Proticovidová opatření nejvíce zasáhla zaměstnance s nízkou kvalifikací, otevřela ale dveře flexibilnějším formám práce

Praha, 30. března 2021 – Proticovidová opatření ovlivnila celou řadu oborů a profesí, nejvíce však zasáhla nekvalifikované pracovníky, ženy a mladší generaci, tedy lidi obecně na trhu práce nejzranitelnější. Došlo k výraznému snížení pracovní migrace a rozvoji nových digitálních dovedností, které umožnily změnit zažité pracovní návyky a do budoucna přináší nové nastavení a způsoby výkonu práce. Vyplývá to ze studie Flexibility@Work 2021 personálně poradenské společnosti Randstad. Studie dále uvádí, že klíčovou roli při oživení trhu práce i ekonomiky sehrají pracovníci zaměstnaní na dočasné a flexibilní úvazky. Umožňují totiž společnostem rychle přizpůsobit velikost a složení týmu na základě aktuálních potřeb, procesů a obchodních cílů.

Dle nové studie urychlila pandemie osvojení nových technologií, automatizaci a digitalizaci až o jednu celou dekádu, a to významně změnilo svět práce a způsob jejího výkonu. Výsledkem jsou nové formy zaměstnání, které nahrazují tradiční smlouvy na plný úvazek na dobu neurčitou. V důsledku toho mohou do pracovního procesu vstoupit i pracovníci, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou fungovat v režimu tradiční 40hodinové týdenní pracovní doby, což dává zaměstnavatelům přístup k širšímu spektru potenciálních uchazečů. 

„To, co vidíme na českém trhu, je postupné mizení především psychologické bariéry, která bránila většímu zastoupení zkrácených či flexibilních úvazků. Otevírá se tím tedy možnost jejich většího podílu a pozvolný odklon od klasické práce na plný úvazek, tedy 40 hodin týdně na jednom místě a u jednoho zaměstnavatele. V řadě případů totiž už stejně v realitě zaměstnavatelé mají zkušenost s tím, že své zaměstnance fyzicky na pracovišti nevidí, a tudíž ani nemohou kontrolovat, kolik hodin reálně pracují. Tento přístup může zaměstnavatelům otevřít nové zdroje uchazečů o práci,” komentuje Jacek Kowalak, ředitel české pobočky společnosti Randstad. 

Změny se přitom netýkají jen samotného nastavení úvazků, ale i způsobů a forem práce. Vedle masivního příklonu k práci na dálku, jde i o výrazně větší zaměření na technologie. Pokud se firmy budou chtít po skončení pandemie úspěšně zotavit, musí již nyní myslet na to, aby jejich pracovníci byli připraveni vyhovět nově vznikajícím byznysovým požadavkům, a zaměřit se tedy na zlepšení flexibility pracoviště a rekvalifikaci svých lidí. „Technologie přispěly k polarizaci trhu práce, protože vytvářejí mnohem více vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí a zároveň stále také příležitosti pro lidi s nízkou či žádnou kvalifikací. Ohrožují tak především střední vrstvu pozic, tedy lidí, kteří nejsou ani příliš kvalifikovaní ani nekvalifikovaní. Navzdory zvýšení celkové zaměstnanosti bude v přímém důsledku automatizace v průměru každý sedmý pracovník čelit ztrátě zaměstnání a každý třetí faktu, že se jeho profese zásadně promění,“ dodává Kowalak.

Dle studie by v této oblasti měly pomoci i vlády jednotlivých zemí, a to intenzivnějšími investicemi do nových řešení pro výkon práce, vzdělávání a sociální ochrany, čímž přispějí k vytvoření udržitelného trhu práce. Velkou potenciální brzdou se jeví fakt, že současné regulace trhu práce a zaměstnávání již nyní nereflektují realitu a rozhodně neodpovídají budoucí podobě.

„Máme příležitost stavět na zkušenostech z roku 2020 a od práce na dálku přejít k inteligentní práci,“ říká Jacek Kowalak: „To znamená nejen pracovat z domova, což se samozřejmě týká jen části ekonomiky, ale také pracovat lépe a efektivněji. Opustit zažitá schémata pracovního uspořádání – a tady se už otevírá prostor i pro výrobní firmy. Musíme také přehodnotit účelnost našich pracovišť, aby byla ještě vhodnější pro hybridní formy interakcí, které usnadní postupný návrat k normálu a spíše umocní rezistenci vůči podobným turbulencím do budoucna.“ 

Studie také zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 způsobila větší narušení globální produktivity než jakýkoli dřívější geopolitický konflikt nebo finanční krize. Firmy i veřejné instituce se v roce 2021 zaměří zejména na její oživení, a to ve třech klíčových oblastech: zlepšení flexibility pracoviště, provádění rozsáhlých snah o rekvalifikaci a budování udržitelného trhu práce. Výraznou roli v oživení globální ekonomiky sehrají i pracovníci zaměstnaní na dočasné a flexibilní úvazky.

Podrobnější informace si můžete přečíst ve studii Flexibility@Work 2021 společnosti Randstad, kterou lze stáhnout zde.

O společnosti Randstad

Randstad je globálním lídrem v segmentu HR služeb a specializuje se na řešení v oblasti flexibility práce a poskytování personálně poradenských služeb. Podporujeme lidi a společnosti v dosažení jejich skutečného potenciálu. Věříme, že nejlépe se toho dá dosáhnout spojením lidského přístupu s využitím nejmodernějších technologií. Naše portfolio služeb zahrnuje klasické agenturní zaměstnávání a vyhledávání pracovníků na hlavní pracovní poměr, in-house řešení, executive search a komplexní řešení v oblasti HR. V roce 2020 jsme pomohli téměř dvěma milionům uchazečů najít smysluplné zaměstnání u našich 236 000 klientů. Dále jsme vyškolili více než 350 000 lidí. Randstad je aktivní ve 38 zemích a v téměř polovině z nich patří mezi top 3 společnosti působící v oboru. V roce 2020 měl Randstad v průměru 34 680 vlastních zaměstnanců a vygeneroval příjmy v hodnotě 20,7 miliard eur. Randstad N.V. byl založen v roce 1960, se sídlem v Diemen (Nizozemí) a je kótován na NYSE Euronext Amsterdam. Pro více informací navštivte www.randstad.com.Randstad je dvojka na českém trhu, v České republice má 170 konzultantů a poskytuje služby v oblasti agenturního zaměstnávání, procesního řízení lidských zdrojů a vyhledávání lidí na stálé úvazky klientům prostřednictvím 20 pracovišť. Více informací na www.randstad.cz.