Praha 14. listopad 2019 – Trh práce se za posledních 30 let výrazně proměnil, a za dalších 10 let už bude k nepoznání. Profese, které na přelomu 80. a 90. let patřily k perspektivním, už dnes často ani neexistují. A ty, které jsou v nabídce pracovních serverů dnes, nemusí být každému srozumitelné. Přestože jsme vzdělanější. Některé věci se ale nemění, třeba to, že největší prestiž má v naší společnosti nadále doktor, zdravotní sestra a učitelé.
Podle dat z Českého statistického úřadu se pracovní trh v Česku od listopadu 1989 proměnil od základu. Mění se vzdělanost obyvatelstva, poměr mezi jednotlivými sektory i kvalifikace zaměstnanců.
Primární sektor (zemědělství) poklesl za poslední čtvrt století ze 7,4 % na 2,8 %. Lidé se od první půlky 90. let minulého století přesunuli ze zemědělství a výroby do sektoru služeb. Právě terciální sektor, který zároveň ukazuje míru vyspělosti země, vzrostl od revoluce o 10 % a tvoří takřka 60 %. V porovnání s celkovým průměrem v EU (73 %) je to však stále nízké číslo. Vzhledem k dlouholeté tradici a dobrému zázemí je Česká republika i nadále silná v průmyslu. Sekundární sektor u nás představuje více než třetinu trhu (37,5 %), což dalece přesahuje nejen průměr EU (25 %), ale i celosvětový průměr (30,9 %).
Jsme vzdělanější, umíme to využít?
Počet lidí se základním vzděláním za posledních 30 let klesl asi o polovinu, nárůst zaznamenalo především dosažení středoškolského vzdělání s maturitou a zejména vysokoškolské vzdělání. Přesto však vzdělávací systém v ČR nedostatečně reflektuje změny na trhu práce a vysokoškolští absolventi mají dost často jen malou nebo žádnou zkušenost s praxí. Ještě komplikovanější situace je v oblasti celoživotního vzdělávání. „Na pracovištích je spolu několik generací, každá potřebuje v celoživotním učení něco jiného a taky něco, co by je spojovalo. Máme tady generace 40+, kterou čeká ještě 20 let aktivního pracovního života a u ní to není o rekvalifikaci, ale o kontinuálním vzdělávání pro pracovní kariéru v době digitalizace a robotizace. Jsou to loajální lidé, kteří jsou zvyklí pracovat, bývají to nejlepší pracovníci, ale potřebují se dovzdělat v měkkých dovednostech, ve zpětné vazbě a práci s moderními technologiemi,“ popisuje Peter Dosedla, generální ředitel Manuvie. Trh práce se dnes podle něj už konstantně mění. Stejně jako se dramaticky zkracují cykly změn v technologiích a průmyslu, tak i pracovní pozice rychle vznikají a zanikají. Zatímco ještě v 90. letech definovaly trh práce v podstatě tři základní okruhy – zemědělství, průmysl a služby s přidanou hodnotou, dnes bychom mohli pracovní pozice s trochou nadsázky rozdělit na zanikající, existující a nově vznikající.
Jak vyřešit nepoměr mezi poptávkou a nabídkou?
Mění se také to, jak se některé pozice nazývají a jak jsou pro uchazeče atraktivní. Například takový manažer byl ještě v roce 2004 v žebříčku nejprestižnějších povolání na 9. místě, dnes už je na 17. místě. Stejně tak se propadl programátor z 5. místa na 10. Zato například truhlář se ze 16. místa posunul na 12. místo, výrazně se zlepšila prestiž vojáků z povolání, kteří se z 22. místa posunuli na 11. příčku.1 „Prestiž povolání sledujeme i v kontextu generací. Například tam, kde je generace Y ochotna akceptovat pozici prodavačka nebo asistentka, generace Z slyší na asistentka nebo módní poradkyně. A zatímco v 90. letech pokrývalo označení dělník širokou škálu pracovních pozic napříč celým spektrem hospodářství, dnes je to archaismus, protože škála průmyslových pozic se už šplhá k desítkám, ne-li stovkám,“ popisuje své zkušenosti Peter Dosedla.
Od revoluce mezi zaměstnanci výrazně přibylo specialistů, zato se nedostává řemeslníků, případně také pomocné nekvalifikované síly. Český pracovní trh je možné zasytit zaměstnáváním zahraničních pracovníků, kteří mají potřebné dovednosti a zejména chuť pracovat. „Pracovní trh byl vždy v pohybu, jen se nehýbal tak rychle jako poslední desetiletí. Podívejme se na střední Evropu, která prošla za relativně krátkou dobu dvaceti let vývojem, který v západní Evropě trval dvojnásobně – 40 let. Pohyb usnadňuje v 21. století i otevřený trh EU,“ komentuje Peter Dosedla. Zatímco na konci 90. let zahraniční pracovníci pomáhali naplnit stavy především ve stavebnictví nebo výrobě, v posledních letech o ně roste zájem i v sektoru pohostinství, ale i zdravotnictví nebo IT.
Koho trh aktuálně nejvíc potřebuje?
Manuvia jako největší poskytovatel personálního leasingu u nás eviduje každý měsíc poptávku stovek pracovních míst. Největší zájem je o operátory výroby, obsluhu CNC, obsluhu VZV či kontrolory kvality. Pozice, jejichž názvy u veřejnosti vzbuzují nejisté představy. „Podle Světového ekonomického fóra do roku 2025 zanikne 80 milionů pracovních míst, ale dalších 130 milionů vznikne, přičemž pro 6 z 10 nových profesí ještě ani není definovaných, natož pojmenovaných. Je dobře, že firmy investují do automatizace, robotizace a digitalizace. Zároveň je potřeba přemýšlet nad tím, jak zaměstnance připravit na to, že se jejich práce od základu změní a vytvářet už nyní podmínky pro jejich flexibilitu a adaptaci,“ vysvětluje Peter Dosedla.
TOP poptávané profese (u Manuvia)
– Operátor výroby (97 %)
– Skladník (9,5 %)
– Svářeč (1 %)
– Slévač (0,5 %)
– Obsluha CNC (0,3 %)
Co obnáší práce operátora výroby?
Operátor výroby je jednoduchá manuální práce obvykle u výrobní linky, výrobního stroje nebo při kompletaci či ukládání výrobků, případně při manipulaci s díly. Zkrátka to, co je ve výrobě zrovna zapotřebí. Často je to práce v automobilovém průmyslu. Práce je vhodná pro lidi se základní vzděláním nebo výučním listem, jiná kvalifikace se nevyžaduje. Není fyzicky náročná, proto ji mohou vykonávat muži i ženy. „Práci operátorky mi doporučila moje sestra, která v Manuvii už pracovala. Já jsem tu dva měsíce a jsem zatím hodně spokojená,“ říká operátorka výroby Veronika. Práce operátorů výroby je obvykle na směny a plat se velmi liší v závislosti na kraji a oboru, tj. někde to může být 18.000 Kč měsíčně a v Mladé Boleslavi i 28.000 Kč měsíčně. Mezi bonusy je často zajištění ubytování, doprava do práce a z práce nebo stravování na pracovišti.
Výběr dat z Českého statistického úřadu použitých v tiskové zprávě
Porovnání vzdělanosti obyvatelstva
| Dosažený stupeň vzdělání | 1993 (v %) | 2018 (v %) |
| Základní | 27,6 | 13,7 |
| Střední bez maturity | 38,7 | 32,6 |
| Střední s maturitou | 25,8 | 34,4 |
| Vysokoškolské | 7,8 | 19,4 |
Počet lidí se základním vzděláním klesl za posledních 25 let asi po polovinu, nárůst zaznamenalo především dosažení středoškolského vzdělání s maturitou a zejména vysokoškolské vzdělání.
| 1993 (v %) | 2018 (v %) | |
| Primární | 7,4 | 2,8 |
| Sekundární | 42,8 | 37,5 |
| Terciální | 49,8 | 59,7 |
| Počet pracujících | 4 873 500 | 5 293 800 |
| Počet zaměstnanců | 91 % | 83 % |
Primární sektor klesl na třetinu, terciální vzrostl o 10 % a tvoří takřka 60 % (průměr EU je 73 %). Sekundární sektor představuje více než třetinu trhu (37,5), průměr EU je 25 %, celosvětový průměr je 30,9 %.
Vybrané klasifikace zaměstnání
| (dle CZ-ISCO) | 1993 | 2018 |
| Specialisté | 499 600 (11 %) | 851 500 (16 %) |
| Techničtí a odborní pracovníci | 753 600 (15 %) | 915 000 (17 %) |
| Řemeslníci a opraváři | 1 098 200 (23 %) | 864 800 (16 %) |
| Obsluha strojů a montéři | 720 800 (15 %) | 727 000 (14 %) |
| Pomocní nekvalifikovaní prac. | 390 500 (8 %) | 287 100 (5 %) |
Výrazně přibylo specialistů, zato se nedostává řemeslníků, případně také pomocné nekvalifikované síly.
1 V tiskové zprávě byl rovněž zmíněna data z Centra pro výzkum veřejného mínění konkrétně Žebříček prestiže vybraných povolání.
O společnosti
Manuvia je mezinárodní skupina poskytující firmám flexibilní řešení v oblasti lidských zdrojů. Zaměřuje se na vyhledávání a výběr zaměstnanců především dělnických profesí – kvalifikovaných i nekvalifikovaných – a jejich dočasné přidělování zejména do firem v oblasti automobilového a elektrotechnického průmyslu, logistiky, potravinářství, maloobchodu a strojírenství. Poskytuje kompletní služby od náboru vhodných pracovníků, přes jejich školení, nastavení motivačního systému, dopravu a ubytování, až po zajištění personální a mzdové agendy včetně administrativních úkonů vůči státním orgánům.
Je specialistou na zahraniční nábor a adaptaci zahraničních pracovníků ze Slovenska, Rumunska, Polska, Maďarska, Srbska a Ukrajiny. Opírá se přitom o rozsáhlou databázi vlastních kontaktů, call centra na Slovensku a v Čechách, pobočkovou síť v Čechách, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině, propracovaný výkonnostní on-line a off-line marketing, terénní nábor, e-mailing, SMS marketing a vlastní CRM. Společnost s předpokládaným konsolidovaným ročním obratem 5,6 mld. Kč (za rok 2019) poskytuje služby několika stovkám klientů v České a Slovenské republice a zaměstnává více než 12 000 lidí.