Praha, 22. června 2026 – Ještě před pár týdny se zdálo, že nás čeká mimořádně horké léto. Nakonec bude spíš proměnlivé, tropické teploty i ty supertropické přesahující 35 stupňů se nám ale nevyhnou. Taková vedra představují akutní nebezpečí pro cokoliv, co necháte v zaparkovaném autě, a to zdaleka nejen pro malé dítě či psa. Co přesně hrozí a co proti tomu dělat? Tak jste nechali jeden, dva centimetry pootevřené okénko. Geniální nápad až na to, že na teplotu uvnitř odstaveného vozu to má jen zanedbatelný vliv. Při venkovní teplotě 28 stupňů Celsia dosáhne vnitřní teplota i s mírně otevřeným oknem do deseti minut 38-40 a do půl hodiny kolem 50 stupňů. Po hodině je uvnitř vozu až 55 stupňů, pouze o 3-5 stupně méně, než kdyby auto bylo hermeticky uzavřené. Na povrchu palubní desky či kožených sedadlech přitom mohou teploty přerůst 70 stupňů a způsobit poréznost, vyblednutí nebo prasknutí plastů, respektive kůže. Osmdesátky, potažmo devadesátky pak mohou dokonce poškodit citlivé části palubní desky, jako jsou displeje a jiná elektronika. Mimochodem nezáleží pouze na tom, zda je auto barvy sněhobílé nebo černé, i když barva má vliv. O tom, jak rychle stoupá teplota uvnitř vozu rozhoduje především plocha oken včetně panoramatické střechy. Rychlé zahřívání interiéru totiž způsobuje sluneční záření, jehož část ve viditelném spektru je palubkou či sedadly absorbována a přeměněna na záření infračervené neboli teplo. To ovšem přes skla zpátky do okolí jen tak neprojde, v autě tedy dochází k učebnicovému skleníkovému efektu. O píď otevřené okénko dostatečnou cirkulaci vzduchu nezajistí, to byste je museli stáhnout pořádně a nejlépe dvě proti sobě. Pokud tedy má vzduch v autě řekněme 50 stupňů, telefon nebo powerbanka zapomenutá v přihrádce středového panelu si užívá teplíčka o vysokých desítkách stupňů. Přitom lithium-iontové baterie ve spotřební elektronice nevydrží víc než 45-50 stupňů Celsia bez toho, aby došlo k nevratnému snížení kapacity, trvale zvýšenému samovybíjení nebo, zvlášť při nabíjení v teplotách nad 60 stupňů, dokonce k přehřátí následovaném nezastavitelným hořením. Podobně nebezpečné je nechat v takovémto prostředí plynové kartuše do kempingových vařičů či aerosolové plechovky, jako jsou deodoranty či spreje proti hmyzu. Prasknout může i plechovka se syceným nápojem. „Nejúčinnější způsob, jak zamezit přehřátí interiéru vozu a jeho případnému poškození, je pochopitelně parkování ve stínu. Jen mějte na paměti, že tam kde je v tuto chvíli stín, může za čtvrt hodiny slunce pálit jak o život, a naopak. Pokud vůz nelze odstavit jinak než na přímém slunečním světle, snažte se co nejvíce omezit jeho dopadání na plasty. Pokud nemáte termoizolační rohož na čelní sklo, tak aspoň přikryjte volant a palubní desku ručníkem či čímkoliv jiným, nebo třeba spusťte sluneční clony,“ radí Petr Vaněček, generální ředitel skupiny AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO. Slunce nás přitom nezásobuje jen „hodným“ infračerveným a viditelným světlem, ale také „zlým“ ultrafialovým, jehož ionizující efekt kromě jiného poškozuje naši kůži. To je dobré mít na paměti zejména při mnohahodinové jízdě pod nebem bez mráčků, řidiči kamionů by mohli vyprávět. Čelní sklo je sice vrstvené a blokuje přes 90 procent UV záření podobně, jako zatmavená boční a zadní skla. Neupravená však odfiltrují jen UVB paprsky, takže se v autě nespálíte a riziko rakoviny je také menší. Jenže UVA záření způsobující stárnutí kůže a v menší míře i rakovinné bujení propouští běžná boční a zadní skla z až 60 procent. Po cestě do Chorvatska je tedy vhodné namazat alespoň děti na zadních sedačkách, případně si na skla pořídit speciální fólii, která průniku UV záření téměř úplně zamezí. A jak chránit baterii elektromobilu? Vysoké letní teploty představují pro akumulátory bateriových elektromobilů (BEV) specifickou zátěž. Zrychlují totiž chemické procesy uvnitř článků, což vede k jejich rychlejšímu opotřebení a poklesu zdraví baterie (SoH). Moderní chladicí systémy sice dokáží baterii při provozu účinně chránit, největší riziko však nastává při kombinaci tropického počasí a využívání vysoce výkonných rychlonabíječek. Intenzivní DC nabíjení totiž generuje masivní vnitřní teplo, které systémy v horku odvádějí o to složitěji. Doporučujeme tedy v letních měsících radši využívat pomalejší AC nabíjení. I v horku pak platí zlaté pravidlo majitele BEV – udržovat akumulátor nabitý v ideálním rozmezí 20 až 80 % kapacity. „Skvělým trikem pro horké dny je takzvaný preconditioning, tedy vychlazení kabiny. To je nejen komfortní pro řidiče, ale také užitečné pro stabilizaci teploty baterie ještě v době, kdy je vůz připojen k domácí síti. Energie se tak nečerpá z vozidla, což šetří dojezd, a chladný akumulátor je od prvních metrů jízdy mnohem lépe chráněn před negativními vlivy počasí,“ doporučuje Petr Vaněček.