Ochranu Evropského zeleného pásu žádá 23 států. Vede územím bývalé železné opony a na jižní Moravě v něm hynou lesy suchem

pátek 19. října 2018 – Eisenašská rezoluce přijatá delegacemi 23 evropských států vyzývá vlády, aby zajistily ochranu ekologicky jedinečného území, které po linii bývalé železné opony propojuje evropskou přírodu. Tvoří tak největší evropskou ekologickou síť European Green Belt (Evropský zelený pás). Ta kopíruje dřívější ostře střeženou hranici mezi východním a západním blokem od Arktidy přes Pobaltí, Polsko, Německo, Českou republiku, Rakousko a dále až k Turecku. V České republice přitom stále chybí dostatečná ochrana jižní části Vysočiny a jižní Moravy, kde se nyní začínají masivně rozpadat lesy nevhodného složení.

Zástupci zemí Evropského zeleného pásu vyzvaly v Eisenašské rezoluci vlády států bývalé železné opony, aby „svou část Evropského zeleného pásu zahrnuly do národních územních plánů jako prioritní území zelené kostry krajiny, aby zvýšily ekologickou kvalitu a propojenost těchto území a aby ustanovili nejreprezentativnější části Evropského zeleného pásu jako chráněná území“. Konkrétně to znamená výzvu „aby byl Evropský zelený pás vyhlášen jako přírodní a kulturní dědictví“ nebo „památná krajina s ochranným statusem“. [1]

Česká část Evropského zeleného pásu zasahující od Aše jižním pohraničím až po Břeclav se přitom ve svých výrazných úsecích dostává do stavu překotného rozpadu lesních ekosystémů. Jedná se především o oblasti hospodářských lesů v jižní části kraje Vysočina a na jižní Moravě. Dlouhotrvající sucho tam postihuje nevhodně vysazené monokultury smrku a borovice, které do těchto podmínek nepatří. Proto je nezbytné, aby v Ministerstvem zemědělství novelizované zalesňovací vyhlášce již nebyl uveden smrk, borovice či douglaska tisolistá jako dřeviny s možným vysokým zastoupením v nižších polohách a na pahorkatinách [2.]

Evropská komise zdůraznila důležitost 12 500 kilometrů dlouhého Evropského zeleného pásu tím, že jej označila za projekt evropského významu s potenciálem stát se páteří zelené kostry krajiny [3]. „Iniciativa Evropského zeleného pásu je vzorem pro přeshraniční spolupráci mezi státními a nestátními organizacemi. Je to jediná cesta pro udržení a rozvinutí zeleného pásu jako páteře evropské sítě ekologických koridorů. Především v časech vzrůstajícího zaměření evropských států na jejich vlastní výhody a zájmy žije iniciativa zeleného pásu evropskou, lidi spojující myšlenkou jako málokde jinde“, uvedl profesor Hubert Weiger, předseda ekologické organizace BUND – Friends of the Earth Germany.

Asociace Evropského zeleného pásu a více než 110 členů [4] vyzývá v „Eisenašské rezoluci“ všechny účastníky a politiky z místní a národní úrovně i úrovně Evropské unie k zachování a propagaci tohoto společného přírodního a kulturního dědictví. „Evropské cíle zachování biodiverzity mohou být dosaženy jen tehdy, pokud Evropská unie, její členské země a sousední státy masivně zvýší své investice do evropské zelené infrastruktury. Zelený pás ukazuje, že to má smysl“, řekl Gabriel Schwaderer, ředitel organizace EuroNatur.

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl:
„Připomínání železné opony by nemělo být spojené jen se strachem z nesvobody a někdejší zónou smrti na hranicích. Můžeme být hrdí, že jsme součástí Evropského zeleného pásu. Tato největší evropská ekologická síť propojující Arktický oceán a Černé moře v roce 2003 na ruinách železné opony vznikla a je plná živoucí a volné přírody, která si zaslouží naši ochranu.“

„V České republice se o zachování přírodní rozmanitosti a odolnosti hospodářských lesů v Zeleném pásu zasažených rozpadem zasazuje kampaň Zachraňme lesy. Přidalo se k ní dosud přes 18 tisíc lidí. Nyní se lidé obracejí především na premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby zajistili přírodě blízké a odolné lesy v nové zalesňovací vyhlášce.“

Poznámky:

[1] V Eisenašské rezoluci (která je v českém překladu dostupná pod odkazem http://bit.ly/eisenasska-rezoluce) dále žádají vlády, „aby podpořily (…) implementaci a facilitaci snahy o zajištění i další rozvoj Evropského zeleného pásu jako pan-evropské zelené infrastruktury“. V anglickém znění je Eisenašská rezoluce přístupná na https://www.europeangreenbelt.org/fileadmin//user_upload/Eisenach_Resolution.pdf.

[2] Hnutí DUHA se do diskuse o podobě zalesňovací vyhlášky dlouhodobě zapojuje, aktuální podrobnosti můžete nalézt na webu www.zachranmelesy.cz/pane-babisi

[3] Evropská komise vyhlásila program týkající se zelené infrastruktury jako způsob, jak ve členských zemích dosáhnout cílů ochrany biologické rozmanitosti. Zelená infrastruktura je založená na myšlence, že ekosystémy a jejich služby – jako například rozlivové louky jako přírodní prevence povodní – je stejně jako šedá, tedy technická infrastruktura – nezbytná pro rozvoj země. Zelená infrastruktura přispívá k lidskému blahobytu například prostřednictvím regulace klimatu, příležitostmi pro rekreaci a zážitek z přírody a krajiny a ochranou biologické rozmanitosti.    

[4] Zástupci všech 24 zemí Evropského zeleného pásu se zúčastnili výroční 10. konference spolu se zástupci a zástupkyněmi z Belgie, Lichtenštejnska a Jižní Koreje. To ilustruje výjimečnost Evropského zeleného pásu a jeho jedinečnosti jako ekologického a historického dědictví, který provazuje téměř všechny evropské biogeografické regiony a je útočištěm pro mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů. Podrobnosti ke konferenci, na které byla rezoluce přijata, jsou na https://www.europeangreenbelt.org/activities/#c139

 

Reklamy