Čeští studenti mají o studium v zahraničí zájem. Brzdí je však administrativa

Nové zkušenosti, kontakty, a hlavně vylepšení jazykových dovedností. To jsou hlavní důvody, kvůli kterým se mladí lidé vydávají na zkušenou do zahraničí. Vyjet na několik měsíců do ciziny a účastnit se výuky na tamní univerzitě umožňuje svým studentům většina českých vysokých škol. A vysokoškoláci takové možnosti rádi využívají. „O výjezdy do zahraničí přes program Erasmus+ mají studenti Vysokého učení technického v Brně stále zájem. Každoročně vyjíždí na Erasmus zhruba 350 až 400 studentů na studijní pobyt a zhruba 130 studentů směřuje na praktickou stáž,“ uvedla mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Koudelová. 

Sbírat zkušenosti v zahraničí se rozhodla i studentka Masarykovy univerzity Kristýna Sládečková, která se po dvou letech studia vydala na zkušenou do Španělska. „Byl to pro mě rozhodně přínosný semestr. Poznala jsem novou kulturu a hodně se zdokonalila ve španělštině. Byla jsem ale překvapená, kolik administrativy je s výjezdem spojeno. Veškeré papírování jsem řešila opravdu dlouho,“ poznamenala Sládečková. 

Administrativní náročnost programu připouštějí i univerzity. „Jedná se o velkou zátěž, je to opravdu hodně papírování,“ sdělila například Eva Kopecká z Českého vysokého učení technického. Ne všechny země ale vyžadují stejné dokumenty. „Nejvíc papírování je ve Francii. Obecně si ale studenti musí podat přihlášku do výběrového řízení a posléze na zahraniční partnerskou školu. Rovněž musí přijít podepsat smlouvu o přidělení finančních prostředků. Dále musí dodat dokumenty po návratu, které potvrdí splněný studijní plán,“ upozornila Ivana Herglová z Evropské kanceláře Rektorátu Univerzity Karlovy. 

Ne všichni studenti se navíc do programu Erasmus+ dostanou. Každý univerzita má nastavená kritéria, která musí uchazeč o studijní pobyt splnit. „V době výjezdu musí mít student úspěšně absolvované první dva semestry bakalářského stupně, uchazeči navíc prochází výběrovým řízením, které probíhá na všech fakultách,“ nastínila Koudelová. 

Náročné není ale jen vyřídit všechny potřebné dokumenty ve škole. Studenti musí řešit i další záležitosti spojené s odjezdem do zahraničí. „Erasmus i přes stipendium od školy není úplně levná záležitost. Bylo pro mě nemyslitelné, abych si i přes semestr, který nestrávím ve Česku, platila podnájem v Praze. Nenašla jsem nikoho, kdo by se na těch pár měsíců do pokoje nastěhoval místo mě, takže jsem vypověděla smlouvu a po návratu z Erasmu jsem hledala nové bydlení,“ popsala například studentka Karlovy Univerzity Klára Janková. 

S opuštěním bytu musela vypovědět i smlouvu s poskytovatelem internetu. Čekalo ji tak další kolo papírování. „Když jsem se chystala na výjezd do zahraničí, podepsala a vyplnila jsem tolik papírů, kolik ne za celý život,“ smála se dívka. 

Podobné situace se snaží studentům alespoň částečně ulehčit někteří poskytovatelé internetového připojení. „Víme, že pro studenty je podstatná kvalita a rychlost připojení, zároveň se však často stěhují, nebo odjíždějí na celý semestr do zahraničí. Nabízíme proto internet bez závazků, díky kterému lidé dostanou rychlý a spolehlivý internet. Smlouvu přitom mohou jednoduše a bez sankcí ukončit,“ informoval marketingový ředitel netboxu Lukáš Pazourek. 

Další administrativa je pak před odjezdem na Erasmus spojená se zřízením bankovního účtu v měně, kterou používá země, do které student míří, případně s pojištěním. „Nikdo to nevyřídí za vás, je to vlastně taková první zkouška. Když to člověk zvládne zařídit, je velká pravděpodobnost, že úspěšně absolvuje i celý studijní pobyt,“ myslí si Sládečková.

Přesto se vysoké školy se snaží svým studentům odjezd do zahraničí trochu usnadnit. „Odbor zahraničních vztahů rektorátu organizuje několikrát do roka informační schůzky, kde se studenti mohou dozvědět všechny potřebné informace a podmínky, které je potřeba splnit, aby mohli na program Erasmus+ úspěšně vyjet. Podobné kratší informační přednášky pořádají i jednotlivé fakulty,“ vyjmenovala Koudelová. 

Školy také sledují, jaké univerzity a země jsou mezi studenty nejoblíbenější. Nejčastěji si vysokoškoláci pro zahraniční výjezd vybírají německé nebo španělské univerzity, výjimkou ale nejsou ani studijní pobyty v Portugalsku, Francii nebo Rakousku. „Nejvíce studentů z brněnské techniky vyjelo v akademickém roce 2018/2019 do Finska,“ upozornila Kolčavová na zájem o severské země. 

Podle statistik, které jednotlivé univerzity shromažďují, se studenti většinou do zahraničí vydávají na magisterském stupni studia. „Nejvíce studentů vyjíždí ve druhém roce navazujícího magisterského studia. V případě neděleného magisterského studia pak v pátém roce,“ sdělila Ivana Herglová z Evropské kanceláře Rektorátu Univerzity Karlovy.