Srovnání českých bank: Klima nejméně řeší Fio banka. Pro ČSOB, Komerční banku a Monetu je důležité

Praha – 24. června 2021: Šest z osmi největších bank působících v České republice odmítá půjčovat peníze na investice do uhelného průmyslu a tři z nich mají dokonce cíl dosáhnout klimatické neutrality. Nejlépe ve srovnání vyšly banky ČSOB, Komerční banka a Moneta, nejméně naopak ochranu klimatu řeší Fio banka. Vyplývá to ze srovnání přístupu českých bank k ochraně klimatu, které na základě analýzy klimatických plánů dotčených bank a po konzultacích s jejich zástupci dnes zveřejňuje nevládní environmentální organizace Greenpeace. 

Zveřejnění analýzy následuje po skončení Akčních dnů proti špinavému pojištění – sérií happeningů před sídly 3 největších českých pojišťoven, které pořádala iniciativa Zastavme špinavé prachy. Ta upozorňuje na aktivity českých pojišťoven v sektoru fosilních paliv, které se neslučují s mezinárodními cíli na ochranu klimatu. Minulý týden na základě této kampaně oznámily dvě velké pojišťovny – Kooperativa a Generali Česká pojišťovna – že již nebudou pojišťovat uhelné elektrárny firmy ČEZ. Polostátní energetická společnost, jejíž valná hromada se bude konat příští týden 28. června – přitom před necelým měsícem oznámila, že od uhlí bude ustupovat rychleji, než původně plánovala, přesto její plán na ústup od uhlí není dostatečně rychlý, aby pojišťovnám stačil.

Analýza Greenpeace se zaměřila se na několik oblastí týkajících se přístupu jednotlivých bank k ochraně klimatu a podpoře fosilních paliv. Zajímala se, zda banky půjčují peníze na uhelné projekty, zda omezují spolupráci s firmami z uhelného sektoru, zda si stanovují své vlastní cíle na snižování emisí či dosažení klimatické neutrality a v neposlední řadě zda a jakým způsobem komunikují směrem k české veřejnosti témata ochrany klimatu a vlastní společenské odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí. 

Šest bank má konkrétní interní pravidla, která zabraňují půjčovat na nové uhelné projekty. Pět bank navíc i omezují další  spolupráci s uhelnými firmami. Spolupráci podmiňují plánem těchto firem na přechod na obnovitelné zdroje a koncem výroby elektřiny z uhlí do roku 2030. Dle výsledků analýzy mají čtyři banky relativně ambiciózní cíle na snižování emisí skleníkových plynů, přičemž tři z nich – ČSOB, KB a Moneta – mají dokonce cíl dosažení klimatické neutrality. Té chtějí dosáhnout částečně pomocí uhlíkových kompenzačních mechanismů – tzv. offsetů, například finanční podporou projektů, které emise skleníkových plynů snižují. Poslední kritérium zkoumalo, jak o tématu banky reportují směrem k českým zákazníkům. Ukázalo se, že pouze tři banky aktivně informují v češtině o vlastních aktivitách k ochraně klimatu.

Jiří Jeřábek, koordinátor finanční kampaně v Greenpeace říká:
“Stále více bank v EU se přidává k aktivitám směřujícím k ochraně klimatu. Snižují emise, chtějí být klimaticky neutrální a chtějí skončit spolupráci s uhelným sektorem. Podívali jsme se tedy, jak se k těmto iniciativám staví největší banky působící u nás. Z analýzy nám vyšlo, že většina bank již nehodlá půjčovat peníze na uhelné projekty. Přibližně polovina bank má také vlastní cíle na snižování emisí či dokonce plánuje dosáhnout klimatické neutrality. Nejhůře dopadla kategorie aktivní komunikace tématu v češtině, kde pozitivně bodovally pouze tři banky. Ostatní to nechávají pouze na svých zahraničních mateřských pobočkách či ochranu životního prostředí a klimatu nekomunikují vůbec.”

Srovnávací analýza vznikla mimo jiné také v reakci na nedávno zveřejněnou studii Banking on Climate Chaos, kterou si nechala vypracovat mezinárodní koalice Rainforest Action Network. Ta ukázala, že od podpisu Pařížské dohody v roce 2016 do roku 2020 investovalo šedesát největších komerčních a investičních bank do fosilního průmyslu celkem 3,8 bilionu dolarů. Z detailní analýzy statistických dat rovněž vyplývá, že celkový objem investic do fosilních paliv postupně klesá, byť spolupráce bank s uhelnými podniky je zatím stále významná.