Téměř 15 % voličů účastnících se prvního kola prezidentské volby řeklo, že by dalo svůj hlas jak Jiřímu Drahošovi, tak Miloši Zemanovi. Vyplývá to z terénního průzkumu, který si v průběhu prvního volebního víkendu nechali zpracovat autoři hry Prezident 21 společností STEM/MARK. Kdo jsou ti, kteří sympatizují s oběma kandidáty blížícího se prezidentského duelu?
Respondenti mohli vybrat až tři kandidáty, které by volili, kdyby měli více hlasů. A k tomu jednoho, jemuž by dali hlas negativní. Tento systém hlasování, nazývaný Demokracie 21, si mohli voliči už předtím vyzkoušet ve zmíněném internetovém projektu Prezident 21, jehož se zúčastnilo přes 300 000 lidí. Ještě před uzavřením volebních místností řeklo v terénním průzkumu přes 15 % žen z celkového počtu voliček, že by takto volilo zároveň Jiřího Drahoše i Miloše Zemana. Mezi muži sympatizovalo s oběma kandidáty necelých 14 %. S ohledem na věk mají účastníci druhého kola prezidentské volby nejvíce společných voličů mezi lidmi ve věku 60 – 69 let (21 %) a 50 – 59 let (19 %). Nejméně se na obou shodují ti nejmladší do věku 29 let (6 %). Systém více hlasů byl využit hlavně proto, že umožňuje voličům přesněji sdělit názor. Překryvy těchto hlasů taky umožňují detailněji mapovat voličské preference.
Oba kandidáty by volili nejčastěji ve Středočeském kraji. Podporu oběma dávají i voliči KSČM
Pro oba soupeře by při volbě s použitím systému Demokracie 21 hlasovali nejčastěji lidé ve Středočeském kraji (21 %) a taky v kraji Olomouckém (20 %). Naopak nejméně často by zmíněným dali současně hlas voliči v Praze (9 %). Miloš Zeman i Jiří Drahoš zároveň jsou pak přijatelní pro ty, kdo volili v posledních parlamentních volbách na podzim 2017 KSČM (25 %). Společné sympatie mají však i mezi stoupenci hnutí ANO (24 %) a ČSSD (23 %).
Kdyby se nevoliči rozhoupali…
Průzkum, který se uskutečnil v průběhu prvního kola volby, také ještě před uzavřením volebních místností zjišťoval, jak vypadají socio-demografické údaje těch, kdo v prvním kole nevolili (32 %). Jejich největší část tvoří lidé ve věku do 29 let (25 %) a ti s vyučením nebo středoškolským vzděláním bez maturity (43 %). „Data nám naznačují, koho by mohli podpořit ti, kdo se nezúčastnili prvního kola voleb. Tyto nevoliče najdeme převážně mezi mladými lidmi, kolem 43 % z nich jsou ve věku do devětatřiceti let. Takže z tohoto pohledu by mohl hlasy nasbírat spíše Jiří Drahoš, který je podle našich výsledků u mladší voličské populace oblíbenější než současná hlava státu. Ta oslovuje spíš věkovou kategorii elektorátu nad 60 let,” vysvětluje Ondřej Koutský, koordinátor hry Prezident 21. „Přidáme-li perspektivu vzdělání voličů, prvního kola prezidentské volby se nejčastěji nezúčastnili lidé bez maturity. Mezi nevoliči tvořili asi 62% skupinu. Ta zase podle čísel více sympatizuje s Milošem Zemanem,” doplňuje Koutský.
TABULKA: Struktura nevoličů/voličů Miloše Zemana/voličů Jiřího Drahoše z prvního kola
| Pohlaví | Věkové kategorie | Vzdělání | |
| Nevoliči z 1. kola | Muži 53 %
Ženy 47 % |
18-29 25 %
30-39 18 % 40-49 19 % 50-59 14 % 60-69 11 % 70+ 13 % |
ZŠ 19 %
Vyučen/SŠ bez maturity 43 % SŠ s maturitou 29 % VŠ 9 % |
| Voliči
Miloše Zemana |
Muži 50 %
Ženy 50 % |
18-29 9 %
30-39 12 % 40-49 16 % 50-59 17 % 60-69 23 % 70+ 23 % |
ZŠ 16 %
Vyučen/SŠ bez maturity 39 % SŠ s maturitou 32 % VŠ 13 % |
| Voliči
Jiřího Drahoše |
Muži 44 %
Ženy 56 % |
18-29 15 %
30-39 18 % 40-49 20 % 50-59 18 % 60-69 16 % 70+ 13 % |
ZŠ 5 %
Vyučen/SŠ bez maturity 23 % SŠ s maturitou 43 % VŠ 29 % |
Metodika
Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR se uskutečnil ve dnech prvního kola prezidentské volby, tedy 12. a 13. ledna (do 14:00). Zúčastnilo se jej 2 568 respondentů ve věku nad 18 let, kteří byli dotazováni metodou CAPI (osobní dotazování vyškolenými tazateli). Řídila jej společnost STEM/MARK, a.s. exkluzivně pro Institut pro Demokracii 21.
Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci ČR podle:
- základních sociodemografických charakteristik (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikosti obce)
- věk × vzdělání, pohlaví × věk, sociální status respondenta
- účast a strana volená ve volbách do PSP 2017, účast a volený kandidát v prvním kole prezidentských voleb 2018.
Reprezentativita je zajištěna kvótním výběrem a statistickým dovážením dat.
O hře Prezident 21
Prezident 21 je volební hra, jejímž cílem bylo seznámit občany ČR s principy volebního systému Demokracie 21 na příkladu společensky významné volby. Prezident 21 tak v reálném čase zobrazoval, jak by volba prezidenta dopadla, kdyby občané získali možnost snadno navrhovat kandidáty a měli k dispozici 3 kladné a 1 záporný hlas. Na internetu se celkem do hry zapojilo 326 795 lidí z celé ČR.
V první fázi, která probíhala od začátku roku 2017 do 24. listopadu 2017, mohli všichni fanoušci hry navrhovat sami libovolné prezidentské kandidáty a hlasovat pro ně. Od 24. listopadu 2017 už se hlasovalo jenom pro reálné adepty na funkci hlavy státu. Hra se tak proměnila v inovativní online průzkum, který oproti klasickým předvolebním trval déle, probíhal v reálném čase a občané v něm mohli sdělovat své preference pomocí jiného mechanismu hlasování.
Prezident 21 skončil v sobotu 13. ledna ve 14:00. Organizátoři ještě nad rámec hry zrealizovali za pomoci společnosti STEM/MARK volební průzkum na reprezentativním vzorku 2568 respondentů, který nyní doplňuje výsledky rozsáhlého online hlasování a naznačuje, jak by volby dopadly, kdyby se volilo metodou Demokracie 21.
Hru provozovala nezisková organizace Institut pro Demokracii 21 věnující se zvyšování povědomí o volebním systému Demokracie 21. Systém navrhl matematik Karel Janeček. Jedná se o moderní volební a hlasovací systém, ve kterém mají občané možnost použít více než jeden hlas. Efekt více kladných hlasů přináší větší společenskou shodu, a v důsledku toho je více lidí spokojených s výsledkem. Záporný hlas zase ztěžuje situaci těm osobnostem, které společnost rozdělují, například populistům či extremistům. Sečtení všech hlasů přináší výsledek, na němž se nejvíce lidí shodne a který nejméně lidem vadí. Systém Demokracie 21 je používán pro hlasování mimo jiné v takzvaných participativních rozpočtech měst, například v některých pražských městských částech, Říčanech, Chomutově, Ostravě, ale i v New Yorku, kde na jaře loňského roku 102 800 hlasujících rozhodovalo o bezmála miliardě korun.
Video o projektu, kterému propůjčil svůj hlas Alexander Hemala, lze zhlédnout zde.