- Více než třetina Čechů a Češek (36 %) uvádí, že jejich zdravotní stav je horší
- Během pandemie omezilo anebo úplně přestalo sportovat až 50 % Čechů
- 56 % lidí hlásí, že se jejich fyzická kondice od jara 2020 zhoršila, skoro pětině respondentů výrazně
- Vinou pandemie Češi ztloustli – hubnout hodlají dvě třetiny, z toho 42 % do 5 kil, 29 % mezi 5 a 10 kily a zhruba 29 % přes 10 kilo
- 39 % Čechů v roce 2020 nešlo k lékaři na preventivní prohlídku
Pandemie a z ní plynoucí lockdowny zanechaly hluboké šrámy na fyzické kondici a zdraví Čechů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury EMA data pro životní pojištění Mutumutu, které od vypuknutí pandemie zdraví a fyzičku Čechů průběžně monitoruje. Výzkumníci zjistili, že každý druhý Čech od jara 2020 přestal sportovat a vnímá zhoršení své fyzické kondice, často v souvislosti s tloustnutím. Každý třetí pak na sobě pozoruje dokonce zhoršení zdravotního stavu. Znovu se tedy ukazuje, jak dvojsečný efekt mohou plošné uzávěry, které slouží k ochraně životů, mít, a že i po skončení akutní pandemie covidu může být zdraví Čechů stále v ohrožení.
Zhoršené zdraví hlásí zejména věková skupina mezi 45 a 55 lety – 32 % vnímá, že jsou na tom od jara 2020 mírně hůř, 14 % pak výrazně. V o zhruba deset let starší generaci hlásí zhoršení zdraví 43 % lidí, 15 % pak výrazné. Zhoršení zdraví se nevyhnulo ani mladým. Byť výrazné zhoršení na sobě pozorují jen 2 %, alespoň mírné zhoršení svého zdraví vnímá 32 % lidí do 25 let.
Skoro dvě pětiny populace navíc v roce 2020 zanedbaly preventivní prohlídky u lékaře. A nešlo o mladé, těch preventivní prohlídky loni dodrželo 70 %, tedy nejvíce ze všech věkových skupin. V generaci mezi 55 a 65 preventivní prohlídky dodrželo už jen 58 %.
„Náš průzkum potvrzuje to, o čem se mezi odborníky i veřejnosti už nějakou dobu mluví – že dopady pandemie a také s ní spojených lockdownů na zdraví lidí mohou být mnohem větší, než jsme si na začátku mysleli. Zhoršení zdraví na sobě pozoruje významná část celé společnosti napříč generacemi včetně třetiny mladé generace,” říká Jindřich Lenz, šéf online životního pojištění Mutumutu, které si zakládá na fyzické aktivitě svých pojištěnců a dopady pandemie na zdraví Čechů soustavně monitoruje.
Hubnout chtějí dvě třetiny Čechů, z toho skoro více než čtvrtina přes 10 kil
Mutumutu už koncem loňského roku přišlo s alarmujícím zjištěním, že Češi vlivem pandemie rapidně tloustnou. Jen do listopadu každý přibral v průměru 6 kil. Teď se výzkumníci ptali na to, kolik by si přáli do léta zhubnout.
Ukázalo se, že shodit si přejí dvě třetiny Čechů, z toho 12 % více než 20 kil a 17 % mezi 10 a 20 kily. 29 % z těch, co hodlá hubnout, přebývá 5 až 10 kilo a 42 % se chce zbavit do 5 kil. Mezi těmi, co chtějí hubnout převládají ženy. Lidí, co si přejí zhubnout 10 kilogramů a více, je nejvíce v nejmladší věkové skupině do 25 let. Jde o generaci, kde je také nejmenší zastoupení těch, co jsou se svým tělem spokojení. Těch je pouze necelá pětina.
Čtvrtina z těch, co hodlají hubnout, toho chce dosáhnout zvýšením fyzické aktivity. 14 % omezí přísun kalorií a 56 % to zkusí kombinací obojího.
Za pokaženým zdravím zřejmě stojí zavřená sportoviště
Lockdown a s ním související uzavření sportovišť a omezení většiny sportů, které trvalo s letním uvolněním od loňského března až do května letošního roku, ve větší či menší míře připravilo přes polovinu Čechů o sportovní vyžití. 60 % uvedlo, že jim zavřená sportoviště chyběla, obzvláště pak ve věkové skupině do 25 let, kde sportoviště chyběla 76 % dotazovaných.
Ve výsledku tak během pandemie sport omezila anebo s ním úplně přestala polovina Čechů a 56 % hlásí zhoršení své fyzické kondice, znovu nejvíce mezi mladými do 25 let (65 %), kde je také nejvíce těch, kteří pociťují razantní zhoršení své fyzičky (27 %). Je mezi nimi ale také největší zastoupení těch, kterým se od jara 2020 fyzička zlepšila (17 %). Takových lidí ale s přibývajícím věkem postupně ubývá, v generaci mezi 45 a 55 lety jich je 11 % a v generaci o deset let starší už jich je pouze 0,5 %.
„Právě vypadnutí z pravidelného pohybu chápu jako zásadní hrozbu pro zdraví. Podle studií dokáže několik desítek minut běhu týdně a snížit riziko předčasné smrti klidně i o víc než třetinu. Pohyb pomáhá významnou měrou i proti stresu a psychickým chorobám,” říká Lenz. „Nestačí než doufat, že máme to nejhorší za sebou a že se Češi brzy dostanou zpátky do formy,” uzavírá Lenz.