ABRAST: Ve Vídni zvládnou ročně 50 změn územního plánu, v Brně to jde kvůli stávající legislativě mnohem pomaleji

Vývoj bytového trhu v Brně odpovídá našim očekáváním. Je očividné, že nabídka nového bydlení pomalu naráží na svůj cenový strop a zejména v segmentu větších bytů začíná trh stagnovat.

Komplikace spojené s výstavbou nových projektů ale příliš neumožňují stavitelům snižovat nabídkové ceny. Rostoucí ceny pozemků i nedostatek zaměstnanců ve všech oblastech výstavby táhnou náklady na nové projekty směrem nahoru. Extrémně dlouhé a často také nejisté povolovací procesy navíc vytvářejí velké finanční riziko pro každou novou akvizici.

Územní plánování je dnes vlivem legislativy a soudních rozhodnutí zcela rigidní proces, který neumožňuje živý rozvoj měst řízený profesionály dle společenské situace a potřeb. Zatímco ve Vídni proběhne ročně kolem 50 změn územního plánu, v Brně za posledních deset let neproběhla jediná změna, která by umožnila rozvoj bydlení.

Dodržování správních lhůt se v kontextu aktuální praxe stalo zcela prázdným pojmem a jakékoliv plánování harmonogramů výstavby selhává z důvodu naprosté nejistoty fungování úřadů. Stavební úřady a městské části neprosazují rozvoj města a naplňování územního plánování na městské úrovni. Domníváme se, že by v tomto ohledu situaci pomohlo přehodnocení roztříštěnosti stavebních úřadů v Brně. Funkční ostravský model centrálního stavebního úřadu pro vyřizování územních řízení je aktuálně tématem také v Praze. Věříme, že centralizované povolovací procesy u staveb městského významu dávají smysl také v Brně a v současné situaci by brněnskému trhu mohly pomoci – do doby, než bude platný nový územní plán, což by mělo být v roce 2022.

Reklamy