Tři čtvrtiny rodičů si myslí, že by měl stát přispívat na jazykové vzdělávání

Praha, 8. ledna 2020 – Česká republika by se měla podílet na financování jazykového vzdělávání svých obyvatel. Výsledky vyplývají z výzkumného šetření agentury STEM/MARK (1), které proběhlo mezi více než šesti sty studenty a rodiči. Přestože v jiných zemích Evropy je podpora státu samozřejmostí, v Česku stále nikoliv. Výzkum zadala společnost EF Education First, světový lídr v oblasti jazykového vzdělávání.

Znalost cizího jazyka není jen soukromá záležitost. Stupeň jeho zvládnutí ovlivňuje prosperitu společnosti a stát by se tak měl na jazykovém vzdělávání podílet i finančně nad rámec školní výuky, například formou půjček na jazykové pobyty. S tímto názorem souhlasí 76 % oslovených rodičů a 82 % dětí. 

 „Z výzkumu vyplývá, že veřejnost vnímá angličtinu s velkým odstupem před dalšími jazyky jako zdaleka nejperspektivnější jak pro cestování, tak pro kariéru i pro studium v zahraničí. Více než tři čtvrtiny rodičů (76 %), kladou na jazykové vzdělávání důraz a trvají na tom, aby jejich děti zvládly cizí jazyk přinejmenším na komunikační úrovni. Pro 22 % oslovených rodičů je důležité, aby jejich potomek mohl v cizím jazyce komunikovat bez jakýchkoli kompromisů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Monika Petrásková, Country Manager ve společnosti EF Education First, Česká republika. 

Necelou čtvrtinu rodičů (24 %) lze naopak zařadit mezi technooptimisty: kloní se k názoru, že výuku jazyků v dohledné době částečně anebo úplně vyřeší technologie, jako jsou mobily, proto podle nich není třeba věnovat studiu jazyků obzvláštní pozornost. Mezi dětmi je podíl technooptimistů ještě vyšší (30 %), mají na sebe také menší nároky, co se týče úrovně zvládnutí jazyka na té nejvyšší úrovni (13 %), než na ně mají jejich rodiče. 

Rodiče na studium cizího jazyka u svého dítěte ročně vynaloží necelých 5 tisíc korun, do jazykového pobytu v cizině jsou však ochotni investovat výrazně vyšší částku

Z porovnání forem výuky jazyků vychází jako zdaleka nejefektivnější pobyt v zemi, kde se mluví příslušným jazykem. Myslí si to polovina studentů i rodičů. S velkým odstupem následuje u studentů kurz v jazykovce v ČR (15 %) a individuální výuka/konverzace s rodilým mluvčím (14 %) – obě tyto formy překvapivě překonávají i školní výuku (10 %). Rodiče vidí konverzaci s rodilým mluvčím (19 %) obdobně efektivní jako školní výuku (18 %). 

V pořadí vytoužených destinací pro studium angličtiny dominují u studentů Velká Británie (75 %), USA (67 %) a Kanada (37 %). Británie drží primát i u rodičů (76 %), další země následují až s velkým odstupem – USA (48 %) a Kanada je v podstatě narovno s Austrálií (23 a 22 %). 

V průzkumu se rodiče také vyjadřovali k částce, kterou ročně vynakládají na jazykové vzdělávání svého dítěte. „U 86 % rodičů tento průměr činí 4 645 Kč. Na otázku, jakou částku jsou rodiče připraveni investovat do studijního pobytu svého potomka v cizině, aby mu to přineslo významné zlepšení jeho jazykových dovednosti, uvedla více než polovina rodičů (54 %) částku nad 20 tisíc Kč, 31 % pak částku vyšší než 35 tisíc Kč, tj. více než je průměrný měsíční příjem. Svědčí to o tom, že pro rodiče je skutečně důležité, aby studium probíhalo v původním jazykovém prostředí. Mezi oběma generacemi na tomto panuje shoda a odpovědělo tak jak 61 % rodičů, tak dětí,“ vysvětluje jedno z klíčových zjištění průzkumu Monika Petrásková ze společnosti EF Education First.

Gramatiku a slovíčka umíme. Teď ještě zapracovat na konverzaci

Jak ukázalo nedávno publikované mezinárodní srovnání The EF English Proficiency Index for Students 2019, studenti angličtiny z České republiky zaznamenali meziroční zhoršení. Podle žebříčku (2), který sestavila společnost EF Education First na základě výsledků 2,2 milionů testů studentů ze 100 zemí celého světa, Češi klesli z 20. na 23. místo. „Nadále to sice Českou republiku řadí do skupiny zemí s vysokou mírou znalosti angličtiny, ale ve srovnání se skupinou prominentních zemí, mezi něž patří Nizozemsko či skandinávské země, nám ovšem stále schází větší důraz na využívání jazyka v praxi. Teprve pak se schopnost konverzace v angličtině může posouvat na nejvyšší úroveň,“ řekla Monika Petrásková ze společnosti EF Education First.

Právě skandinávské země Švédsko, Norsko, Dánsko či Finsko, které se v nejnovějším srovnání vešly do 7. místa, vynikají systémovou podporou výuky cizího jazyka. Mezi rozšířené formy patří i půjčky na jazykové pobyty v původním jazykovém prostředí, jež usnadňuje permanentní konverzaci v cizím jazyce.  Za pozitivní příklad systémového přístupu a podpory výuky může v Evropě sloužit Maďarsko a Francie, které během jednoho roku zaznamenaly výrazný vzestup – Maďarsko se zlepšilo dokonce o šest příček na 15. místo.

  1. Průzkum formou internetového dotazníku CAWI v srpnu 2019 pro společnost EF Education First provedla společnost STEM/MARK. Svoje názory na oblast jazykového vzdělávání poskytlo celkem 612 respondentů z České republiky, z toho 306 rodičů s alespoň jedním potomkem ve věku 13 až 25 let a 306 studentů ve věku 15 až 25 let.
  2. Další informace o The EF English Proficiency Index for Students 2019 včetně testu jsou přístupné prostřednictvím odkazu https://www.ef-czech.cz/epi/

 

O organizaci EF Education First

Mladý Švéd Bertil Hult, který v roce 1960 cestoval poprvé do Anglie, to neměl s učením ve škole kvůli dyslexii jednoduché. Byl proto překvapen, s jakou lehkostí se mu podařilo zvládnout při svém pobytu v Anglii angličtinu. Bertil nabyl přesvědčení, že tradiční forma výuky nemusí být vždy efektivní. V roce 1965 se rozhodl založit menší společnost s názvem Europeiska Ferieskolan (Evropská prázdninová škola), ve zkratce EF, která kombinovala jazykovou výuku s cestováním do zahraničí. Hultův koncept se stal vůbec první formou výuky mimo klasické školní třídy. Zážitková výuka se stala jednou z hlavních metod současného moderního vzdělávacího systému. 

Zkratka EF byla později oficiálně změněna na „EF Education First“ (vzdělání na prvním místě), což odráží vývoj organizace a její přeměnu v globální vzdělávací společnost. EF nabízí širokou škálu vzdělávacích programů – od jazykových pobytů po studium v zahraničí a studentské výměnné programy. Společnost má více než 50 let zkušeností s výukou jazyků v zahraničí a vlastní 54 kampusů napříč 5 kontinenty. 

EF vydává od roku 2010 světovou studii hodnotící znalost anglického jazyka – EF English Proficiency Index (EPI). Indexu je uznávanou studií i na poli akademickém a obchodním. Nyní je index EF EPI zveřejňován každoročně a nabízí vhled do širokého spektra jazykových problémů.