Praha, 29. října 2024 – Více než pětina Čechů preferuje v domácnostech teplotu 22 °C a více. Téměř 37 % českých domácností však kvůli aktuální situaci na trhu s energiemi muselo teplotu ve svých domácnostech snížit. Více než 40 % respondentů teplotu snížilo o 2 až 3 stupně. Celkem 18 % Čechů rovněž plánuje investovat do úspornějšího zdroje vytápění. Odborníci se shodují, že zdravá teplota v domácnosti by se přes den měla pohybovat mezi 18 a 24 °C.
Češi své domácnosti v chladných měsících vytápějí nejčastěji na 20 až 22 °C, činí tak více než polovina. Celkem 23 % domácností však preferuje teplotu 22 °C a více. Vyplývá to z říjnového průzkumu společnosti epet. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Více než třetina Čechů musela kvůli aktuální situaci na trhu s energiemi snížit preferovanou teplotu ve své domácnosti. Přes 50 % z nich snížilo teplotu v domácnosti minimálně o 2 stupně. Více než desetina respondentů dokonce o 3 až 4 °C. Téměř pětina Čechů pak kvůli aktuální situaci na trhu s energiemi plánuje investovat do úspornějšího zdroje vytápění.
„Ceny energií na velkoobchodních trzích jsou ve srovnání s loňskou zimou nižší, přesto však velká část české populace nadále šetří energiemi. Přitom bezmála 11 procent českých domácností stále používá neekologické, a především neekonomické zdroje vytápění, jako jsou přímotopy či akumulační kamna. Šetření přitom nemusí spočívat jen ve snížení teploty v domácnosti – výraznou finanční úsporu může přinést také investice do efektivnějšího a ekologičtějšího zdroje vytápění, jako je tepelné čerpadlo či moderní plynový kotel,“ vysvětluje Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.
Průzkum rovněž ukázal, že Češi nejčastěji k vytápění využívají zemní plyn, činí tak bezmála třetina. Téměř totožné množství domácností pak vytápí nakupovaným teplem. Třetím nejčastějším zdrojem vytápění jsou tuhá alternativní paliva, preferuje je více než 15 % respondentů.

Dle odborníků je důležité teplotu v interiérech nepodceňovat, neboť dlouhodobě nízké teploty mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. Ideální teplota v domácnosti se během dne pohybuje okolo hodnoty 22 °C.
„Příliš nízké teploty mohou oslabit imunitu a zvýšit riziko nachlazení či vzniku respiračních onemocnění. Podle doporučení WHO by se teplota v interiéru měla pohybovat mezi 18 a 24 °C. Pro kvalitní spánek jsou ale optimální spíše nižší teploty, které usnadňují udržení optimální termoregulace v době, kdy dochází během spánku k poklesu tělesné teploty,“ doplňuje MUDr. Jakub Křížek, praktický lékař, Nemocnice Nymburk.
Poznámka pro editory
Průzkum společnosti epet probíhal 14. října 2024 na reprezentativním vzorku 1068 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
O společnosti epetSpolečnost epet je dodavatelem elektřiny a zemního plynu od roku 2005. V roce 2021 se pod epet začlenila společnost Dobrá Energie s.r.o., a z hlediska dodaného objemu energií tak vznikl největší alternativní dodavatel, který zajišťuje plyn a elektřinu pro téměř 160 tisíc odběrných míst. Společnost epet je součástí Energetického a průmyslového holdingu, silné energetické společnosti, jejímž většinovým vlastníkem je Daniel Křetínský.
Další tiskové zprávy
- Společnost epet mění svůj obchodní název na epet energie, a.s.
- Praha, 22. června 2026 – Ještě před pár týdny se zdálo, že nás čeká mimořádně horké léto. Nakonec bude spíš proměnlivé, tropické teploty i ty supertropické přesahující 35 stupňů se nám ale nevyhnou. Taková vedra představují akutní nebezpečí pro cokoliv, co necháte v zaparkovaném autě, a to zdaleka nejen pro malé dítě či psa. Co přesně hrozí a co proti tomu dělat? Tak jste nechali jeden, dva centimetry pootevřené okénko. Geniální nápad až na to, že na teplotu uvnitř odstaveného vozu to má jen zanedbatelný vliv. Při venkovní teplotě 28 stupňů Celsia dosáhne vnitřní teplota i s mírně otevřeným oknem do deseti minut 38-40 a do půl hodiny kolem 50 stupňů. Po hodině je uvnitř vozu až 55 stupňů, pouze o 3-5 stupně méně, než kdyby auto bylo hermeticky uzavřené. Na povrchu palubní desky či kožených sedadlech přitom mohou teploty přerůst 70 stupňů a způsobit poréznost, vyblednutí nebo prasknutí plastů, respektive kůže. Osmdesátky, potažmo devadesátky pak mohou dokonce poškodit citlivé části palubní desky, jako jsou displeje a jiná elektronika. Mimochodem nezáleží pouze na tom, zda je auto barvy sněhobílé nebo černé, i když barva má vliv. O tom, jak rychle stoupá teplota uvnitř vozu rozhoduje především plocha oken včetně panoramatické střechy. Rychlé zahřívání interiéru totiž způsobuje sluneční záření, jehož část ve viditelném spektru je palubkou či sedadly absorbována a přeměněna na záření infračervené neboli teplo. To ovšem přes skla zpátky do okolí jen tak neprojde, v autě tedy dochází k učebnicovému skleníkovému efektu. O píď otevřené okénko dostatečnou cirkulaci vzduchu nezajistí, to byste je museli stáhnout pořádně a nejlépe dvě proti sobě. Pokud tedy má vzduch v autě řekněme 50 stupňů, telefon nebo powerbanka zapomenutá v přihrádce středového panelu si užívá teplíčka o vysokých desítkách stupňů. Přitom lithium-iontové baterie ve spotřební elektronice nevydrží víc než 45-50 stupňů Celsia bez toho, aby došlo k nevratnému snížení kapacity, trvale zvýšenému samovybíjení nebo, zvlášť při nabíjení v teplotách nad 60 stupňů, dokonce k přehřátí následovaném nezastavitelným hořením. Podobně nebezpečné je nechat v takovémto prostředí plynové kartuše do kempingových vařičů či aerosolové plechovky, jako jsou deodoranty či spreje proti hmyzu. Prasknout může i plechovka se syceným nápojem. „Nejúčinnější způsob, jak zamezit přehřátí interiéru vozu a jeho případnému poškození, je pochopitelně parkování ve stínu. Jen mějte na paměti, že tam kde je v tuto chvíli stín, může za čtvrt hodiny slunce pálit jak o život, a naopak. Pokud vůz nelze odstavit jinak než na přímém slunečním světle, snažte se co nejvíce omezit jeho dopadání na plasty. Pokud nemáte termoizolační rohož na čelní sklo, tak aspoň přikryjte volant a palubní desku ručníkem či čímkoliv jiným, nebo třeba spusťte sluneční clony,“ radí Petr Vaněček, generální ředitel skupiny AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO. Slunce nás přitom nezásobuje jen „hodným“ infračerveným a viditelným světlem, ale také „zlým“ ultrafialovým, jehož ionizující efekt kromě jiného poškozuje naši kůži. To je dobré mít na paměti zejména při mnohahodinové jízdě pod nebem bez mráčků, řidiči kamionů by mohli vyprávět. Čelní sklo je sice vrstvené a blokuje přes 90 procent UV záření podobně, jako zatmavená boční a zadní skla. Neupravená však odfiltrují jen UVB paprsky, takže se v autě nespálíte a riziko rakoviny je také menší. Jenže UVA záření způsobující stárnutí kůže a v menší míře i rakovinné bujení propouští běžná boční a zadní skla z až 60 procent. Po cestě do Chorvatska je tedy vhodné namazat alespoň děti na zadních sedačkách, případně si na skla pořídit speciální fólii, která průniku UV záření téměř úplně zamezí. A jak chránit baterii elektromobilu? Vysoké letní teploty představují pro akumulátory bateriových elektromobilů (BEV) specifickou zátěž. Zrychlují totiž chemické procesy uvnitř článků, což vede k jejich rychlejšímu opotřebení a poklesu zdraví baterie (SoH). Moderní chladicí systémy sice dokáží baterii při provozu účinně chránit, největší riziko však nastává při kombinaci tropického počasí a využívání vysoce výkonných rychlonabíječek. Intenzivní DC nabíjení totiž generuje masivní vnitřní teplo, které systémy v horku odvádějí o to složitěji. Doporučujeme tedy v letních měsících radši využívat pomalejší AC nabíjení. I v horku pak platí zlaté pravidlo majitele BEV – udržovat akumulátor nabitý v ideálním rozmezí 20 až 80 % kapacity. „Skvělým trikem pro horké dny je takzvaný preconditioning, tedy vychlazení kabiny. To je nejen komfortní pro řidiče, ale také užitečné pro stabilizaci teploty baterie ještě v době, kdy je vůz připojen k domácí síti. Energie se tak nečerpá z vozidla, což šetří dojezd, a chladný akumulátor je od prvních metrů jízdy mnohem lépe chráněn před negativními vlivy počasí,“ doporučuje Petr Vaněček.
- Češi letos tráví léto doma. Účet za energie je může překvapit