC strategické náhledy, které klientům umožňují dosáhnout svých obchodních cílů. IDC je dceřinou společností IDG, přední mezinárodní firmy zaměřené na média, výzkum a pořádání společenských akcí v oblasti informačních technologií.