Opakovaná traumatizace poznamená dítě na celý život

Komplexní vývojové trauma se stalo ústředním tématem pondělního kongresu ISPCAN 2018 zabývajícího se prevencí všech forem násilí na dětech a ochranou dětí. Kongres se koná historicky poprvé v Praze a potrvá do 5. září.

Hlavním tématem kongresu ISPCAN 2018 je vliv chronické traumatizace na zdraví a celkový vývoj dětí. Nejnovější koncepty v oblasti nevhodného chování k dětem se soustředí na tzv. komplexní vývojové trauma.

„Jedná se o proces, během kterého je dítě opakovaně vystavováno různým traumatickým událostem nebo situacím, i drobnějšího charakteru. Jedná se například o používání nepřiměřených fyzických trestů, zásadní vztahové problémy v rodině se znaky psychického týrání, dlouhodobé zanedbávání, komplikované vrstevnické vztahy, konflikty ve škole a další. Dle nejnovějších studií se ukazuje, že právě tyto formy traumatizace mohou mít zcela zásadní negativní dopad v podstatě do všech oblastí života, zdraví a vývoje dítě,“ uvádí psycholog a předsedající kongresu Radek Ptáček.

Oběti komplexního vývojového traumatu jsou těmto nevhodným podmínkám často vystaveny dlouhodobě, opakovaně a pramení z nejbližších rodinných či přátelských vztahů. Tento typ traumat může zůstávat nerozpoznán dlouho a může být zaměňován za problémové až asociální chování dítěte, či nestandardní, ale akceptovatelné výchovné modely rodičovství.

V rámci kongresu se tomuto tématu věnují desítky příspěvků, které se zaměřují nejen na otázku diagnostiky, ale i prevence a především terapii.

Za jednu z nejrizikovějších skupin lze považovat děti, jejichž životní podmínky v původních rodinách vedly k jejich umístění do náhradního výchovného prostředí. Děti jsou jednak často traumatizovány již ze svých původních rodin, dále pak umístěním do náhradního výchovného prostředí, podmínkami, ve kterých je pak o ně pečováno, ale i případnými opakovanými změnami, nepředvídatelností a neinformovaností, či malou možností na rozhodování o těchto změnách participovat,“ doplňuje k tomuto psycholog a předsedající kongresu Radek Ptáček.

S ohledem na to, že v ČR žije více jak 22 000 dětí mimo svou původní rodinu (cca 12% dětské populace), a z toho skoro 2200 dětí mladších 6 let, je toto téma pro české odborníky navýsost důležité.

„Vzhledem k tomu, že Nadace J&T se problematice ohrožených dětí, včetně dětí žijících mimo původní rodinu, věnuje již od počátku své existence, bylo pro nás samozřejmé, že jsme prostřednictvím finančního daru, podpořili účast českých odborníků na tomto kongresu,“ dodala Marie Oktábcová, ředitelka Nadace J&T.

Kongres navštíví stovky až tisíce odborníků, kteří se zabývají ochranou dětí. Jsou to především psychologové, lékaři, právníci a sociální pracovníci. Ti všichni se snaží společnými silami pomoci v řešení aktuálních problémů současného světa.

Ochrana dětí v ČR v datech

  • 22 000 dětí v ČR žije mimo svou původní rodinu (což je v přepočtu na velikost dětské populace až o 1/3 více, než v jiných zemích)
  • 2200 dětí mladších 6 let žije v institucionálním typu náhradní výchovné péče (ve většině evropských zemích není možné takto malé děti umisťovat do institucionální péče)
  • 3.800 dětí v ČR je každý rok odebráno z rodin a umístěno do náhradního výchovného prostředí z důvodu selhávání původní rodiny, aniž by existovala státem garantovaná síť sociálních služeb, které by těmto situacím předcházela nebo následně rodinám pomáhala jejich situaci řešit
  • Stát ročně vynakládá na preventivní péči o 1 dítě v systému sociálně-právní ochrany částku 4.500 Kč, na pobyt dítěte v institucionální péči 470 000 Kč
  • Ročně české soudy rozhodují přes 100 000 opatrovnických kauz týkajících se nezletilých, ve kterých děti potřebují právní ochranu