Bez znalosti krevních skupin by lidé po úrazech, při operacích či onemocněních krve často neměli šanci na záchranu. Právě kompatibilita krevních skupin rozhoduje o tom, komu může být darovaná krev bezpečně podána. I proto každý dárce podstupuje na transfuzních stanicích vstupní vyšetření krve. Potřebují však všichni lidé znát svoji krevní skupinu?
- Co je krevní barometr?
- Krev můžete darovat v mnoha nemocnicích a transfúzních stanicích po celé České republice. Seznam odběrových míst najdete například na stránkách Českého červeného kříže. Dobrým ukazatelem je i krevní barometr, který pomáhá řídit darování krve a optimalizovat její využití v nemocnicích. Zobrazuje aktuální potřeby krevních skupin a upozorňuje, které jsou nejvíce potřeba a které jsou naopak v dostatečném množství.
Kdo potřebuje znát svoji krevní skupinu
Z výše uvedených důvodů je znalost krevní skupiny důležitá pro dárce. Na krevním barometru díky tomu mohou zjistit, zda je jejich skupina právě potřebná. Například v transfuzní oddělení v Plzni uvádí v současné době nejvyšší potřebu krve: 0+, A+, 0-, dále krve A-, AB-. Zdroj https://to.fnplzen.cz/
A jaká je nejčastější fáma, která mezi lidmi stále koluje? Lidé si myslí, že je nutné u sebe nosit kartičku s krevní skupinou, kdyby se jim něco stalo, aby se zdravotníci nezdržovali jejím zjišťováním.
- „Význam takové informace lidé většinou přeceňují. Žádný lékař jim nedá transfuzi krve jen na základě osobní informace nebo údaje na kartičce, nebo v telefonu. Alespoň ne v České republice. Vždycky musí skupinu ověřit, to znamená otestovat, do jaké míry je krev dárce a příjemce slučitelná. Pokud by údaj byl chybný, stálo by to dotyčného člověka s velkou pravděpodobností život. To si nikdo z lékařů nevezme na svědomí,“ vysvětluje profesor MUDr. Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie v Plzni.
Co znamenají pojmy univerzální dárce a univerzální příjemce?
Podle informačního portálu www.labtestsonline.cz rozhoduje, které AB0 antigeny má vyšetřovaný jedinec zastoupené na svých erytrocytech a zda je Rh(D) pozitivní nebo negativní.
. Univerzální dárcem má skupinu 0 Rh(D) negativní (0-). U příjemce takové transfuze je minimální riziko vzniku hemolytické reakce v důsledku AB0 a Rh(D) inkompatibility.
. Univerzální příjemce má typ AB Rh(D) pozitivní (AB+). Rozlišuje A, B a D antigeny jako vlastní a přijme erytrocyty všech ostatních skupin bez ohrožení hemolýzou (proces, kdy se rozpadají červené krvinky).
- Jak se stát dárcem krve?
Podmínky pro dárcovství jsou jasně stanovené. Dárcem se může stát zdravý člověk splňující základní kritéria: Věk 18-65 let (prvodárci do 60 let); váha 50-150 kg; není v pracovní neschopnosti; není čerstvě po úrazu.
Zdravotní omezení uvádí každá transfuzní stanice. Například by dárce neměl mít v posledním měsíci teploty, silné nachlazení nebo virózu; měl by být minimálně 4 měsíce po operaci nebo tetování, minimálně 6 měsíců po návratu ze zemí s výskytem malárie a bez klíštěte či antibiotik v posledních 4 týdnech atd.
- Světový den dárců krve, který připadá na 14. června, není náhodně vybrané datum. Je to den narození Karla Landsteinera, rakouského lékaře a imunologa, který objevil systém krevních skupin ABO a získal za to Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu
Kdy je požadováno vyšetření krevní skupiny, co výsledek vyšetření znamená, které krevní skupiny lze použít k transfuzi pro konkrétní příjemce…to vše se můžete dozvědět na portálu www.labtestsonline.cz.
- Lab Tests Online v České republice pomáhá již 17 let
V České republice je informační portál www.labtestsonline.cz zcela ojedinělým projektem. Jako jediný se výhradně věnuje laboratorní diagnostice a je zcela nekomerční. Odbornost a aktuálnost obsahu garantuje Česká společnost klinické biochemie (ČSKB). Pacient se dozví, proč se nechat vyšetřit, jak se připravit na odběr, co je vyšetřováno, jak je vyšetření využíváno, co výsledek vyšetření znamená… Své místo zde mají i nejčastěji kladené otázky, slovník pojmů, sekce screening a samozřejmě informace o jednotlivých onemocněních.