Univerzita, jazykovka nebo bootcamp? Středoškoláci řeší budoucnost

Do konce února se musejí maturanti rozhodnout, zda chtějí pokračovat ve studiu na vysoké škole a podat na ni přihlášku. Šanci uspět u přijímacích zkoušek mají značnou, vloni bylo přijato 83 % uchazečů. Jenže to ani zdaleka neznamená, že univerzitu dokončí. Bakalářský titul získá jen 62 % z nich. V případě magisterského studia uspěje 71 %. Ostatní vzdělání vzdají a odejdou.

Také letos se čeká tradičně největší nápor na lékařské, umělecké, právnické a filozofické fakulty veřejných vysokých škol. Tam je úspěšnost mnohem nižší. Na lékařských fakultách Univerzity Karlovy se pohybuje mezi 17 a 30 %. U veřejných uměleckých škol je pravděpodobnost přijetí 10 až 40 %. O mnoho lepší to není ani na filozofických či sociálně vědních odvětvích, kde je průměr kolem 31 %. 

Prestižní obor neznamená vysoký plat v práci

Bohužel zájem studentů ani zdaleka neodpovídá poptávce na trhu práce. Tam si následně absolventi mnohdy zoufají. Třetina z nich po prvním roce práce přiznává, že by jim na jejich místo stačilo nižší vzdělání, než mají. 28 % dokonce tvrdí, že by nepotřebovalo žádnou vysokou školu. Také jejich plat často neodpovídá jejich představám. Průměrně jde o 28,5 tisíce korun měsíčně. Nejvíc berou absolventi z oboru informačních a komunikačních technologií. Nejhůře na tom jsou lidé z lesnictví, zemědělství a veterinářství. O moc lépe si nevedou ani absolventi humanitních oborů.

IT jako obor penězi oplývající

 Mnozí absolventi při hledání místa v oboru přijdou o iluze. Kvůli vidině lepších pracovních podmínek a ohodnocení volí rekvalifikace a přechází do technických oborů. „Kvůli dlouhodobému nedostatku odborníků v IT, kdy jich aktuálně na trhu práce chybí přes 30 tisíc, se tento obor otevřel a nevyžaduje odborné technické vzdělání,“ vysvětluje Barbora Wachtlová, provozní ředitelka společnosti Green Fox Academy, která pořádá rekvalifikační a víkendové kurzy programování, a doplňuje: „Firmy jsou ochotny přijmout i uchazeče se základními znalostmi s tím, že pokud má chuť se učit, pomohou mu.“

Když nevyjde vysoká škola

S problémem uplatnit se a získat dobře placené zaměstnání často bojují také středoškoláci, kteří složí maturitu, ale vysokou školu nedokončí. Ukazuje se totiž, že dostat se na ni neznamená ji dokončit. Jestliže před 10 lety se na univerzitu dostal jen každý druhý uchazeč, tak nyní je to 83 %. Jenže jak stoupla pravděpodobnost přijetí, tak s ní ruku v ruce vzrostl počet těch, kteří studium vzdají. U bakalářů je to průměrně 38 %, ale jsou i obory, kde po prvním roce či dvou odchází až 70 % studentů. Najednou se tak ocitnou ve stejné situaci jako maturanti, kteří neuspěli u přijímacích zkoušek. 

Jazyková škola nic neřeší

Východiskem není ani jazyková škola, kterou často neúspěšní uchazeči využijí jako záchranu a prodloužení studia. „Smysl má pouze v případě, že dotyčný ví, že potřebuje cizí jazyk zlepšit, protože ho bude potřebovat na vyšší úrovni při hledání místa. V takovém případě bych však doporučila raději vyjet do zahraničí,“ radí personalistka Alžběta Košková a doplňuje: „Prodlužování studia jen proto, že studenti neví, kterým směrem se vydat, nevidím jako efektivní a nejspíš ani za rok, za dva nebudou mít jasněji. Vždy je lepší začít sbírat zkušenosti a praxi.“ 

Nový trend bootcampů

Řešením tak může být bootcamp. Tyto několikaměsíční intenzivní vzdělávací kurzy se staly hitem v zámoří a v západní Evropě, postupně se také etablují v Česku. Jejich cílem je pomoci změnit lidem kariéru a naučit je nové dovednosti. „V našem kurzu pro junior programátory vedle sebe v učebně sedí maturanti, co se nedostali na vysokou školu, absolventi humanitních oborů, kteří měli problém s uplatněním, a lidé, kteří po letech chtějí změnit profesi,“ popisuje Barbora Wachtová a dodává: „Zájemci sice platí školné, ale za čtyři měsíce je naučíme kódovat a zároveň mají 100% garanci uplatnění v oboru s jistotou nástupního platu minimálně 40 tisíc měsíčně. Pokud se nám jim práci najít nepodaří, peníze za kurz vracíme.“

Právě nalezení místa a perspektivu oboru by středoškoláci, kteří uvažují nad dalším studiem na vysoké škole, měli brát v úvahu, protože i v tomto ohledu jsou statistiky neúprosné. Ač například žurnalistika patří k těm oborům, na které je dlouhý pořadník uchazečů, tak celé čtyři pětiny absolventů pracují jinde. Stejně na tom jsou i lidé z humanitních a společenských věd. To v případě IT zůstává 90 % studentů v oboru.

Poznámky pro média:

Společnost Green Fox Academy (GFA) byla založena v roce 2015 v maďarské Budapešti, kde se velmi rychle stala jedničkou na trhu. Spolupracuje zde se společnostmi, jakými jsou Lufthansa, Evosoft (Siemens) či Bosch. Doposud její kurzy programování v Maďarsku i Česku absolvovalo více než 700 lidí a z nich 94 % získalo nabídku zaměstnání v oboru IT a pozici junior software developer. GFA vstoupila na český trh v září roku 2018, kdy byl v Praze zahájen první kurz Junior programátor. Nyní končí třetí a další kurzy jsou naplánovány na březen 2020. Kromě čtyřměsíčního intenzivního kurzu byl v listopadu otevřen večerní a víkendový kurz programování. V Česku GFA spolupracuje například se společnostmi Rohlík.cz, Amaris, TV Nova či Artinii. Více informací naleznete na www.greenfoxacademy.cz.