Sdílet fotku nového značkového oblečení, záběry ze skvělé párty, ukázat vytrénované tělo, luxusní jídlo na talíři. Každý krok našeho života musí být okamžitě zveřejněn na sociálních sítích. A co teprve ten hřejivý pocit z laiků a pozitivních komentářů! Sociální sítě vyvíjejí všeobecný tlak na to prezentovat se bezchybně a šťastně. Jenže nedělejte to, když to dělá vaše okolí i celebrity a palce nahoru dodávají takové sebevědomí.
Honba za laiky a popularitou na sociálních sítích je vlastně velký klam. Nebezpečné to může být hlavně u dětí a dospívajících, pro které hraje názor vrstevníků zásadní roli. Z průzkumu charitativní organizace YMCA dokonce vyplynulo, že až 62% dětí ve věku 15-16 let má pocit, že díky sociálním médiím musí mít lepší vzhled. „Kromě deformovaného pohledu na realitu či mylného utváření obrazu toho, co je „normální“, může neadekvátně dlouhý čas trávený na sociálních sítích negativně ovlivnit utváření sociálních dovedností, které jsou potřebné v běžném, reálném životě,“ upozorňuje psycholog Petr Šusta. Myslí tím hlavně navazování a zdržování vztahů, komunikaci.
Tlaku ze strany sociálních médií se nevyhnou ani esportoví hráči. Jejich výkony mohou komentovat nejen fanoušci, ale také soupeři i fanoušci soupeřů.
„V týmu Brute sledujeme všechna relevantní média prakticky nonstop. Ať už se jedná o zmínky o esportové organizaci, konkrétním týmu nebo hráčích. Jsou to primárně oborová média zaměřená na esport a jednotlivá sociální média,“ uvádí Ondra Kolek, social media manager týmu Brute.
Co se týká reakcí fanoušků, tak sledují především sítě Facebook, Instagram, Twitch, Twitter a Discord. „Jak známe z diskuzí na sociálních sítích, říkat velká slova, kritizovat nebo být vulgární, je na dálku přes internet jednoduché. Profesionální hráči jsou tak velmi často pod palbou kritiky nebo urážek,“ doplňuje Ondra Kolek.
Hráči podobně jako anonymní komentující v diskuzích často na sítích komunikují úplně jinak než naživo. V těchto diskuzích pak snadno a rychle roste síla urážek a kritiky. U kompetitivních her, kde hraje v týmu více hráčů, je také běžnou praxí, že se vina hází na druhé. „Když se na některého hráče sesypou agresivní nadávky, stává se, že pak agresivní chování šíří dál. Naštěstí u nás vedeme hráče k tomu, aby se za sebe navzájem postavili,“ popisuje CEO Brute, Tomáš Müller. Na druhé straně také příval pozitivních komentářů může vést u hráče k nervozitě z vysokých očekávání nebo k velkému egu. Základem je sebereflexe, což tým řeší na týmových poradách.
Občas některé komentáře vzbudí vášně, ale nejdůležitější je nereagovat v afektu. „Je důležité se zastavit, nadechnout se, udělat krok zpět a pak teprve reagovat. Nebo se klidně ještě s někým poradit,“ říká Tomáš Müller z Brute. Tým Brute dokonce své hráče učí, jak správně komunikovat ve hře i mimo ni. Součástí jsou rovněž přednášky a školení o komunikaci na sociálních sítích. „Běžně se také stává, že se hráči přijdou poradit, když si nejsou jistí, jak se mají vyjádřit nebo jak reagovat na sociálních sítích,“ dodává Ondra Kolek z Brute.
Sociální sítě jsou také časným kolbištěm pro týmové popichování. „K popichování mezi týmy dochází celkem pravidelně, ale v naprosté většině případů je to hra, kterou hrají obě strany a nezachází do osobní nebo agresivní úrovně. Komentáře od fanoušků jiných týmů už můžou být podstatně drsnější. Ale to je podobné jako třeba u fanoušků hokeje nebo fotbalových klubů. Často je vidět ta hloupější a hlasitá menšina,“ komentuje Vojtěch Pres, esportový odborník ze společnosti Sazka. Mezi fanoušky jiných týmů nevládne jen nevraživost. Například v play-off Sazka eLeague ve hře CS:GO jsou u streamu často k vidění komentáře, kde fanoušci výkony soupeřů chválí.
Základem pro zdravé užívání sociálních sítí zůstává zdravý rozum a odstup. „V době sociálních médií je to jednoduché, pokud je někdo opakovaně vulgární – není nic jednoduššího než si daného člověka zablokovat. Je důležité si uvědomit, že nikdy neuspokojíme všechny lidi na světě, protože co člověk to jiný názor. Nejdůležitější je být upřímný, na nic si nehrát a brát si z komunikace to důležité – učit se poznat, kdy jde o dobrou zpětnou vazbu a kdy jen o něčí potřebu si zanadávat. Komunikovat se má s lidmi, kde ze vzájemného dialogu něco vzejde – a to může být naučení se něčemu, sdílení příběhu a zkušenosti nebo klidně pobavení, ale nikdy ne jen zbytečné zlo. A to platí nejen pro esport či sport, ale i pro komunikaci v práci nebo běžném životě,“ radí Ondra Kolek.
Profesionální esportoví hráči by si měli brát to nejlepší z podpory fanoušků dávat inspiraci, bavit a samozřejmě si vždy udržet mentalitu týmového hráče.