Výslužka z průzkumů NN: O zdraví, penězích, snech, budoucnosti a životě vůbec

Praha, 16. prosince 2020 – Vánoce. Malé slovo, velké emoce, obrovský nával povinností. Abyste se v adventní hektice taky na chvíli zastavili, přinášíme zajímavé podněty, které vzešly z posledních průzkumů NN pojišťovny a penzijní společnosti. Zaměříme se na to nejpodstatnější, co život přináší, a tentokrát to nebude tolik navážno. Svařák do hrnečku, nohy na stůl, jdeme na to!  ☺

Sny hnacím motorem (s tím se dá souhlasit)

V roce 2065 dle předpovědí Českého statistického úřadu dosáhne v ČR celá třetina lidí současného věkového stropu pro vstup do důchodu – věku 65 let! Myšlenky na stáří a důchod přitom pro Čechy nejsou zrovna nejveselejší mozkové cvičení. Při delším zamyšlení se ale vynoří řada snů, které si chtějí Češi dle projektu NN Cena života v penzi splnit. 

Málo lidí ale stále najde odvahu spočítat si, kolik si na plnohodnotný důchod potřebují našetřit. Průměrnému Čechovi tak může pro důchod podle jeho představ chybět více než milion korun. Průzkum z roku 2018 zároveň ukázal, že mladí i staří Češi počítají, že si důchod budou moct užívat v průměru do 80 let. Více než polovina starší generace se těší na výlety a vnoučata. Mladší generace chce v penzi cestovat po světě, radovat se z vnoučat nebo spát a odpočívat dle potřeby.

Rok 2020 přepsal žebříček našich hodnot (alespoň něco pozitivního) 

Více než 80 procent Čechů dnes říká, že cena života je nevyčíslitelná. Je to dvakrát víc než ve stejném průzkumu NN Životní pojišťovny před čtyřmi lety. Češi si navíc nově cení zdraví více než rodiny a začali si také více vážit práce, které věnují i hodně volného času.

V roce 2016 stanovili Češi “cenovku” lidského života na 30 milionů korun. Letos je již cena života nevyčíslitelná pro naprostou většinu lidí. Více než čtvrtina Čechů označila za nejdůležitější ve svém životě zdraví, které tak po čtyřech letech sesadilo z trůnu rodinu. Ta ale zaostává na pomyslném žebříčku hodnot jen velmi těsně. Nejdůležitější trojici dle letního šetření uzavírá domov, ale mírně vzhůru se proti roku 2016 posunula i důležitost práce v životě Čechů.

Selský rozum hraje prim (kéž to vydrží)

Většina Čechů (79 %) má pocit dostatečné kontroly nad svou finanční budoucností a naprostá většina (89 %) ji opravdu má. Češi se celkově umístili na 4. místě ze 14 zemí Evropy účastnících se v roce 2016 průzkumu Tilburgské univerzity pro skupinu NN. Čechy předstihli pouze Nizozemci, Lucemburčané a Němci.

Z průzkumu také vyplynulo, že peníze hrají v zemích se zkušeností s komunismem odlišnou, důležitější roli než v západní Evropě. Pro Čechy jsou peníze dokonce nejdůležitější ze všech čtrnácti zúčastněných národů. Sedm z deseti Čechů má velmi dobrý přehled o svých pravidelných měsíčních výdajích a jiných nákladech. Více než čtyři pětiny z nich o sobě říkají, že mají obvykle dost peněz na pravidelné výdaje a platí své účty včas – to je nejvíce ze všech sledovaných zemí. Proti západním zemím však ukázal průzkum citelný hendikep Čechů – nízkou tvorbu rezerv. Na jednu stranu jsou sice spořivým národem, šetří ale na jiné věci než na finanční rezervy. Téměř dvě pětiny (39 %) přiznávají, že nemají v rezervě dostatek financí na nečekané výdaje. Češi tedy mají ve financích pořádek, jsou zvyklí platit včas, větší investice si dlouho rozmýšlejí a radí se s ostatními. Jsou zvyklí spořit spíše na budoucnost než si užívat dneška

Chceme vám popřát, abyste si užívali každého dne, a o to víc ty nadcházející sváteční.

PF 2021