Ukončení známkování maturit poškodí české školství.

Oznámení, že státní část maturit nebude známkována, je bohužel krokem ke snížení kvality českého středního školství. Existuje jasná pozitivní korelace mezi centrálně opravovanými maturitami a úrovní vzdělávání na středních školách. Ať se nám to líbí, nebo ne, realitou je, že studenti i učitelé se budou více snažit, když na konci akademické cesty bude hodnocený výstup. Už zrušení centrálního opravování části maturit letos byl krok ke snížení vypovídací hodnoty a spravedlnosti maturit. Za stejný výkon dostanou studenti na některé škole jedničku a na jiné čtyřku. 

Několik argumentů pro centrální hodnocení (téměř) všech maturitních zkoušek:

Výsledky PISA a Timms prokázaly jasnou korelaci mezi znalostmi žáků a centrálně opravovanými maturitami. 

V zemích s centrálně opravovanými maturitami je spravedlivější možnost získat zaměstnání, menší roli hrají rodinné konexe. Zaměstnavatelé mají důležitou informaci pro výběr zaměstnanců. 

V zemích s centrálními maturitami je nižší nezaměstnanost, vyšší výdělky a vyšší dlouhodobý růst HDP. Příkladem je Německo, kde v mnoha spolkových zemích donedávna nebyly centrální maturity. Postupně k nim všechny země kromě jedné také přešly. Vyšší výdělky znamenají větší motivaci dětí se vzdělávat. 

Centrální maturity zvyšují studijní étos celé třídy, odpadá tlak na premianty, aby nezvyšovali očekávání učitelů. 

Centrální maturity mají větší pozitivní vliv na efektivitu vzdělávacího systému než množství peněz v něm nebo počet dětí ve třídě. 

Neexistence centrálních maturit zásadním způsobem ztíží českým studentům (pokud nebudou na školách nabízejících mezinárodní maturitu IB) cestu na nejlepší univerzity ve světě, ty nebudou mít vůbec žádnou relevantní informaci o studijních výsledcích uchazeče. Školní maturita se nikde ve světě nebere vážně, učitelé mají tendenci nadhodnocovat výsledky žáků. 

Neexistence centrálních maturit neumožní českým vysokým školám při svém výběru přihlédnout k práci studenta na střední škole. 

I ve Velké Británii, která má nejdelší historii centrálních zkoušek (z každého předmětu se dělají 3 zkoušky, každá cca 2 hodiny, tedy celkem 6 hodin testů z každého předmětu, minimalizuje se tak riziko jednorázového selhání studenta) učitelé v 79 procentech (2019, zdroj UCAS) nadhodnotí očekávané známky svých studentů (pro účely přijímacího řízení na univerzity), přestože ví, že bude následovat centrálně hodnocená zkouška. Pokud by nenásledovala, je možno očekávat ještě větší známkovou inflaci. U slabších studentů je průměrné nadhodnocení známky 1,64! u každého předmětu. 

Ke zlepšení českého školství vede cesta přes omezení školních maturit na naprosté minimum (praktické zkoušky) a centrální opravování všech částí maturitních zkoušek, včetně slohů.

Martin Roman 

Autor vystudoval magisterský program Effective learning and teaching na Institute of Education UCL v Londýně.