Dobytčí trus, odpadky, velrybí tuk. Čím vším se dá v zimě topit?

Zatímco v Česku se řeší, jestli je lepší topit plynem nebo elektřinou, jinde ve světě do kamen přikládají nejrůznější, často velice kuriózní topivo. Zatápí se tulením tukem, sušeným zvířecím trusem i přemnoženými králíky. (TZ)

Mezi země s nejtvrdší zimou patří Mongolsko, kde teploty v zimních měsících sahají až k mínus čtyřiceti stupňům. Mimo velká města lidé mají však jen málokde ústřední topení, často žijí v jurtách a vaří si i topí v malých kamínkách. A protože dřevo na otop je drahé a špatně dostupné, našli si tamní obyvatelé levnou, velmi funkční alternativu. Do kamen přikládají sušený trus dobytka, který pečlivě sbírají. Hoří výborně a v nehostinném podnebí dokonale vyhřeje tamní obydlí.

Netradiční formy vytápění se ale najdou i v evropských státech. Dominuje Švédsko, které často přichází s novými nápady. Například když se před čtyřmi lety přemnožili ve Stockholmu králíci, město se rozhodlo vyřešit likvidaci odchycených a usmrcených zvířat specifickým způsobem: jejich těla sloužila jako topivo v nedaleké spalovně. Ochránci zvířat a ekologové se při vzpomínce na tuto kauzu chytají za hlavu dodnes.

Další nápad se už setkal s větším nadšením. „Město přišlo s myšlenkou využít tělesné teplo, které produkují davy lidí na hlavním stockholmském nádraží,“ popisuje studentka pobývající ve Švédsku Kateřina Kusáková. „Kvůli teplu se nádražní budova musí chladit rozsáhlým systémem klimatizace, ta však také produkuje teplo, které se pak použije pro vytápění vedlejší administrativní budovy.“

I odpadky se dá topit ekologicky

Norsko přišlo na originální způsob, jak využít k vytápění směsný odpad. Při spalování odpadků se v elektrárně zahřívá pára, která pohání turbíny a vyrábí tak elektřinu. „Nápad uvítali i ekologové, protože zplodiny vzniklé během spalování prochází katalyzátory a neškodí životnímu prostředí,“ vysvětluje odborník na energie Martin Koutný ze Snižujeme.cz.

Přestože zmíněné národy by o tuhých a dlouhých zimách mohly vyprávět, stále se těžko vyrovnají Eskymákům, pro které je mráz každodenní realitou. Jejich předci si topili tukem z ulovených zvířat, nejčastěji z tuleňů a velryb. A protože bylo velmi efektivní, používá se a experimentuje se s ním dodnes.

Také v Česku jsou topné oleje stále rozšířenější formou vytápění domácností. „Vývojáři topných materiálů se často nechávají inspirovat tradičními zvyky předků i jiných kultur, jsou to léty prověřené postupy. Pomocí technologií tomu dají ekologicky šetrnější, na výrobu nenákladnější podobu, princip však zůstává stejný,“ komentuje současné trendy Koutný ze Snižujeme. Příkladem může být zmíněný topný olej nebo topení biomasou. A je možné, že i do Česka jednou dorazí například topení trusem domácích mazlíčků.