Skoro dvě pětiny lidí si už chystá výpovědi. Čtyři z deseti pracují i za chybějící síly

Praha 13. února 2019 – Zoufalý nedostatek vhodných uchazečů o práci si vybírá svoji daň. Skoro 42 % lidí napříč republikou, věkem a profesemi vnímá podle nejnovějšího průzkumu pracovní a personální agentury Manuvia nárůst vlastního pracovního vytížení – jako důsledek podstavu na pracovišti nebo úsporných opatření. A téměř polovina pracovníků uvažuje o změně zaměstnání během nadcházejícího čtvrt roku. Hlavně kvůli penězům, nenaplňující práci a neúměrnému pracovnímu vytížení. Česká republika má přitom již řadu měsíců víc volných míst, než disponibilních pracovníků. Nedostatek lidí přitom podle Petra Dosedly, CEO Manuvia, souvisí s tím, že současná struktura průmyslu, i když se pozvolna proměňuje, už neodpovídá pracovním ambicím Čechů a Moravanů. Podobné je to i v okolních státech regionu od Slovenska přes Polsko až po Rumunsko, Bulharsko i Německo. S nimi vlastně dnes soupeříme o pracovníky ze zemí mimo EU, protože stávající průmyslová základna fungovat musí – pro prospěch nás všech.

Pracovní trh se dává do pohybu

Skoro polovina dotázaných (46 %) přemýšlí nad výpovědí – téměř pětina (17,4 %) je již pevně rozhodnuta. Výpověď si již chystá 58 % pracovníků ve věku do 25 let, naopak lidé nad 45 let s výpověďmi tolik nespěchají. Nehraje přitom roli, zda jde o muže nebo ženu, ale odkud uchazeč je – největší rošády se chystají na pracovním trhu v Praze, na Karlovarsku a Olomoucku. Na Slovensku je situace podobná – na svém místě chce zůstat jen polovina lidí. Výpověď si již připravuje 21 % lidí – na rozdíl od Čech a Moravy napříč věkovým spektrem.

Peníze, seberealizace, férové vytížení a vlastní život

Lidem, kteří jsou již rozhodnuti změnit zaměstnání nebo nad změnou přemýšlejí, vadí zdaleka nejvíc nedostatečné finanční ohodnocení (49 %). Vedle peněz je to pak i to, že je práce nebaví (30 %), v práci se cítí neúměrně vytěžování (26 %), a nemají kvůli práci čas na sebe a rodinu (25 %).

“Ambice Čechů a Slováků rostou – a je třeba to podpořit. Můžeme se přitom inspirovat vývojem západoevropských trhů. Nejprve musí fungovat základna – průmysl, služby, logistika, aby se na nich mohla stavět sofistikovaná struktura výzkumu, vývoje, umělé inteligence, internetu věci a smart řešení, která začínají měnit trhy práce
ve 21.století,” komentuje Peter Dosedla, CEO skupiny Manuvia a prezident HR Aliancie SR.

Mezi důvody k výpovědi pak s odstupem následují špatné vztahy na pracovišti, špatný vztah s nadřízeným, dlouhé dojíždění a neflexibilní pracovní doba. U mladých do 26 let je mnohem důležitější, aby je práce motivovala: 47 % vadí, že je práce nebaví, a jen 35 % vnímá svoji mzdu jako nízkou. Nízká mzda přitom překvapivě celkově vadí spíše mužům (52 %), než ženám (45 %), a to i přes často diskutované nerovnosti v odměňování. Nespokojenost s finančním ohodnocením také roste se vzděláním – ve skupině VŠ vzdělaných lidí dosahuje
64 %. Na Slovensku je situace ještě vyhrocenější – nízká mzda nutí ke změně zaměstnání skoro 62 % lidí, další motivy jsou podobné, jako v Čechách a na Moravě.

Čtyři z deseti pracují i za druhé

Průzkum ukázal i to, že 42 % dotázaných vnímá, že se na ně přelévají potíže, které mají firmy s hledáním dalších pracovníků. A to napříč celým věkovým spektrem od 27 let až do důchodového věku. Zvýšené pracovní vytížení se týká spíše mužů (45 %) než žen (39 %), a průmyslových regionů (Olomoucko, Liberecko, Plzeňsko, Liberecko, Moravskoslezský kraj). Nedostatek lidí nebo úsporná opatření doléhají nejvíce na lidi vyučené
a středoškoláky. Velmi podobná je situace i na sousedním Slovensku. To, že pracují i za druhé, vnímá 43 % dotázaných Slovenek a Slováků bez ohledu na věk. Opět hlavně mužů v silně průmyslových regionech, především vyučených a se středoškolským vzděláním.

Zásadnější proměna pracovního trhu a ekonomiky?

„Dnes nenajdeme sektor, který by měl dostatek pracovníků. A je mnoho firem, které musejí omezovat výrobní plány, odmítat objednávky nebo zvažovat přesun výroby jinam,“ říká Peter Dosedla a dodává: „Pro odborníky, zabývajících se výzkumem, cykly a zejména predikcí vývoje trhů práce, není tato situace překvapivá; v podstatě se opakují scénáře z doby před 15-20 lety v západní Evropě, ale i Asii a severní Americe.

Podobný vývoj jsme zažili i u našich klientů např. v Irsku, Velké Británii či Německu začátkem milenia, kdy ekonomický rozmach, rekordně nízká nezaměstnanost a tlak na zvyšování mezd bez nutné vazby na produktivitu práce vyústily v přesun průmyslu s vyšším podílem manuální práce do méně rozvinutých regionů Evropy. Lokální průmysl se současně postupně přesunul do výzkumu, vývoje, center sdílených služeb a dalších segmentů s vyšší přidanou hodnotou. I tam byli většinou preferovaní “domácí” zaměstnanci kvůli nulové jazykové bariéře
a otevřeně řečeno i kvůli podpoře domácího trhu, vnitropolitickým a sociologickým tlakům.

Obdobný jev vidíme i v Čechách a na Moravě, kde také dochází k vertikálnímu posunu – kariérnímu růstu, vše však probíhá rychleji. Protože dochází souběžně ke konjunktuře, vysoké zaměstnanosti, tlakům na růst mezd,
a přitom se zvyšuje i složitost průmyslu, přibývají volné pozice, které jsou na jednom pólu úzce specializované, na tom opačném zase méně kvalifikované.“

Řízený a legislativně upravený pohyb mezinárodní pracovní síly k ekonomice patří

Stejný problém řeší i okolní státy, s nimiž vlastně soupeříme o volné zdroje ve 3. zemích, hlavně na Ukrajině, v Srbsku, Moldavsku nebo Bosně a Hercegovině. Stavíme si ale zbytečné bariéry, jejichž překonání je časově
i organizačně náročné, a ve výsledku velmi nákladné. „Reakce na tyto potřeby hospodářství bývá různá.
V některých ekonomikách je to podpora domácích firem a pracovních trhů uvolňováním legislativy zvyšováním flexibility zákonů zaměstnanosti, snižováním daní a odvodů, jinde zase liberalizací pohybu pracovní síly ze zahraničí nebo kombinací obou. Alarmující je nedávné avízo německé vlády na zaměstnání půl milionu pracovníků z Ukrajiny v průběhu letošního roku, přičemž povolovací proces má trvat maximálně pár dní. To bude snižovat konkurenceschopnost českého pracovního trhu. Podívejme se na sousední Polsko, kam přišlo v uplynulých 18 měsících pracovat dva miliony lidí z Ukrajiny a půl milionu z Běloruska. Žádné negativní dopady na lokální pracovní trhy to nemělo, nezaměstnanost klesá nadále a mzdy stoupají,“ doplňuje Peter Dosedla.

Mezinárodní pohyb pracovní síly ovšem řízený a řádně legislativně upravený je standardní součástí každé otevřené ekonomiky a podle Petra Dosedly přináší řadu výhod. „Zajišťuje a podporuje rychlejší výměnu zkušeností, přináší nové pohledy do pracovního života a v případě, že je skutečně řízený strategicky, dokáže podpořit přesně ty sektory ekonomiky, které pociťují akutní nedostatek zaměstnanců, ať už kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných. Současně přispívá k růstu ekonomiky, tvorbě hodnot a naplňování rozpočtu. A právě to považujeme za velkou příležitost k postupné změně struktury trhů práce, která umožní přiblížit naši spíš průmyslově orientovanou ekonomiku k ekonomice plně robotizované a digitalizované. Nelze opomenout, že změna se týká i generace 50+, která má před sebou ještě 10-15 produktivních let, přičemž změny na trhu práce již začaly. Naučme se proto naslouchat tomu, co nám trhy práce říkají, vnímejme je v nadregionálních souvislostech a nebojme se inspirovat různými přístupy. A pokud je třeba udělat změnu, přistupujme k ní flexibilně,“ uzavírá Peter Dosedla z Manuvie.

O společnosti

Manuvia je mezinárodní skupina poskytující firmám flexibilní řešení v oblasti lidských zdrojů. Zaměřuje se na vyhledávání a výběr zaměstnanců především dělnických profesí – kvalifikovaných i nekvalifikovaných – a jejich dočasné přidělování zejména do firem v oblasti automobilového a elektrotechnického průmyslu, logistiky, potravinářství, maloobchodu a strojírenství. Poskytuje kompletní služby od náboru vhodných pracovníků, přes jejich školení, nastavení motivačního systému, dopravu a ubytování, až po zajištění personální a mzdové agendy včetně administrativních úkonů vůči státním orgánům.

Je specialistou na zahraniční nábor a adaptaci zahraničních pracovníků ze Slovenska, Rumunska, Polska, Maďarska, Srbska a Ukrajiny. Opírá se přitom o rozsáhlou databázi vlastních kontaktů, call centra na Slovensku a v Čechách, pobočkovou síť v Čechách, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině, propracovaný výkonnostní on-line a off-line marketing, terénní nábor, e-mailing, SMS marketing a vlastní CRM.  Společnost s předpokládaným konsolidovaným ročním obratem 5,6 mld. Kč (za rok 2019) poskytuje služby několika stovkám klientů v České a Slovenské republice a zaměstnává více než 12 000 lidí.