Výdaje na cloudovou infrastrukturu rostou. Outsourcing firmám i úřadům přináší větší bezpečnost i nižší náklady na provoz

Brno, 16. srpna 2021 – Výdaje na cloudovou infrastrukturu celosvětově rostou. Jen za první kvartál letošního roku utržili výrobci podle dat IDC přes 15 miliard dolarů, což značí meziroční růst segmentu o 12,5 procenta. IDC navíc odhaduje, že investice do cloudových řešení by v brzké době měly překonat ty do necloudových. Roste rovněž oblast sdílené cloudové infrastruktury, v níž odborníci vidí stěžejní výhody pro firmy, ale i města a úřady zejména v otázce bezpečnosti a provozních nákladů.

Celkové investice do cloudové infrastruktury včetně dedikovaných a sdílených prostředí vzrostly za první kvartál 2021 o 12,5 procenta na 15,1 miliardy dolarů. Oblast sdílené cloudové infrastruktury rostla podle analytiků IDC meziročně o 11,6 procenta na 10,3 miliardy dolarů, přičemž v blízké budoucnosti by tento segment měl překonat investice do necloudové infrastruktury. Ty ve stejném období zaznamenaly růst jen o 6,3 procenta na 13,5 miliardy dolarů. Investice do dedikované cloudové infrastruktury pak v prvním letošním kvartále vzrostly meziročně o 14,7 procenta na 4,8 miliardy dolarů.

Analytici IDC v rámci celoročních výhledů předpovídají, že celkové výdaje na cloudovou infrastrukturu porostou o 12,9 procenta na 74,6 miliardy dolarů, zatímco necloudová infrastruktura zaznamená růst o 2,9 procenta na 58,5 miliardy dolarů. Stejně jako v prvním kvartálu bude nejvíce investic směřovat do sdílených cloudových řešení, u nichž se v roce 2021 očekává růst o 12,2 procenta na 51,8 miliardy dolarů. Odhadovaných 22,7 miliardy dolarů utracených za dedikovanou cloudovou infrastrukturu by pak znamenalo růst o 14,7 procenta.

Trh s cloudovou infrastrukturou se podle analytiků vzpamatovává z pandemie koronaviru. Jedním z jejích trvalých dopadů bude dle odborníků zvýšená závislost na cloudových platformách v oblasti poskytování komerčních, vzdělávacích a sociálních služeb. Organizace se budou také více zaměřovat na risk management a digitální transformaci a zvýší se zájem o „jako služba“ (as-a-service) modely.

Cloudová řešení ve vlastní režii, nebo u odborníků?

Z hlediska využití cloudové infrastruktury mají firmy, ale například i úřady měst a obcí na výběr ze tří základních variant. V prvé řadě jde o jejich provoz ve vlastní režii, který podle dat Českých Radiokomunikací využívá 73 procent tuzemských firem. „V takovém případě je cloudová infrastruktura majetkem daného subjektu, nachází se v jeho vlastních prostorách a stejně tak údržba a péče o ni je v jeho vlastní režii. V poslední době se však lze setkat také s modelem, kdy je hardwarové řešení pronajímáno například formou operativního leasingu,“ popisuje Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno (TSB), které spravují brněnskou metropolitní síť.

Dalšími dvěma variantami jsou takzvaný housing a hosting. V prvním případě firma svěří část své infrastruktury – nejčastěji serverová řešení – do péče specialistů, ve druhé si u specialistů přímo pronajímá datovou kapacitu i s ní spojený servis. „U posledně jmenovaného řešení firmě či úřadu odpadají starosti nejen se správou cloudové infrastruktury, ale i s jejím pořizováním, náhradou hardwaru a podobně. Zejména pro menší organizace, které nedisponují adekvátními prostory či například dostatkem zkušených pracovníků, je takové řešení v mnoha ohledech výhodnější,“ doplnil Pavel Rouček.

Outsourcing přináší větší bezpečnost i menší provozní náklady

Z hlediska nákladů se outsourcované cloudové řešení nemusí na první pohled významně lišit od toho pod vlastní střechou. ICT ředitel Technických sítí Brno Michal Jukl však upozorňuje hned na několik faktorů, které hrají důležitou roli. V prvé řadě jde o personální náklady na kvalifikovanou obsluhu a o samotné umístění datového centra v budově – jedná se o klimatizované prostory s hardwarovým vybavením a další navazující infrastrukturou, jako jsou například optická propojení a další aktivní prvky. V případě outsourcingu lze přitom takové prostory dle jejich velikosti využít k jiným účelům, například k výrobě.

„Další náklady, s nimiž je třeba u in-house řešení počítat, jsou na klimatizaci, a to jak na pořízení, tak i provoz. Elektrickou energii, a mnohdy nemalé množství, spotřebovává také provoz celého datacentra. Další náklady se pojí s bezpečnostními prvky, které s infrastrukturou souvisejí. Jde o přístupový systém, protipožární ochranu, kamerový systém a mnohdy i fyzické zajištění bezpečnosti,“ vypočítává ICT ředitel Michal Jukl.

Při odhlédnutí od finančního rozměru je pak podle specialisty významnou výhodou outsourcingu zabezpečení a samotná správa. Oblast kyberbezpečnosti bývá u datových center poskytujících sdílené cloudové služby na velmi vysoké úrovni. V rámci Technických sítí Brno například využívají nástroj pro analýzu síťového provozu, který kombinuje pokročilou umělou inteligenci, strojové učení a analýzu dat. Nástroj dokáže detekovat hrozby, odhalovat nedostatky v síti a umožňuje včasné zachycování hrozeb a incidentů.Samotná správa pak zahrnuje nejen pravidelné revize veškerého zařízení, díky nimž jsou hardware a další prvky cloudové infrastruktury udržovány v „kondici“, ale i dodržování technologických podmínek provozu a údržby jednotlivých zařízení včetně pravidelných aktualizací. „Naproti tomu se v případě softwaru lze u firemních sítí mnohdy setkat s neaktualizovanými systémy, chybějícími bezpečnostními záplatami a podobně. U hardwaru bývají firemní zařízení využívána často až na hranici životnosti, zatímco u specialistů na outsourcing dochází k pravidelné obměně ještě před jejím dosažením,“ dodává Michal Jukl.